Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Královna Zenobie

40%
2 1
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Královna Zenobie
Autor:
Originální název: Královna Zenobie
Poprvé vydáno celosvětově: 2014

Nejnovější vydání:
Knižní klub - 2014
ISBN: 978-80-242-4399-3
Počet stránek: 400
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 0x v přečtených
v knihovně 3x v knihovně
k přečtení 7x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Knižní klub (2014) 978-80-242-4399-3 400

Slavná královna Zenobie vládla ve 3. století v Palmýře v Syrské poušti a dobyla po smrti manžela mnohá území – Sýrii, Palestinu, Arábii, Malou Asii či Egypt. Porazila i perské vojsko a vzdorovala samotnému Římu. Osudy této mimořádné ženy inspirovaly představivost řady umělců. V novém historickém románu je vypravěčkou sama královna; líčí celý svůj život hostům při oslavě svých narozenin, uspořádané ve vile nedaleko Říma. Autor přibližuje i další postavy starověkého Orientu (egyptská královna Hatšepsut, královna ze Sáby, král Šalamoun), také egyptské nebo palmýrské bohy, báje a legendy. (Založil/a: Kůstka)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Děčínský
40% 40% 40% 40% 40%
  20. 6. 2016, 12:25
Spisovatel pověřil samotnou královnu Zenobii, aby, již v římském prostředí, vyprávěla svůj životní příběh z let 267- 272 n. l., kdy byla královnou v této oblasti.
V prvním období, jako manželka krále Odonaetha, je toto líčení podmalováno příběhem královny ze Sáby a Šalamouna. V druhé části, po zavraždění manžela, kdy vládla jménem svého nezletilého syna Vaballatha, jsou do děje vpleteny příběhy ze života Egypťanek- Hatšepsut, Kleopatry a asyrské královny Semiramidy. Aby nevyprávěla jen královna, přichází ke slovu i její rádci (filosof, vojevůdce) a potulní vypravěči. Ve třetí části již zasahuje do děje římský císař Aurelianus.
Královna se líčí jako krásná, vzdělaná žena, rovnající se všem, do té doby známým ženám. Vyprávění o životě v pouštním městě je líčeno jako přepychové („…stoly se prohýbaly pod spoustou jídel s chlazenými nápoji“), velké vzdálenosti jsou, na koních a velbloudech, překonávány snadno jako na létajících kobercích. Její líčení událostí připomíná barona Prášila- nekonečné vychloubání vyvolává úsměv, ale její posluchači, v římské vile senátora jsou, při bohatých hostinách, nadšeni. Z minima historických skutečností se nakonec cosi podařilo. V dřívějších dobách by možná mohlo být dílo zahrnuto do některé edice SNDK (jako babiččino vyprávění pohádky dětem).