Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Jan Skácel

95%
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete autora okomentovat, hodnotit či ho uložit do seznamu sledovaných? Začnete zde

Jan Skácel *07.02.1922 - †7.11.1989
Narozen/a v: Znorovy, Československo

Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem

  105x sledován

Životopis:
Jan Skácel (7. února 1922, Znorovy – 7. listopadu 1989, Brno) byl moravský básník, prozaik a autor poezie pro děti.

Studoval nejprve gymnázium v Břeclavi, odkud přešel do Brna, kde roku 1941 odmaturoval. Po maturitě pracoval jako uvaděč v kině, ale ještě téhož roku byl vydán výnos o totálním nasazení jeho ročníku a tak byl nasazen na stavby v Rakousku.
Po druhé světové válce vystudoval filosofii na Masarykově universitě. Od roku 1948 pracoval jako kulturní referent časopisu Rovnost, odkud v r. 1954 přešel do literární redakce rozhlasu v Brně, kde zůstal až do roku 1963, kdy se stal šéfredaktorem kulturní revue Host do domu a ROK (Revue otevřené kultury).
V roce 1969 byl Host do domu zakázán a J. Skácel jako jeho šéfredaktor nesměl publikovat. V této době publikoval v samizdatu a exilové literatuře.

Od roku 1981 směla jeho díla znovu vycházet, ale pouze v brněnském Bloku. Vychází sbírky Dávné proso, Naděje s bukovými křídly, Odlévání do ztraceného vosku a Kdo pije potmě víno. V 80. letech mimo jiné spolupracuje i s divadlem. V roce 1989 umírá na rozedmu plic a posmrtně vychází sbírka A znovu láska a kniha kurzívek Třináctý černý kůň.
Jeho dílo bylo oceňované především v zahraničí, roku 1989 obdržel Petrarkovu cenu a cenu Vilenica 89. V roce 1992 byl in memoriam oceněn Zlatou plaketou za zásluhy o rozvoj Jihomoravského kraje a roku 2002 se stal čestným občanem Brna.

Zdroj: wikipedia.org

(Zobrazit více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

AkzuzkA
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 3. 2012, 20:49
Skácel je jedním z mých nejoblíbenějších básníků, a to nejen pro to, že ve svých básních popisuje každodenní život pomocí mnoha nejrůznějších motivů jistoty a pomocí symboliky, ale také pro to, že dokáže zdůraznit radostné i tragické polohy života. Základem mnoha jeho básní je nostalgie, smutek a bolest, zklamání nad povrchností každodenního života. V jeho verších se neustále střetávají protiklady a objevuje se také propast mezi minulostí a současností. Z básní můžeme vyčíst Skácelovo těsné sepětí s přírodou, které zdůrazňuje mimo jiné pomocí archetypů, kterými jsou například kořeny, voda, strom, domov aj.
Peter.Melon
80% 80% 80% 80% 80%
  23. 10. 2011, 15:24
Tento dnes již mrtvý autor byl výborný poeta(básník).Jeho básně se mi líbí.Mám rád třeba básen Co zbylo z anděla,Přípitek....a další.
Mary.k08
  6. 2. 2013, 12:30
Dobrý den, marně hledám celý text básně Hořící keř,kterou autor napsal pod vlivem upálení se Jana Palacha. Báseň jsem uměla celou, ale léty mi část textu vypadla z paměti. Nemůžete mi někdo pomoci? Děkuji
astrid34
  6. 12. 2012, 10:15
O Skácelovi se říká, že je básníkem ticha. I když v básních vypovídá o silné, třeba trochu drásající myšlence, jeho verše nedrhnou, nekřičí - využívá spíše náznaku a výstižných, prostých metafor. Není mnohomluvný - stačí mu malý prostor a pár slov, aby vyjádřil pocit, náladu či obraz. O to silnější, působivější, je pak dojem z jeho básní. Dotýká se všedních témat, která jsou důvěrně známá, lidská, a přitom se prolamuje k nadosobnímu smyslu - překlene se k hodnotám, jež vzbuzují archetypální představy, možná i dotek náboženské/ transcendentní skutečnosti. Proto jak jeho sbírky, tak próza, i když znázorňují prosté věci, zanechávají pocit něčeho hlubšího, důvěrného, hluboce známého - a laskavého, dobrého.

Jan Skácel je můj srdeční autor. Mám ho nesmírně ráda a po jeho sbírkách (i próze) můžu sáhnout kdykoliv - vždy ve mě něco probudí, něčím mne nadchne. Promlouvá jazykem, který je mi blízký, kterému rozumím a který se mě niterně dotýká..