Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Nětočka Nězvanovová

77%
4 69
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Nětočka Nězvanovová Originální název: Неточка Незванова

Nejnovější vydání:
Academia - 2000
ISBN: 80-200-1116-1
Počet stránek: 175
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 11x v oblíbených
v přečtených 107x v přečtených
v knihovně 47x v knihovně
k přečtení 17x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Academia (2000) 80-200-1116-1 175

Fjodor Michajlovič Dostojevskij je extatik, zamilovaný do života svých postav tajemnou láskou, tím vášnivější, čím je život k nim krutější, čím víc je od sebe odstrkuje. Dobro je u Dostojevského stav milosti, který završuje vítězstvím nad hříchem. Proto snad nechává svou Nětočku Nezvanovovou vyrůstat uprostřed největší mravní a fyzické bídy, v rozhárané rodině nadaného, ale zkrachovaného hudebníka, otčíma Jefimova. Ponechává jí sice nepatrnou, ale přece jen naději na lásku, stejně trýznivou a beznadějnou, jako všechno, co v jejím světě patří k lidskému životu. Lze-li románovou fikci chápat i jako autorovu zpověď, pak Nětočka Nezvanovová má k takové zpovědi nejblíže z řady románů a novel, které autor napsal v době neklidu, chudoby a horečné spisovatelské práce po roce 1846, kdy mu novela Chudí lidé vynesla první literární věhlas.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

svobodka
0%
  26. 11. 2012, 18:59
Nětočku si rozhodně v dohledné době musím přečíst znovu a předpokládám, že budu měnit hodnocení. Četla jsem ji kdysi dávno jako hodně mladá, téměř dítě, a vím, že se mi vůbec, ale vůbec nelíbila. Byla jsem z ní zmatená, nic jsem nechápala. Ale když teď tady vidím hodnocení ostatních, tak asi na ní něco bude. Uvidíme.
inhalium
  10. 4. 2013, 4:04
Jednak v tom byl buldok Falstaff, což je plus, jednak tam byl latentně (?) lesbický vztah, což je taky plus.
Martinita
80% 80% 80% 80% 80%
  15. 7. 2011, 22:24
Nětočka je krátká próza tematicky rozdělená do tří částí, z nichž nejzajímavější je pro mě ta první o Nětoččině nevlastním otci a dále pak závěrečná. Dostojevskij nechává "otevřený konec", nejde mu o příběh, ale o vykreslení pocitů a duševních pochodů uvnitř nevinného člověka trestaného smutným osudem, umí výborně nechat vygradovat jednotlivé scény, z nichž některé působí až hororově. Málokdy mě klasika dokáže takto strhnout a těším se na nějaké obsáhlejší dílo.
Jan Špitálský
  8. 1. 2014, 8:51
Opravci strhující popisy vnitřních pochodu Malé hrdinky.takhle umí psát jen Malo kdo ,možná chvílemi trošinku rozvláčné.jediný zápor je (prome) až PŘÍLIŠ useknutý a až nečekaný Konec.situace kdy se těšíte jak to s hrdinkou bude Dal a jestli se opět setká se svou katy,a autor nechá napínavý příběh otevřený je tak trochu frustrující. Je ale fakt že tyto nejasné konce jsou pro autora typické .A
silné emoce vás budou provázet po celou dobu příběhu .doporučuji.