Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Arthur C. Clarke

96%
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete autora okomentovat, hodnotit či ho uložit do seznamu sledovaných? Začnete zde

Arthur C. Clarke *16.12.1917 - †19.03.2008
Narozen/a v: Minehead, Velká Británie

Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem

  204x sledován

Životopis:
Clarke se narodil v pobřežním městě Minehead v hrabství Somerset v jihozápadní Anglii do farmářské rodiny. V zhruba deseti letech se jeho zálibou stalo sbírání zkamenělin a poté pozorování hvězd. Kvůli svému zájmu o astronomii si postavil vlastní malý teleskop. Dalším jeho výtvorem byl fotofon – přístroj pro přenos zvuku pomocí měnící se intenzity světla. Někdy v této době se mu do ruky dostal časopis Amazing Stories, publikující fantastické povídky. Takovéto americké časopisy se do Anglie dostávaly jako lodní balast. Během studia Huishova gymnázia v Tauntonu začal psát vlastní povídky. V roce 1934 vstoupil do Britské meziplanetární společnosti.

Po gymnáziu si nemohl dovolit pokračovat ve studiu a tak odešel do Londýna, kde pracoval jako účetní revizor na ministerstvu školství. Zároveň se rozhodl stát se profesionálním spisovatelem. Setkal se s Walterem Gillingsem, vydavatelem časopisu Scientification, který mu otiskl dva články v letech 1938 a 1939 (jeden shrnoval soudobé poznatky o Sluneční soustavě, druhý se týkal možností letu raketou na Měsíc).

Během Druhé světové války sloužil v britském královském letectvu (RAF) jako instruktor pro práci s radarem. V říjnu 1945 otiskl v časopise Wireless World myšlenku, jak pomocí tří družic zajistit celosvětový příjem televizního signálu. Bohužel pro něj však je v Británii k udělení patentu potřeba dvou fungujících exemplářů vynálezu. Takto Clarke mohl jen v roce 1962, kdy se jeho myšlenka uskutečnila, publikovat v časopise článek Jak jsem přišel o miliardu dolarů vynalézáním Telstaru ve volném čase. Díky tomu je dnes známý jako vynálezce telekomunikační družice a na jeho počest je geostacionární oběžná dráha někdy nazývána Clarkova. Kromě tohoto vynálezu publikoval Clarke za války ještě jiný článek: Raketa a válka budoucnosti o spojení rakety a jaderné hlavice, díky němu získal stipendium k dalšímu studiu.

Roku 1946 se stává předsedou Britské meziplanetární společnosti a pracuje na vývoji automatických přistávacích systémů. V letech 1946 – 1948 získal bakalářský titul z fyziky a teoretické i aplikované matematiky na King's College (získal červený diplom). V tomto roce mu John W. Campbell zaplatil 180 dolarů za povídku Rescue Party pro časopis Astouding Stories. V roce 1948 mu v časopise vychází jeho první větší dílo Proti pádu noci, později přepracované jako Město a hvězdy.

Roku 1956 se přestěhoval do Colomba na Šrí Lance (tehdy ještě Cejlon). Tamní prostředí jej inspirovalo k napsání románu Rajské fontány, v němž popisuje ideu vesmírného výtahu. Na počátku své kariéry se také zajímal o paranormální jevy, což zužitkoval v románu Konec dětství. Již před dlouhou dobou se od všelijakých pseudověd distancoval, vždy však obhajoval výzkum na poli telekineze a podobných jevů. Je také známý ze svých dvou seriálů: Tajemný svět Arthura C. Clarka (1981) a Svět tajemných sil Arthura C. Clarka (1984).

Od roku 1988 byl upoután na kolečkové křeslo. V roce 1988 se začalo oficiálně mluvit o udělení rytířského titulu. To bylo pozdrženo během vyšetřování jeho obvinění z pedofilie vzneseného bulvárním časopisem The Sunday Mirror. Clarke byl očištěn od tohoto obvinění v roce 2000. Jeho zdravotní stav v této době mu však neumožnil odcestovat do Londýna a převzít tuto poctu od královny osobně. Slavnostní ceremoniál se tedy uskutečnil za přítomnosti britského vysokého komisaře přímo v Colombu. Byl čestným předsedou Institutu pro spolupráci ve vesmíru.

V roce 1962 byl za své knihy a články navržen na cenu UNESCO: Kalingovu cenu za popularizaci vědy. Roku 1986 založil Cenu A. C. Clarka, která se každoročně uděluje nejlepšímu sci-fi románu vydanému na britské půdě.

Arthur C. Clarke zemřel 19. března 2008 nedlouho po svých 90 narozeninách v Kolombu na Šrí Lance, kde žil od roku 1956. V posledních měsících svého života trpěl respiračními problémy.

Zdroj: wikipedia.org (Založil/a: Tanmut)

(Zobrazit více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Elrond
80% 80% 80% 80% 80%
  27. 3. 2015, 13:27
A.C. Clark - zas tak mnoho knih jsem od něj nepřečetl, ale letos (2015) jsem na Cejlonu v Kolombu navštívil dům, kde desítky let žil a tvořil a Adamovu horu a skálu Sigirya , srílanské reálie ,které zakomponoval do svého románu Rajské fontány. Nějakýho Clarka si musím zase přečíst!
bratr_jezek
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 9. 2014, 21:16
Počítač Hal si uvědomil sám sebe. Tím se startuje kolotoč na téma techniky, která se vymkla lidské kontrole. kniha je místy trochu komplikovanější, přesto je skvostem mezi klasikou sci-fi.
honzajh
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 1. 2013, 19:42
Souhlasím, je to nejlepší autor sci-fi knížek. Zatím se přečetl jenom dvě knížky, ale určitě si přečtu další. Bez něho bych si nemohl představit sci-fi žánr.
vertigoscottie
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 6. 2014, 13:38
Líbí se mi jeho pojetí mimozemských civilizací, kde se oproti svým současníkům vyhýbá onomu kýčovitému pojetí zelených mužíčků (když to trochu zjednoduším). Jeho styl vyprávění je hluboce psychologický a přece nenudí.
ElDanny
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 3. 2011, 22:09
Pro mě je to nejlepší autor sci-fi. Jeho knihy jsou plné vizí moderních přístrojů, které by nám budoucnost mohla přinést (nebo i přinesla). Clark nepsal pouze "výmysly", ale do svých děl použil i své mnohé poznatky, které nashromáždil během svého života coby astrofyzik.