Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Tsunami blues

89%
4 11
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Tsunami blues Originální název: Tsunami blues

Nejnovější vydání:
Torst - 2014
ISBN: 978-80-7215-474-6
Počet stránek: 304
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 4x v oblíbených
v přečtených 15x v přečtených
v knihovně 2x v knihovně
k přečtení 13x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Torst (2014) 978-80-7215-474-6 304

Mladou trumpetistku Karlu Klimentovou připravily ničivé vlny tsunami na Vánoce roku 2004 nejen o rodiče, ale také o schopnost hrát a komponovat hudbu. Něco jí ale přesto zůstalo: kubánský jazzman Lázaro Milo ji kromě blues naučil také svou rodnou španělštinu, díky níž se rozvrácená dívka ocitla "v péči" charismatické profesorky Jenůfy Topinkové. Veteránka české hispanistiky v sobě nosí vlastní tajemství a odváží Karlu na nečekanou výpravu. Tsunami blues je kniha o ztrátě mládí a iluzí, o českých stopách na Kubě, ale i o cestě, která vede k novému životu. (Založil/a: samara)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

adrianalabella
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 7. 2016, 11:21
Při čtení knihy jsem zřetelně cítila vůni moře a pálení slunce v zádech. Markéta Pilátová je čarodějka.
rosa_linda
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 9. 2014, 13:00
Pro mě tato útlá knížka přináší neotřelý pohled na téma osamění, vyrovnání se se ztrátou blízkých a s vlastní minulostí a hledání sebe sama. Autorka, stejně jako ve svých ostatních knihách, přenáší příběh i do Latinské Ameriky, tentokrát na Kubu. Politické pozadí komunistické Kuby i komunistického Československa (ve vzpomínkových retrospektivách) se objevuje jen jakoby v pozadí příběhu, nicméně dokonale dokreslují atmosféru příběhu. Celým příběhem se prolínají prvky magična, které symbolizují to neuchopitelné kolem nás. Všechny ty „nehmotné“ postavy, o nichž jako děti slýcháváme příběhy, které v dospělosti začneme pokládat za nerealistické, se najednou mohou objevit i nám, pokud je přijmeme. Ať už je to postava černé Matky Smrti, ke které se modlí Mexičani, ale potkat ji může kdokoli z nás, nebo dobročinného Cháróna, který nezištně převáží uprchlíky z „kubánského ráje“ na druhý břeh. Je to druhá rovina příběhu, která nás nutí zamyslet se nad tím, jak vnímáme realitu a co vlastně realita je. Tu relativizaci autorka podpořila i tím, že v jednotlivých kapitolách nejen střídá vypravěče, ale i formy vyprávění. Takže jednou příběh popisuje hlavní hrdinka Karla v ich-formě, vzápětí její profesorka Jenůfa také v první osobě, aby pak následovalo pokračování téže linie ve třetí osobě jakéhosi v pozadí stojícího vypravěče. Co je tedy realita?
Já jsem knihu přečetla (s výjimkou poněkud pomalejšího rozjezdu) jedním dechem; jako jedno nekončící blues. Dávám tedy pět hvězdiček.