Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Ladislav Fuks

94%
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete autora okomentovat, hodnotit či ho uložit do seznamu sledovaných? Začnete zde

Ladislav Fuks *24.09.1923 - †19.08.1994
Narozen/a v: Praha, Československo

Spisovatel Ladislav Fuks v dalších jazycích:
Ladislav Fuks - English (1 knih)
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem

  133x sledován

Životopis:
Ladislav Fuks byl český prozaik, autor především psychologické prózy s tématem úzkosti člověka ohrožovaného nesvobodou a násilím. Jako symbol tohoto tématu si pak zvolil druhou světovou válku a holokaust. Většina jeho díla je autobiografická, často skrytě - téměř všemi jeho knihami prochází figura senzitivního, slabého hocha, žijícího ve svém vnitřním světě a toužícího po citovém přátelství. Právě tato stále se vracející postava trpícího a mučeného chlapce má silnou míru autobiografičnosti. Fuksovo dílo je někdy také autobiografickou travestií – např. Vévodkyně a kuchařka. Fuks je ve svém díle též mistrem masky, jinotajů a náznaků, k čemuž byl jako homosexuál přirozeně donucen dobou, v níž žil a tvořil. Ve svých knihách se také často dopouští jen těžko odhalitelných žertů a se svými čtenáři nejednou hraje rafinovanou hru, která mnohým z nich zůstane neodhalena.Jeho dětství nebylo příliš šťastné. Otec, policejní úředník, byl chladný a dominantní člověk a matka se starala pouze o správnou společenskou výchovu svého syna. Téma smutného dětství a snahy o vzdor proti otci se pak objevuje v několika jeho knihách. Největší životní krizí ale prochází Ladislav Fuks v době dospívání, tedy na počátku druhé světové války, kdy si poprvé uvědomuje svou homosexualitu. Krutý osud svých židovských spolužáků z gymnázia prožívá citelněji, jelikož sám trpí silným pocitem ohrožení – v koncentračních táborech tehdy mizí nejen Židé a Romové, ale také homosexuálové. Mnozí literární kritici si později často kladli otázku, jak je možné, že se Ladislav Fuks, jako nežidovský spisovatel, dokázal tak vžít do pocitů židovské menšiny a věnovat tomuto tématu značnou část svého díla. Odpovědí je právě jeho pocit sounáležitosti s tragédií tohoto národa, ale také úzkost z ohrožení, kterou po celý život on sám pociťoval. Tímto jeho silným duchovním poutem s pronásledovanou židovskou menšinou je inspirován také název jedné jeho knihy – Mí černovlasí bratři.

Po dokončení gymnázia pracuje Ladislav Fuks za války na zemědělské správě v Hodoníně. Po válce pokračuje ve studiu na filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se věnuje filosofii, psychologii a dějinám umění. Studia zdárně ukončil v roce 1949. Překvapivě pak pracuje řadu let jako úředník v papírnách a v polovině padesátých let se stává zaměstnancem Státní památkové péče na zámku Kynžvart. Sbírka kuriozit, která na tomto zámku zůstala po knížeti Metternichovi, Ladislava Fukse natolik nadchla, že on sám později vytvoří něco obdobného ve svém bytě v Dejvicích a tento jeho nesourodý soubor morbidních bizarností se stane už za jeho života legendou. Od roku 1959 je Ladislav Fuks zaměstnancem Národní galerie a v roce 1963, tedy až ve svých čtyřiceti letech, vydává konečně svou první knihu – Pan Theodor Mundstock. Tento jeho vstup na pole literárního umění je doslova bleskem z čistého nebe a z Ladislava Fukse se stává během velmi krátké doby jeden z nejuznávanějších spisovatelů nejen tehdejšího Československa, ale i Evropy. Každá další kniha jen potvrdila autorův mimořádný talent. Koncem šedesátých let ale podléhá Ladislav Fuks politickému tlaku a stále zřetelněji se staví na stranu vládnoucího komunistického režimu. Poskytuje spoustu rozhovorů do novin, v nichž chválí socialistické zřízení, stává se členem normalizačního Svazu spisovatelů a jeho servilita vůči mocným komunistickým funkcionářům je mezi jeho literárními kolegy pověstná. Dopouští se také literárních poklesků, z nichž asi tím nejznámějším je Návrat z žitného pole. Tím vším si zřejmě Ladislav Fuks zajišťoval možnost žít si po svém. To, jak viděl tehdy on sám sebe, nejlépe dosvědčuje právě Návrat z žitného pole, v němž se objevuje scéna, kdy kůň, kterému propůjčil autor své jméno Fuks, dostává nový chomout. Tím řekl Ladislav Fuks vše.

Ladislav Fuks prožil většinu svého osobního života v osamění, nebo ve společnosti pochybných individuí, mladíků s často kriminální minulostí, kteří se většinou živili prostitucí. Jen jednou se pokusil z této společnosti vymanit – a to když se v roce 1964 překvapivě oženil. Jeho ženou se stala bohatá Italka Giuliana Limiti a svatba proběhla v bazilice Santa Maria Maggiore v Miláně. Blahopřání k sňatku tehdy zaslal jak papež Pavel VI. , tak i předseda Italské komunistické strany Palmiro Togliatti. Ladislav Fuks však krátce po svatbě od své ženy uteče a v Praze je hospitalizován na psychiatrii. Je možné, že kromě "lásky na první pohled" byl Fuks ke svatbě puzen také náhlým nápadem emigrovat do Itálie.

V sedmdesátých a osmdesátých letech stále vydává další knihy a stále ho pravidelně navštěvuje tajná policie. Fuks si vede deníkové záznamy svých rozhovorů s příslušníky StB, které ale po jeho smrti beze stopy zmizí. Posledním jeho velkým dílem je obsáhlý román Vévodkyně a kuchařka. Ladislav Fuks umírá 19. srpna 1994 ve svém dejvickém bytě v ulici Národní obrany č. 15. Jeho tělo je objeveno až dva dny po úmrtí.

Zdroj: wikipedia.org (Založil/a: MrVogler)

(Zobrazit více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Stirecka
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 8. 2010, 17:00
Naprostá špička české literatury...Je překvapivé, jak je doma málo známý, ačkoliv v Evropě platí za jednoho z nejznámějších českých autorů..Jakožto sarkastickému cynikovi milujícímu černý humor si ke mně našel cestu okamžitě a v žebříčku českých knih má Spalovač mrtvol suverénní zlatou příčku:))
Stirecka
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 8. 2010, 16:41
Naprostá špička české literatury...Je překvapivé, jak je doma málo známý, ačkoliv v Evropě platí za jednoho z nejznámějších českých autorů..Jakožto sarkastickému cynikovi milujícímu černý humor si ke mně našel cestu okamžitě a v žebříčku českých knih má Spalovač mrtvol suverénní zlatou příčku:))
šlojmo
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 3. 2011, 22:45
Úžasný český autor, nechápu, že je vcelku nedoceněný, aspoň já jsem na něj narazila až dost pozdě a ještě náhodou - ovšem šťastnou náhodou. Přečetla jsem snad všechno až na Spalovače mrtvol, protože ten film mám natolik "zažranej", že už bych měla čtení pokažené. Ale takové Myši... nebo Pan Theodor... to je špica.
Milan
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 1. 2011, 22:26
Fuks je jeden z nejosobitějších autorů. Takových, kteří mají svůj vlastní vyhraněný styl, není mnoho. Pro mě jsou to v Česku jen on a Hrabal! O dalších s tak výrazný a výjimečným rukopisem nevím.