Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Zrození města

100%
5 1
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Zrození města

Podtitul: Libeňské kapitoly


Originální název: Zrození města
Poprvé vydáno celosvětově: 1938

Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 1x v přečtených
v knihovně 1x v knihovně
k přečtení 1x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka

Přál jste si, abych Vám napsal něco o své libeňské knížce, a třebas ve formě rozhovoru. Ale jakýpak rozhovor, když jsem tu sám, ve své pracovně pod Bělkou, daleko od Libně, na druhém konci Prahy. Zlý mráz je venku, padá sníh, vločka za vločkou, všechno se žene do symbolu. (...)
Víte dobře, za jakých okolností se kniha zrodila a kde stála rafie na orloji světa v té chvíli. Přišla do zlé doby, ale tím jasněji jí lidé porozuměli. Ani o jediné nebyl soud tak jednomyslný a nikdy jsem dosud nedostal tolik souhlasných projevů od nejstarších až po nejmladší literáty, jako po této knížce. Četl jste teskný list Petra Bezruče jako vzpomínky F. X. Svobody a Macharovy, prolistoval jste si dopisy Jana Opolského a Růženy Jesenské jako přátelskou zdravici Fráni Šrámka a Františka Skácelíka, viděl jste, jak zaujala prostého, starého libeňského dělníka i učeného archiváře vedle satirického dramatika nebo politika převratové doby.
Každý v ní našel něco jiného, v každém vyvolala jinou odezvu, pro každého splnila jiný úkol. Podáváte ji jako živou bytost, napsala mi Dr. Zdenka Dyková. A Karel Horký putoval se Zrozením města po jeho stopách samotnou Libní. Nestalo se mi ještě, aby se z knihy tiskly překlady, sotvaže spatřila světlo světa.
Než jsme ji dali do tisku, napsal jste ve svém časopise, že Zrozením města chci splatit svou dávnou lásku k rodné Libni.
Jsem rád, že se mi to povedlo a že všichni moji rodáci a krajané, ti živí i ti mrtví, se kterými jsem zasedl v našem otcovském šenku k přátelské besedě, mohli se mnou připít aspoň v duchu na její růst a zdraví. (autor v Libeňských novinách ze dne 1. ledna 1939) (Založil/a: Jan.S.Harold)

(více)  

Štítky

více  
Václav Karel Krofta Václav Karel Krofta
*04.07.1896 - †03.12.1974

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Jan.S.Harold
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 9. 2014, 16:38
"...jeho rodná Libeň, uzavřený svět a život pro sebe." Narazil jsem na knížku náhodou a očekával trochu toho lokálpatriotského pathosu a snad pár zajímavých informací k libeňským dějinám. A ne, málokterá kniha mě v životě tak strhla, ohmatával jsem s autorem nová, nepoznaná (protože už tehdy dávno zašlá) zákoutí milované Libně, a přitom – alespoň na ten žánr – je to kniha střízlivá, hluboká i upřímná, žádný prázdný starosvětský patos... Tuhle práci by měl znát zpaměti každý, kdo s Libní svázal svoje srdce, a vůbec každý, kdo by někdy chtěl číst třeba i toho Bohumila Hrabala, protože tohle jsou ty kořeny, tohle je ten svět a život, život pro sebe, ta hrdě svojská Libeň, která je taková i v tom Hrabalovi i v tom novém století, pořád. Myslel jsem, že si knihu pročtu a udělám pár poznámek, ale už teď je mi jasné, že je to jedna z mála knih, ke které se budu skutečně pravidelně vracet, a to dost možná častěji, než k jaké jiné.