Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Utekl jsem z Osvětimi

97%
5 501
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Utekl jsem z Osvětimi
Autor:
Originální název: 44070: The Conspiracy of the Twentieth Century
Poprvé vydáno celosvětově: 1964

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Sefer - 2007
ISBN: 978-80-85924-50-3
Počet stránek: 437
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 198x v oblíbených
v přečtených 796x v přečtených
v knihovně 132x v knihovně
k přečtení 959x k přečtení
právě čte 20x právě čte
si přeje 38x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Sefer (2007) 978-80-85924-50-3 437
Sefer (1998) 80-85924-17-X 437

Autor ve své vzpomínkové knize líčí své zážitky z koncentračních táborů a okolnosti útěku z Osvětimi.
Knihu Rudolfa Vrby, kterou znají čtenáři v mnoha zemích světa, je možno číst různým způsobem. Jako strhující příběh plný nečekaných zvratů a setkání. Jako zprávu o vzniku a osudu jednoho z nejzávažnějších dokumentů druhé světové války. Jako svědectví o vyhlazovacích táborech. Jako zpověď člověka, který má sílu mluvit otevřeně o věcech, o nichž se téměř mluvit nedá. Jako dobrodružnou zprávu o jednom z velkých útěků historie. Jako vyprávění o mladém muži, který vzdoroval nespravedlivému osudu za jakýchkoliv, i zcela nelidských okolností a přitom si dokázal zachovat lidskou tvář.
Každá z těchto poloh je cestou na níž autor hledá odpověď na otázku, která představuje jedno ze základních témat světové literatury: Kdo páchá zlo? Jeho odpověď - na zlu se podílí i oběť, pokud se nebrání - je tvrdá, možná až příliš. Ručí však za ni svým životem: příběh který vypráví, je jeho příběhem. (Založil/a: java)

(více)  
Rudolf Vrba Rudolf Vrba
*11.09.1924 - †27.03.2006


Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 4. 2013, 16:31
Nejotřesnější kniha o holocaustu, kterou jsem četl. Třeba takový Schindlerův seznam je proti tomu čajíček. Je neuvěřitelné, že od skončení války do začátku 60. let se o holocaustu moc nevědělo a nemluvilo. Až proces s Eichmanem a vydání této knihy v polovině 60. let probudilo pátrání po této strašné skutečnosti. Až v té době začali bývalí vězňové vypovídat, protože trauma v nich bylo tak veliké, že jej uchovávali jen v sobě. Často své zážitky nesvěřovali ani blízké rodině a přátelům.
Introvert
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 4. 2014, 8:30
Tato kniha komentář nepotřebuje.
Já vlastně ani nemám vhodných slov. Slova jsou nedostačující, chtějí-li odsoudit hrůzy, které se děly. Nedostačující, mají-li vyjádřit účast, soucit, lítost, bezmoc nad utrpením těch ubohých lidí...
Autor má můj obdiv, že si po tom všem dokázal zachovat zdravý rozum.
Lecter
100% 100% 100% 100% 100%
  20. 9. 2015, 7:08
Troufám si říct,že už jsem nějakou tu knihu s touto tématikou přečetla.A každá je jiná,má svůj osobní příběh,avšak všechny šokují svou výpovědí a zrůdnostech holocaustu.Desítky můžeme komentovat s tím,že jsou otřesné,neskutečné a vyvolávají spoustu emocí.Společnou mají odvahu,odhodlání a sílu lidí,kteří to dokázali.
Rudolf Vrba zachytil uceleně přežívání v táboře,prošel a pracoval na většině míst Osvětimi a mohl tak podat důležitou zprávu,která byla zásadní změnou v pohledu na život v táborech.Jeho útěk je obrovským štěstím.A nebyl to Bůh ani cokoliv jiného.V místě,kde přežíváte každou hodinu a smrt číhá i za špatný pohled,je to opravdu štěstí.
Vždy a jedině myslel na útěk a na to,že musí světu předat pravé svědectví.Nacisté sázeli na nevědomost a dařilo se jim to lží,manipulací a přetvářkou ve svém propracovaném systému.
Kniha je velice dobře napsaná od začátku do konce a je v ní obsaženo vše,co je důležité k tomu,aby připomínala jednu šílenou kapitolu,kterou není možné popírat.
Reetri
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 8. 2012, 15:58
Největší dobrodružství v jeho životě, o které nestál. Knížka tak poutavě a čtivě napsaná, že Vás až nepříjemně živě vtáhne doprostřed děje. S napětím jsem hltala každé jeho slovo, trpěla s ním jeho bolest, sdílela zoufalství, potlačovala slzy, které se mi při pár pasážích draly do očí ( i když jsem si myslela, že mě už nic moc nedokáže takhle vykolejit) a poslední kapitoly, při záznamu jeho útěku, jsem téměř nedýchala vzrušením. Pokud se opravdu všechno v jeho „životě“ v Osvětimi i mimo ni dělo tak jak psal, je mi jasné, že musel být vyvoleným. Protože tolik z pekla klik, kolik nakonec měl, to by snad jinak ani nemohlo být možné. Jeho anděl strážný s ním měl opravdovou fušku a mě jeho práce hrozně hřeje u srdce.
Je to pro mě zatím ta nejvíc dechberoucí kniha o tomto tématu. Špička ledovce a okamžitě jedna z mých TOP knih vůbec.
Takové kvality může být snad opravdu jenom kniha psaná člověkem, který tuhle hrůzu skutečně zažil - a přežil!
prkali
  6. 6. 2016, 21:34
"Za stolem seděli dva vězňové, Francouz, známý jako Leo tetovač, a Slovák Eisenberg. Byli to veselí hoši, kteří žertovali a zdvořile se dobytka ptali, kde chce mít číslo vytetované - na levé ruce nebo na pravé, dole nebo nahoře. Bylo na tom něco podivně komického... Bylo to skoro, jako když se někoho před popravou ptáte, na které straně chce mít pěšinku. Vybral jsem si horní část levého předloktí a své znamení (44070) nosím dodnes."
Kuci92
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 8. 2013, 20:28
Neuvěřitelně strhující příběh plný hrůz, i malých vítězství. Knihu jsem četl jedním dechem, který mi nejednou došel. Doporučuji všem ***** .
calamity-jane
60% 60% 60% 60% 60%
  20. 1. 2014, 20:10
Na to, že je to téma, které mě nikdy až tak moc "nebralo" a nikdy jsem ho nevyhledávala, tak se kniha četla fakt hodně dobře. Jen ten konec už mě potom moc nebavil..
gabin
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 1. 2013, 19:53
Jedna z nejlepších knih, jaké jsem v životě četla! Přitom autor určitě o tuhle spisovatelskou kariéru nestál a určitě by ji vyměnil za normální mládí a blaženou nevědomost o všem, co v koncentrácích zažil...Když své zážitky zpracuje inteligentní a moudrý člověk, který to má v hlavě srovnané a netouží se předvádět, natrhne zadek mnoha nejprodávanějším a nejuznávanějším spisovatelům, včetně nositelů Nobelovy ceny za literaturu. V pregnantní anotaci ke knize se píše o mnoha způsobech, jak se dá číst. Ať ji pojímáte jakkoli, je to opravdu naprostá špička! Tuto knihu musím určitě mít doma. Je zajímavé, že Jonathan Litell za svou knihu Laskavé bohyně vyprávěnou bývalým esesákem dostal Goncourtovu cenu. Knihu inspiroval film Šoa a jejím protagonistou je chladný esesák popisující naprosto nezúčastněně, jen pro pořádek a ne pro vyrovnání se se svědomím svou kariéru. Vrbova kniha je však mnohem lepší a zasloužila by si všechny ceny, které se dají udělit. Pro něho ale bylo určitě největší odměnou to, že svou zprávou zabránil vyhlazení dalších statisíců lidí. Velmi výstižné komentáře Reetri a 25veronika3: při čtení jsem měla úplně stejné pocity....
miiichalka
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 5. 2015, 16:35
Velmi čtivá a poutavá kniha - přála bych si, aby byla zařazena mezi povinnou literaturu středoškoláků, aby se teprve po jejím přečtení s mladými dospělými řešila otázka holocaustu i totalitárních režimů... Je mi smutno z toho, jak moc povrchně a bez emocí se dnes toto téma řeší, nebo vlastně ani neřeší, a přitom je základem k pochopení všeho, v čem dnes žijeme...
Rominka
80% 80% 80% 80% 80%
  23. 5. 2014, 17:45
Strhující příběh, který skutečně stojí za přečtení. Člověk si najednou váží doby, ve které žije a uvědomí si, že starosti, které momentálně prožívá nejsou zase tak strašné jak si myslel...
23.44
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 3. 2014, 18:22
Opravdu dobré. Bez nějakých květnatě literárních ambicí. Syrové, jednoduše popisné, a o to efektnější. Navíc mi přišlo zajímavé, že v originále je dílo psané anglicky a do češtiny přeloženo. Přečetla jsem i Zprávu, hodnocení historika i komentář autora. Dobré. Výborné.
petshop
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 9. 2013, 21:37
K této knize snad ani nejde nenapsat komentář. Navzdory hrůzám, o kterých čtete, není možné se od knihy odtrhnout. Narozdíl od jiných knížek jsem se pokoušela trochu krotit fantazii a moc si to nepředstavovat, ale vzhledem k tomu, že jsem už dvakrát v Osvětimi a Březince byla, nešlo to. Zážitek z četby a zážitky z návštěvy těch míst se začaly navzájem ovlivňovat a znásobovat. Je to strhující, ohromující, šokující, hrůzostrašná kniha, která je ale v té hrůze až fascinující. Čtu ze zvyku vždy večer před spaním, abych se po celém dni zklidnila, ovšem tohle opravdu není ukolébavka. Nejdnu noc jsem měla problém usnout a i do snu se mi určité věci vkrádaly a po přečtení pasáže o samotném útěku z tábora jsem z toho napětí byla tak nadranc, že jsem raději rovnou šla pro bylinky na uklidnění. Je to úplně jiný zážitek než když čtete horor, tam nějak víte, že je to fikce, tohle byla realita...DOPORUČUJI!
dalimoni
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 7. 2011, 17:46
Neuvěřitelné, hrozivé, strhující, pravdivé, děsivé, smutné..... Nejhorší na této knize je to, že ten příběh je pravdivý a že lidé byli něčeho takového schopni. Tuto knihu by si měli všichni přečíst, hlavně popírači holocaustu, aby si uvědomili, co vlastně podporují.
Kniha je napsaná velmi čtivým způsobem, takže se čte velmi dobře, i když to co v ní je, je hodně silné a hrozivé.
jvaclavik
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 11. 2014, 11:05
Nejhorší na této knize je to, že je psána podle skutečných událostí. Člověk by tomu rád nevěřil.....
Heduš
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 11. 2012, 22:06
Co se tématu holocaustu a přímých svědectví týče, jde bezpochyby o jeden z nejdetailnějších a nejnapínavějších životních příběhů. Obzvláště okamžik nejmasovějšího zavraždění českých židů, při kterém odsouzení na smrt zpívají českou a hebrejskou hymnu je neskutečně dojemný a působivý.
Veunek
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 6. 2014, 17:21
Neuvěřitelná kniha, opravdu nemám slov a prakticky ani nevím, jak komentovat... Každopádně by toto dílo mělo být povinnou četbou ve školách a nebo jen pro ty, které tématika holocaustu zajímá. Pro mě osobně byla paradoxně nejděsivější část, kdy se Vrbovi s Wetzlerem podařilo utéct a jejich marná snaha o zabránění dalším transportům. Ještě teď mám z toho husí kůži.
Jinak knížka je velmi čtivá a člověk se od ní těžko odtrhne, můžu jenom doporučit!
Dominie
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 11. 2012, 16:01
Už od začátku co jsem začala číst, jsem nemohla přestat. Nevím jestli je to tím, že mě tohle téma zajímá a vyhledávám ho, nebo tím, že je to prostě skvělá kniha. Při čtení jsem byla napjatá jako struna, jak se to vyvrbí dál.
petulina
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 3. 2016, 15:52
Nevím co mám napsat...pokaždé když čtu knihu nebo vidím film s touto tématikou, nedokážu pochopit, nedokážu si ani představit, že se tohle dělo...že je to součást naší historie. Kniha nádherně ukazuje, jak tenká je hranice lidskosti. Jestliže někdo odsuzuje autora za to, co tehdy udělal nebo jak smýšlel o ostatních, a je si sám sebou jistý, že by to nikdy neudělal, že by se takhle nikdy nezachoval, tak je šťastný člověk. V takových momentech si říkám, co bych já udělala, kam až bych došla....a to, že to nevím, mě na jednu stranu děsí a na druhou stranu jsem sakra ráda, že to nevím....Proto obdivuji všechny lidi, kteří byli nuceni poznat, zažít nemyslitelné, a přesto si zachovali sami sebe. *****
Emma89
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 8. 2015, 16:09
Tak krásně výstižný komentář jako Reetri rozhodně nenapíšu, ale souhlasím s ní úplně ve všem. Knihu jsem hltala od začátku do konce. Obdivuji autorův optimismus; v žádném bodě svého života v pekle neklesnul na dno a snažil se žít, přežít a utéct, aby mohl varovat ty, kteří by mohli prožít to samé. Jeho realistické vyprávění mi vhánělo do očí slzy a vztek nad zvěrstvy, které se v Osvětimi, Brzezince a v dalších koncentračních táborech děly. Budiž tato kniha Mementem, aby historie neměla šanci na svůj comeback.
Maty38
60% 60% 60% 60% 60%
  24. 10. 2014, 19:59
Přiznám se, že se mi až nechce narušovat zdejší pětihvězdičkovou jednotu, ale pravdou zůstává, že z knížek na téma holocaust (ať už třeba Smrt je mým řemeslem, či Jiskra života) byla pro mě tato nejslabší.....i když zcela určitě nejautentičtější. O hrůznosti proživšího mi pak nelze hovořit....ty jsou pro každého soudobýho člověka nepředstavitelné (I když i v tomto smutném směru pro mě zůstává asi vrcholem Soustroví gulag, kde jsem některé pasáže nebyl vůbec schopen vstřebat.). Důkazem, že mě knížka (či lépe řečeno styl knihy) opravdu neoslovila, bylo pro mě to, když jsem asi po 80 stránkách zjistil, že už jsem to jednou četl. Skoro se až stydím, ale víc jak tři hvězdy dát nemohu.
Kačúd
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 2. 2014, 23:08
Jedním mým dechem přečtená knížka. Je neuvěřitelné, jaké obludnosti se dějí a co jsou lidé schopní dělat. Toto dílo by mělo být povinnou četbou.
Roux
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 10. 2013, 10:05
Velmi silná knížka. Když si to tak vezmete, tak měl svým zvláštním, zvráceným způsobem obrovské štěstí. Jakmile jsem knížku četla, hlavou mi běžely miliony myšlenek, ale teď najednou nevím co napsat. Tak hluboký dojem to na vás udělá. Nejvíc to vystihla asi Reetri:"Největší dobrodružství v jeho životě, o které nestál."
darkynka
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 10. 2016, 9:29
Autobiografická kniha, která mě vtáhla do děje a nedovolila mi, abych ji byť jen na chvíli odložila. Musela jsem jí přečíst téměř jedním dechem. V dnešní době, kdy si již neumíme příliš představit hrůzy holocaustu, nás autor detailně seznámil s jeho průběhem. Tento silný příběh by si dle mého názoru měl přečíst každý.
lenisko
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 4. 2015, 14:04
Rudolf Vrba měl neuvěřitelné štěstí, přežil. Přežil a napsal o tomto zvĕrstvu neuvěřitelnou, leč pravdivou knihu, která je po všech stránkách skvěle napsaná (viz komentář uživatele Bludimíra) Mě osobně nejvíc dojaly kapitoly o první návštěvě Brzezinky a Židech z Terezína, kterak jedou na svoji poslední cestu za zpěvu české hymny. To už bylo na mě opravdu moc...
Ačkoliv Rudolf Vrba napsal jen jedinou knihu, stačilo to, abych jej zařadila do oblíbených spisovatelů. Vážím si jej proto, co zažil, že přežil a dokázal o tom tak poutavě vyprávět. Klobouk dolů.
Nejdĕsivĕjší a nejlepší kniha, co jsem v poslední době četla.
hanka24
80% 80% 80% 80% 80%
  19. 1. 2015, 20:45
Jak už tu nesčetněkrát zaznělo, kniha nepotřebuje komentář. Jediné co mohu říci je obdiv k nezlomné síla ducha a odvahy a určitá dávka štěstí, bez které by se útěk nikdy nepodařil. Vzhledem k tomu, že jsem již četla skutečný příběh paní Věry, která prošla ruským gulagem a kde opravdu stejným činitelem jako u Vrby je touha žít, odvaha a nezlomný duch, fakta o zacházení s vězni mě až tolik nevykolejila, jen se prostě při čtení této literatury nemohu přestat ptát, kde se to v lidech bere a pokud bychom byli na místě kápu nebo SS-führerů, chovali bychom se stejně nebo ještě hůř? :(
Morreluc
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 10. 2014, 11:50
K téhle knížce už se nedá příliš napsat, ještě jsem nečetla nic s touto tématikou a přišlo mi skoro neuvěřitelné, že se to skutečně odehrálo. Přišlo mi to jako hrůzostrašný příběh, a že se to opravdu stalo je o to děsivější. Opravdu není vhodných slov jak se píše v komentáři níže.
peetulee
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 7. 2014, 20:59
Po přečtení recenzí jsem se velmi těšila, až se mi kniha dostane do rukou. Začátek mě celkem zklamal, ale čím více stránek jsem přečetla, tím více jsem byla šokovaná. Téma holocaustu mě velmi zajímá a přečetla jsem již mnoho děl zabývajících jím, ale tato kniha výrazně vystupuje z řady a je až neuvěřitelné, že je opravdu napsaná podle skutečnosti. Stále se pozastavuji nad tím (už od přečtení knihy Smrt je mým řemeslem, která celou situaci pojímá z pohledu vedoucího koncentračního tábora), že byl někdo schopen vybudovat tu neskutečnou mašinerii. A ještě více nechápu, jak je možné, že jim to tak dlouho a bohužel velmi úspěšně procházelo. V závěru knihy se mimo jiné v doslovu můžeme dočíst spoustu komentářů, které vinu za to, že to nebylo odhaleno a zastaveno už dříve, svalují z jednoho člověka na druhého. Je pozdě někoho obviňovat za takové zvěrstvo a jen bych doplnila, že "kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat". Proto by si tuhle knihu měli všichni povinně přečíst, protože až potom pochopí, o čem tu ostatní píšou.
Lenka79
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 8. 2013, 21:19
Hrůzostrašná výpověď o životě za války. O koncentračních táborech jsem již něco věděla, ale tato kniha mě naprosto uzemnila, byly tu i pasáže, u kterých se mi chtělo doslova zvracet. Navíc jsem ji četla týden po návštěvě Terezína, která to vše ještě umocnila. Hrůza, strašné, příšerné, děsné... Vím jistě, že knihu za nějaký čas donutím přečíst i své děti.
fifakovaterka
80% 80% 80% 80% 80%
  28. 9. 2015, 23:25
Kniha o neuvěřitelné době, kterou si většina z nás nedokáže představit, proto obdivuji ty, kteří v sobě naleznou tu sílu a začnou psát o tom, jak přežili holocaust. Je to silný příběh a jsem ráda, že se autorovi podařilo z tábora utéct. Ovšem zarazilo mě, že i jeho matka nebyla deportovaná, ale je to jen detail.
Bludimíra
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 5. 2015, 10:57
Nemám ráda tuto tématiku. V televizi formou filmů a už vůbec formou dokumentů se jí vyhýbám jako čert kříži. Nedělá mi to dobře, příliš mě to tíží a ničí. Tato kniha je jiná. Autor líčí sice svůj neuvěřitelný příběh plný utrpení, hrůz, smrti, nicméně tak, že jeho cílem není emocionálně vyždímat čtenáře a ničit ho svíravým pocitem na hrudi. Je velmi vkusná (mohu-li to tak napsat), lépe řečeno věcná, nenimrá se v té vražedné mašinérii přespříliš, sděluje informace tak, jak byly, a nelije omáčku kolem, aby se v ní čtenář bolestí utopil. Samozřejmě záleží, jak dalece pustíte svou fantazii a já v tomto případě, kdy nejde o fikci, ale realitu, ji měla hodně přiškrcenou. Moc si za to autora cením, že bolest, kterou sám prožil, nenutí nikomu dalšímu. Celý příběh na mě dýchá dojmem, jak silná osobnost musel Rudolf Vrba být. Smrt je mým řemeslem od Merleho a tuto knihu bych doporučila přečíst asi každému.
Tomáš Iron Koutník
80% 80% 80% 80% 80%
  24. 7. 2013, 10:15
Tuto knihu bych zavedl jako povinnou četbu.
Opravdu zajímavý a drsně napsaný příběh, popis táborů a všeho co se v nich dělo. Knihu jsem nevydržel číst v klidu.
Jaroslava Kolůchová
  14. 2. 2016, 14:50
Krásná, poutavá kniha. Je potřeba si fakta připomínat. A připomínat německé hrůzy... Autor měl v životě štěstí, že potkal v životě hodně přátel, kteří mu pomohli a také smlu, že se dostal do Osvětimy.
Medard Hüttenbach
0%
  5. 12. 2015, 13:39
Obsahuje spoiler spoiler TATO KNIHA POTŘEBUJE KOMENTÁŘ:
R: "Rudolf Vrba je pokládán za jednoho z nejdůležitějších svědků existence plynových komor v Osvětimi. Byl tam internován, ale jako stovkám dalších se i jemu podařilo uprchnout. Výjimečné je na něm to, že to byl jediný uprchlík, který kdy napsal zprávu o plynových komorách (Duni-Wascowicz 1982, str. 213)."
P: "Jediný z několika set?"
R: "Přesně tak. Vrbovu zprávu o údajném masovém vyhlazování v Osvětimi v listopadu 1944 zveřejnil Výbor pro válečné uprchlíky, americká propagandistická instituce založená židovským ministrem financí Henrym Morgenthauem (War Refugee Board 1944). To byla první zpráva z Osvětimi oficiálně uznaná americkou vládou. Vrbovo svědectví tedy
v tomto ohledu možná bylo jedno z nejdůležitějších. 20 let poté o tom vydal knihu, ale dopustil se hrubé chyby, když se chlubil přesností a spolehlivostí svých vzpomínek (Vrba/Bestic 1964). V roce 1985 se však během křížového výslechu ukázalo, že jeho popis údajných plynových komor má jen máloco společného s realitou (viz kapitola 4.5.7). Vrba, zatlačovaný víc a víc do defenzivy, nakonec přiznal, že je sám neviděl, ale jen je popsal na základě doslechu, přičemž při psaní své zprávy použil „básnickou licenci“."
P: "Ale na použití básnické licence není nic špatného."
R: "To ne, ale jen pokud člověk netvrdí, že říká pravdu. Román přece také není žádná snůška lží. Tou se stává až tehdy, když autor tvrdí, že říká pravdu, a přesně to Vrba od roku 1944 dělal. Žalobce, který Vrbu povolal jako svědka plynových komor, byl jeho falešností natolik znechucen, že jeho výslech sám přerušil z důvodu evidentní nespolehlivosti (District Court… 1985, str. 1636-1643)."

*Výrazem básnická licence neboli licentia poetica se označuje literární dílo, které se výrazně záměrně odchyluje
od ustálené jazykové, literární, historické, společenské (či jiné) normy, zvyklosti, úzu, tradice, faktografie
apod.
--
Za největší zajímavost této knihy považuji to, že má takový úspěch a každý lituje autora, přestože autor sám se chová přinejmenším stejně otřesně jako lidé, kteří ho zajali. Slepost lidí k autorově charakteru je vážně neuvěřitelná. Z knihy se mi dělalo zle právě kvůli autorovi, který vyjadřoval opovržení nad lidmi, kteří mu kvůli obavě o svůj život odmítali pomáhat, a přitom se nebál přiznat, že si přál, aby nemocní mladí lidé na pryčně pod ním zemřeli, jen aby se lépe prospal, zatímco on simuloval, že vydíral ostatní spoluvězně a přátele si vybíral podle toho, zda ho měl jak využít pro své účely (peníze, jídlo či postavení) a o osudy těch ostatních se vůbec nezajímal. K tomu všemu si ještě udělal čas na to, aby opovrhoval menšinami jako např. homosexuály. O tom, že koncentrační tábor nebyl žádná legrace, víme tak nějak všichni. Ale bylo hezké si představovat, že alespoň mezi obětmi panovala nějaká ta solidarita a lidskost. Snad to tak i skutečně bylo, i když autor této knihy se mezi takové neřadil. Až je jednomu líto, že přežili právě tací... Osobně mi byl sympatický snad jen "Franz Marmalade". Hodnocení je samozřejmě ovlivněno odporem k autorovi, literárně se kniha nachází někde lehce pod průměrem. Hvězdičky ostatních přisuzujte pouze tématu.
frajer
  22. 7. 2015, 12:29
Znáte takový ty knihy jak se do nich začtete a pak jedete, nemůžete přestat, čtete v tu Chvíly daleko radši než tv nebo pc?
Tak tohle je ona. Tříbí v sobě výpověď o válečných zvěrstvech, geniální zápletku a to nejpevnější napětí jaké jsem zažil.
A to že se to skutečně stalo tomu pouze dodává přídech nepředvidatelnisti. jedním slovem: GENIÁLNÍ
enmuhan2
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 5. 2015, 14:01
Četla jsem jedním dechem a rozhodně doporučuji všem přečíst. Nejlepší kniha o holocaustu, kterou jsem četla.
LenkaM
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 2. 2015, 9:16
Četla jsem spoustu knih o holocaustu, ale této se asi žádná nevyrovná. Hrůza, slzy, husí kůže, nemožnost pochopit, že toto se opravdu dělo. Doporučuji všem.
prochazkova.paya
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 2. 2015, 21:20
Neuveritelny pribeh,nepochopitelne lidske zlo a predevsim neskutecna davka stesti a nahod...Byla jsem uprostred deje,cetla jednim dechem...Beze sporu jedna z nejlepsich knih,ktere jsem kdy cetla...Doporucuji vsemi deseti...
Pavlinga
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 11. 2014, 5:46
Nadherna kniha. Ac jsem cetla o zverstvech neuveritelneho kalibru musim uznat, ze je to nadherne napsano. Dost me mrzela posledni cast knihy. Dalo jim tolik prace utect, aby pak jejich varovani stejne ignorovali. Jak smutne
v.kubac
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 10. 2014, 23:12
Tenhle příběh by zasloužil filmovou verzi.A povinně by se na něj musel podívat každý z těch(ani nevím jak je slušně nazvat)co popírají holocaust a vůbec to zvěrstvo co se v Osvětimi odehrávalo.Už jen když to člověk čte,tak je mu na bl...
Michalienka
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 4. 2014, 17:33
Skutečný příběh, který člověka vtáhne do děje od první věty... Myslím, že kdyby pan Vrba měl možnost popsat jeho příběh v 1000 stránkách, stále by to bylo málo!
Úžasná kniha, která by se měla stát povinnou četbou ve školách.
Majka82
80% 80% 80% 80% 80%
  5. 1. 2014, 20:48
Věcné, až na dřeň odhalené, přímočaré, bez přílišných emocí a pocitových, niterných analýz. Popis života v koncentračním táboře, který přežila jen malá hrstka, z nichž právě Rudolf Vrba a Alfred Wetzler dokázali nemožné - aby se celý svět dozvěděl to, co možná ani vědět nikdy nechtěl...
wofi
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 1. 2014, 23:38
Tuto knihu vystihuje jediné slovo "strhující". Je velmi dobře napsaná a při čtení se vám příběh doslova promítá před očima. V knize nenajdete žádná hlubokomyslná poselství, jde o holé popisování reality v Osvětimi, bez nějakých příkras nebo přehánění. Vrba knihu psal se zvláštním nadhledem člověka který ví, že "to jsem já, kdo přežil". Jako by se tím i trochu bavil. Je to asi způsob, jak se Vrba s hrůzami které zažil, vypořádal aby mohl knihu vůbec napsat. Pro příznivce příběhů o holocaustu, je to povinnost, pro ostatní mohu jen doporučit s tím, že se jedná o jednu z nejlepších knih co jsem četl a její příběh, ve vás bude dlouho rezonovat.
Roee
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 10. 2013, 10:15
Kniha, o ktere budu jeste dlouho premyslet. Autor podrobne vypravi o svych
otresnych zkusenostech, ze kterych beha mraz po zadech. Knih o holokaustu jsem
precetla mnoho, Utek z Osvetimi patri mezi pravem mezi ty nejlepsi..
HELDEN
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 9. 2013, 13:16
Neuvěřitelná kniha z několika pohledů. Neskutečné, jaké peklo byli Němci schopni vytvořit před pár desítkami let pár stovek kilometrů od českých hranic. Zarážející, že autor toto peklo dokázal přežít. Ten měl snad více životů než ony kočky. Věcí, které mně fascinují, je mnohem více, ale ty si nechám pro sebe... :)
Bednas
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 9. 2013, 0:42
Tuhle knihu jsem četl týden po návštěvě Osvětimi a šel mě z ní mráz po zádech když jsem si představil kudy jsem skutečně prošel.
Nelous
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 8. 2013, 13:12
Je mi jedno, kolik z děje je literárně "přikrášleno", je to děsivá výpověď, kde vzpomínky ožívají a z historické události se stává skutečnost. Kniha, díky které jsem se ještě dlouho po přečtení budila hrůzou.
meesha
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 6. 2013, 15:18
Tato kniha by se měla zařadit mezi povinnou četbu na všech školách. Je to kniha o lidském fanatismu, zvrácenosti, lhostejnosti, strachu, ale také o vzdoru, odvaze, síle a vůli ducha žít i přes neskutečné podmínky...
Cake
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 5. 2013, 13:05
Začnu větou, kterou jistě naleznete i v jiném příspěvku: Tato kniha by měla být povinná pro všechny již v mladém věku. Věřím, že by se tak mohlo předejít mnoha nedorozumění v dnešním světě.

Příběh pana Vrby je hrůzným svědectvím špatností, které se děli v hlavním centru holokaustu, ale nejen to. Kniha mě osobně pomohla pochopit, jak je možné manipulovat masy a odpornost Hitlerovi mašinérie. Výpověď pana Vrby není pouhou snahou zachytit události, které se staly, ale je i varováním. Varováním, před lhostejností a zavíráním očí před tím co se děje okolo nás.

Knihu rozhodně doporučuji nejen těm, které zajímá co se opravdu dělo během II. světové války, ale všem zvídavým, vzdělaným a ostatním lidem.
Stilben
100% 100% 100% 100% 100%
  20. 5. 2013, 15:18
Kniha popisuje události tak otřesné, že jsou běžnému člověku až neuvěřitelné. Zaujalo mě, že Slovenský stát v čele s římskokatolickým knězem Tisem měl za války přísnější protižidovská opatření, něž která platila v Německu.
zuuzy
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 3. 2013, 12:34
Bravurně popsané svědectví o hrůzných událostech, jež se děly v koncentračních táborech. Nedokázala jsem se od knihy odtrhnout, ač mě při jejím čtení mrazilo. Děj člověka vtáhne natolik, že s autorem prožívá vše tak živě jako by se to právě odehrávalo. S každou zmínkou o hladu, únavě, trestu či s další zmínkou o mrtvém se ve mne zvedala vlna odporu s přáním něco udělat a nerezignovat nad svým osudem stejně tak jako autor. Tato svědectví by proto měla být námi uchovávána, aby nebyla zapomenuta a aby již nikdy nemusela být publikována podobná.
I přesto, že pana Vrbu provázelo opravdu veliké štěstí, já před ním smekám.


1 2