Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Hrady Václava IV.

70%
4 2
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Hrady Václava IV.

Nejnovější vydání:
Nakladatelství Lidové noviny - 2014
ISBN: 978-80-7422-299-3
Počet stránek: 420
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Nakladatelství Lidové noviny (2014) 978-80-7422-299-3 420

Hrady Václava IV. jako dějiště pohnutých osudů syna Karla IV. dlouhodobě přitahují pozornost badatelů a vzbuzují zájem laiků. Autor publikace se opírá nejen o výsledky těchto bádání, ale vychází i z vlastního zájmu a výzkumu hradních areálů doby Václavovy. Významné postavení v knize zaujímá umělecko-historická interpretace hradů, posuzovaných v kontextu stavební produkce celého 14. století, již lze snad nejvýstižněji charakterizovat coby „cestu od hradu k zámku“. Kromě činnosti dvorské hutě, výtvarných souvislostí hradní architektury a historického kontextu je čtenář detailně obeznámen také se stavebními úpravami či výstavbou, již v daném období prošel Pražský hrad, Kaple Všech svatých, Loket, Žebrák, Vlašský dvůr či Nový hrad u Kunratic. (Založil/a: Anděl)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Hledající
80% 80% 80% 80% 80%
  14. 4. 2015, 20:29
Pro milovníky starých časů, historie s trochou nostalgie či obdivovatele hradní architektury určitě zajímavá kniha, ale když ji člověk čte, tak by měl být přímo na místě a rozhlížet se do všech stran, protože i když jste třeba většinu uvedených hradů viděli, tak si všechny vizuální detaily nejste schopni zapamatovat (tedy aspoň já ne), a to mě mrzí.. ale přinutila mě vidět Nový hrádek u Kunratic ( kde Václav IV. zemřel), který jsem považoval, resp. jeho ruiny, za "obyčejné". Chyba, někdy i malé "nevýznamné" zbytky mohou zanechat v duši větší stopu než monumentální hradby či věže.
Děčínský
60% 60% 60% 60% 60%
  3. 7. 2016, 17:42
Autor seznamuje čtenáře s historií dosavadního bádání o stavební činnosti ve XIV. st., s činností dvorské hutě, až po detailní přestavby jednotlivých lokalit. Hlavní informace jsou soustředěny na Pražský hrad jako celek, hrady Žebrák a Točník, Vlašský dvůr v Kutné Hoře, Křivoklát, ale i na stavby královských milců a královny Žofie (u ní na většinou sakrální stavby). Větší pozornost je ještě věnována hradu Krakovec i městům (Litoměřice) a krátce jiným významným stavbám (Kost). Hned na straně sedm mě zaujal názor: „Cílem předkládané práce není tuto stavbu (bádání o dané problematice) od základů zbořit a bez rozmyslu rozmetat na kusy, jak bývá v poslední době u řady badatelů zvykem, ale doplnit celkový obraz architektury této nesmírně zajímavé doby, kdy se v Praze, díle Petra Parléře, rodila pozdní gotika“. To je positivní názor!