Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Dvojník

73%
4 40
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Dvojník Originální název: Двойник. Петербургская поэма

Nejnovější vydání:
Volvox Globator - 2001
Počet stránek: 100
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 6x v oblíbených
v přečtených 61x v přečtených
v knihovně 12x v knihovně
k přečtení 18x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Volvox Globator (2001) 100

Fantastická próza hoffmannovského typu, kterou Dostojevskij doplnil posíleným zřetelem k reálné složce světa. Jde o příběh drobného úředníka, jenž má svého dvojníka - motiv, který se zde objevuje vůbec poprvé, a který autor později bravurně rozvinul v románové epopeji Bratři Karamazovi. A není zcela bez zajímavosti, že Vladimir Nabokov označil Dvojníka za nejlepší Dostojevského novelu.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
40% 40% 40% 40% 40%
  10. 5. 2014, 13:52
I já jsem touto novelou byl zklamán. Spíš než hoffmannovská mi připadala kafkovská, ale Kafka by ji asi napsal líp. Jinak jsem z prostředí carské Rusi dost zklamán. Už jsem z toho období přečetl dost knih a zjišťuji, že lidé v té době nebyli zdraví na těle ani na duchu.
soniaf
60% 60% 60% 60% 60%
  6. 10. 2011, 23:39
Možná že Nabokov označil Dvojníka za nejlepší Dostojevského novelu, ale mě se příběh zdál pouze lehce nadprůměrný, avšak nijak výrazně dobrý. Možná asi nejslabší dílo, které jsem zatím od Dostojevského četla. Hlavní postava mi už od začátku byla nesympatická, protože byla až moc slabošská a nervozní. Alespoň že novela není moc dlouhá, protože jako rozvitý román by mě to asi nebyvilo...
Jokolo
60% 60% 60% 60% 60%
  24. 10. 2015, 13:38
Bohužel zatím to nejslabší, co jsem od Dostojevského četl. Poprvé jsem z jeho psaní měl pocit rozvleklosti a natahovanosti. Autor sice výborně vystihl tu představu, popisy Goljadkinovy nervozity, jeho strádání a zoufalství byly výborné, ale to je všechno. Zbytek byl průměr a občas dokonce i ( ! ) nuda až taková, že jsem se díval, kolik stránek mi ještě zbývá.
Slepec
40% 40% 40% 40% 40%
  3. 6. 2013, 16:01
Očekávání bylo větší - na několika místech jsem se musel přemáhat, abych novelu i přes její délku vůbec dočetl. Postava se mi už od počátku zdála cílem autorova výsměchu - stále více upadá do izolace a nemohoucnosti, do jakési měšťácké ubohosti, ve které hledá oporu, ale se kterou se zároveň zoufale míjí. Příběh od začátku do konce není nic extra, k zmíněného rozvinutí motivu v Bratrech Karamazových je to dlouhá cesta. Pokud ve mě něco zůstane, tak asi jistý charakterový typ, do kterého nám autor dává nahlédnout velmi zblízka.
andenka
  6. 2. 2012, 19:44
Dostojevskij se mi těžko čte, ale jeho témata mě nikdy nenechají nedotčenou. Stejně tak je to u Dvojníka. Kdo má rád knihy, kde není jasné kdo je kdo.. realita nebo představa? Do toho!