Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Vlčí dítě

92%
5 12
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Vlčí dítě

Podtitul: Neuvěřitelný životní příběh východopruského děvčete


Originální název: Wolfskind. Die unglaubliche Lebensgeschichte des ostpreußischen Mädchens Liesabeth Otto.
Poprvé vydáno celosvětově: 2010

Nejnovější vydání:
Academia - 2014
ISBN: 978-80-200-2339-1
Počet stránek: 312
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 2x v oblíbených
v přečtených 13x v přečtených
v knihovně 6x v knihovně
k přečtení 48x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 3x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Academia (2014) 978-80-200-2339-1 312

Co všechno zažila Liesabeth Ottová, Němka z Východních Prus, která se po válce v sedmi letech ztratila zbytku své rodiny? Ocitla se v Litvě, toulala se po kraji, žebrala, kradla nebo vypomáhala u sedláků. Protloukala se stejně jako mnoho jiných německých „vlčích dětí“, které v důsledku války přišly o rodiče a skončily jako bezprizorní v Litvě, Lotyšsku či Bělorusku. Vyhnula se transportům zbylých Němců z těchto končin do sovětské zóny Německa, následoval dětský nápravný tábor, lágr pro dospělé, život na Sibiři až po finální zakotvení v Německu. Otevřený a dramatický příběh v ich-formě o tom, jak Liesabeth hledá své kořeny, domov, rodinu. (Založil/a: Kattchka)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

janeicka
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 3. 2015, 13:30
Další z řady neskutečných životních příběhů, před jejíž hlavní protagonistkou musím hluboce smeknout. Liesabeth Otto se od svých sedmi let potulovala Litvou a snažila se ze všech sil nějak přežít, i když krátce po druhé světové válce to jako německé dítě bez rodičů a sourozenců rozhodně neměla snadné. Co si nevyprosila či neukradla, to neměla. V dívčích letech následoval nápravný tábor, posléze i gulag pro dospělé. Ani v dospělosti neměla Liesabeth lehký osobní život, ale přes to všechno se nikdy nevzdala, vždy si zachovávala svoji hrdost. Nakonec se také po mnoha letech shledala s částí své rodiny, ale už mezi nimi byly velké rozdíly. Tuto osobní zpověď nelze hodnotit jinak, než 5*.