Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Sašenka

90%
5 41
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Sašenka Originální název: Saschenka

Nejnovější vydání:
BB art - 2009
ISBN: 978-80-7381-640-7
Počet stránek: 454
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 16x v oblíbených
v přečtených 52x v přečtených
v knihovně 19x v knihovně
k přečtení 37x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 2x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
BB art (2009) 978-80-7381-640-7 454

Uznávaný autor literatury faktu Simon Montefiore, který napsal dva bestsellery o Stalinovi, se tentokrát rozhodl svých znalostí využít pro román. Příběh Sašenky Zeitlinové, dívky z bohaté židovské rodiny, která se v roce 1916 vrhla do náruče bolševismu, je skvěle napsaný, napínavý a zároveň pravdivý. To ukazují nejen detaily – co lidé jedli, jaké písně poslouchali, jakými auty jezdili –, ale i historické postavy, které v knize vystupují, a zejména autorovo pátrání po tom, co se stalo se Sašenkou, která zmizela za stalinských čistek – i hlavní hrdinka románu je totiž skutečná postava. (Založil/a: Kaori)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Keatin
60% 60% 60% 60% 60%
  5. 8. 2013, 19:03
Autor by měl zůstat u literatury faktu, jeho román mě nedokázal zaujmout, čekala jsem zajímavěji napsaný příběh, bylo to trhané, rozkouskované, bez emocí, nedokázala jsem se vžít do hlavní představitelky, žádný hrdina mi nebyl sympatický. POZOR SPOILER!!! Hrdinové, kteří se dožívají 100 let, to jste si pane autore neuměl vymyslet lepší "zápletku" ...a časové linie po x letech? Dobře, první dvě období bych ještě zkousla, ale pak ten skok do roku 1994??? To vážně ne. Autor by udělal lépe, kdy zůstal u druhé části, nebo klidně u té první. Kniha mě zklamala, i když nepopírám, že číst se to dalo, jen jsem čekala "čistokrevný" román, který ve mně vyvolá emoce ...
Fabienne
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 12. 2011, 13:27
Vzrušení z historického objevu, ze znovunalezené a oživené lidské minulosti Katynku vyvedlo z míry. Ohlušující hudba, hovor lidí, kteří byli v klubu doma - to všechno bylo vzdálené a nedůležité.
"Ale bude to stačit, aby byl ochoten se mnou mluvit?" zeptala se.
"Myslím, že by ses v tom měla napřed ještě pohrabat, abys měla jistotu," řekl Maxy pomalu.
"Máš Palicynovo jméno. Požádej o jeho svazek v archivech KGB - vyplním ti žádost - a najdi, co se s ním stalo, jestli měl rodinu, děti. To by nemělo být těžké. Pracovala jsi už v archivech?"
"Miluju archivy," řekla nadšeně.
"Proč?"
"Z těch papírů je cítit život. Seděla jsem ve Státním archivu a četla milostné dopisy Kateřiny a Potěmkina, ty nejvášnivější pasáže - a byly nasáklé jejím parfémem a jeho slzami, když ležel ve stepi a umíral."
Maxy pokýval hlavou. "Hm. Tohle jsou jiné archivy. Je v nich hodně utrpení a něco jako svatost. Nacisté věděli, že jednají špatně, proto všechno tajili; bolševici byli přesvědčeni, že jednají správně, a proto všechno zachovali. Může se ti to nelíbit, ale jsi ruská historička, hledačka ztracených duší, a v Rusku není pravda psaná inkoustem jako jinde, ale krví. Ty archivy jsou jako Golgota. V suchém šustění stránek uslyšíš dětský pláč, dunění vlaků, ozvěnu kroků sestupujících do sklepa, jednotlivý výstřel z naganu se sedmi gramy olova. Sám papír páchne krví."

S touto knihu jsem měla trošku problém ve druhé části (Moskva 1939); přestože toho o totalitě vím víc než dost, nějak jsem nebyla schopná číst a strávit věty jako: "Já se polepším, soudruhu tatínku !" Ale nakonec jsem to zvládla. Je to silný příběh a doporučuji k přečtení. Jen jsem trochu cítila, že Simon Montefiore je především autor literatury faktu, ne beletrie. Ale zvládl to na výbornou.
estrellita
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 8. 2011, 21:22
Úžasně čtivě napsaná kniha. Navíc téma, které mě nadmíru baví a zajímá. Byla jsem překvpaná jejím zpracováním, když jsem ji začala číst, nečekala jsem, že se bude vyvíjet takto. Za sebe určitě doporučuji k přečtení!
Eset
80% 80% 80% 80% 80%
  19. 7. 2014, 12:22
Obsahuje spoiler spoiler Nádherná kniha. Vůbec jsem nečekala, že mě až tak moc vtáhne do děje.
První čast byla ze všech nejlepší. Uplně jsem ty události měla před sebou a cítila ten vzrušující vzduch přicházející revoluce. Co dodat hodně poutave a živé.
Hned jak jsem začala číst druhou část byla jsem krapet zklamaná a překvapená, že má Sašenka rodinu. Myslela jsem, že bude nějak více napojena a Stalina a jeho službu, že to bude pořád taková neunavná bolševička, ale ejhle ona to byla jen žena. I tak vše nabralo rychlý spád a díky shodě náhod byla celá rodina zatracena. Kolotoč mučení a taktik byl neuvěřitelný a přišlo mi to až absurdní.
Třetí část me hodně zklamala. Hned jak jsem to začala číst bylo mi jasné, že otec od Katynky je Carlo a Roza Sněžěnka. I tak, ale bylo vzrušující přihlížet odkrývání pravdy. Stále žijící Lala mě pobavila. Až jsem si řekla, to snad né, ale co už, když to autor chcel mít až tak sentimentální. Sašenčina mučivá smrt mě teda hodně překvapila. To jsem vůbec nečekala. V tu chvili jsem jí i přala místo toho ty 3 gramy olova.Co se mi, ale nelibilo a dost mě to rušilo byla jedna stále opakující se chyba právě ve třetí části. A to zaměněné jmeno Katynky za Sašenčino.
aubergine
60% 60% 60% 60% 60%
  1. 5. 2014, 18:16
Nemůžu říct, že by mě to vyloženě nezaujalo, ale nejsem ani zvlášť nadšená. Na druhou stranu je to první román o ruských dějinách 20. století, který jsem četla, takže to bylo pro mě něco nového. Souhlasím s Keatin - přestárlé postavy na konci mi taky přišly nevěrohodné. Autor hodně popisuje pachy a jakmile jsem si toho všimla, pokaždé mě to praštilo do očí (například o pachu vařeného zelí se v knize zmiňuje tak 20x :-) ).
Kordulka
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 1. 2016, 21:49
Kniha mě bavila, podařilo se mi díky ní vžít do naivity Sašenky a dalších postav a pak jsem s ní prožívala hrůzu a děs nejsitoty, zda už na ni nepřišla řada. Skvěle popsaná Stalinova doba. Už z toho důvodu stálo za to knihu číst.