Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Pestré vrstvy

88%
4 12
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Pestré vrstvy
 Všechny obaly
Pestré vrstvy
 Všechny obaly
Originální název: Pestré vrstvy

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Plus - 2016
ISBN: 978-80-259-0504-3
Počet stránek: 448
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 4x v oblíbených
v přečtených 17x v přečtených
v knihovně 5x v knihovně
k přečtení 18x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Plus (2016) 978-80-259-0504-3 448
Torst (1999) 80-7215-082-0 450

Autobiografický román z prostředí ostravských dolů a holandského exilu. Svou nepřibarvenou autenticitou se řadí k nejvýraznějším českým literárním počinům posledních let. Kniha zvítězila v tradiční anketě Lidových novin Kniha roku 1999. (Založil/a: panchovo)

(více)  

Štítky

více  
Ivan Landsmann Ivan Landsmann
*26.02.1949

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Tanmut
80% 80% 80% 80% 80%
  14. 3. 2011, 11:49
První část knihy může být pro někoho z Ostravsko-Karvinska tím nejvtipnějším počtením v životě. V některých pasážích mi opravdu tekly slzy smíchu. Druhá část o emigraci je znatelně slabší a v některých momentech nepříjemně trapná.
huttershofen
60% 60% 60% 60% 60%
  29. 1. 2013, 16:39
První půle knihy naprosto skvělá, vtipná, autentická, lidská. Na druhé polovině je najednou vidět, že autor začne literárně tápat a "nešlape to".
Michall
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 8. 2016, 20:27
Zdá se, že většina zdejších komentářů pochází od čtenářů z Ostravsko-Karvinska, ale mě ta kniha přišla velmi vtipná i když jsem z Čech. Nářečí mi moc problém nedělalo - těch pár běžných slov člověk brzo pochopí a na hornické výrazy se může podívat na wikipedii. Nejlepší slovo je babuť = prase :) Na rozdíl od ostatních si nemyslím, že první část je nutně ta lepší. První část je velmi vtipná, ale je to spíš sbírka historek z hornického prostředí i když poměrně chytře uspořádaná, tak aby přirozeně vyvrcholila Ivanovým odchodem do zahraničí. O hlavním hrdinovi se tam až tak moc nedozvíme, ale tvrdé poměry na dole jsou tam vylíčeny skvěle. V druhé části se moc nenasmějeme, ale zase zjistíme ledasco o Ivanovi. Nemám moc srovnání s ostatní "emigrantskou" literaturou, ale je fascinující sledovat přeměnu ve vlastním prostředí naprostého suveréna, na bezmocnou figurku odevzdávající se snadno svému osudu, jakmile se ocitne v cizím prostředí, ve kterém se nedokáže pořádně domluvit. Také si člověk při čtení uvědomí, jaké věci jsou pro lidi v takovéto situaci opravdu důležité. Od možnosti být v kontaktu s někým, kdo mluví stejným jazykem až po to, aby zjistil, jaká pravidla a zvyklosti vlastně v dané zemi platí. Počítám, že představy o tom, co je v emigraci čeká, má většina dnešních uprchlíků stejně naivní, jako měl Ivan o tom, co ho čeká za železnou oponou.
sidi
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 1. 2016, 13:34
Knihu jsem četl s odstupem času 2x a pokaždé jsem byl nadšen. Mohu knihu vřele doporučit
všem, zejména těm dříve narozeným a navíc pocházejícím z hornických regiónů. Mám zato,
že z hornického prostředí jsem za svůj ( šedesátiletý "čtenářský" život) nic lepšího nečetl.
Vzhledem k tomu, že pocházím z Lazů, kde autor pracoval na šachtě a bydlím v Havířově,
kde autor vyrůstal, bydlel i krátce pracoval, je mi obsah jeho vyprávění o to bližší, že jsem vyrůstal
v hornické rodině (prarodiče i rodiče) a v knize jsou zmiňovány osoby ať již svými občanskými
jmény či přezdívkami, které osobně znám. Podotýkám, že jsem na šachtě nikdy nepracoval.
Část autorovy emigrace již pro mne tak zajímavá nebyla.

študent
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 12. 2013, 22:53
První část číst, pravděpodobně jedna z nejvtipnějších věcí, co může být, obzvlášť pro lidi z hornických regionů. Druhou vynechat, a to s čistým svědomím. Autor se v ní snaží hrát na vážnější notu a prostě mu to nejde. Je to podobné, jako u závěrečné části Pelcova "A bude hůř..", která je věnována taktéž emigraci a taktéž oproti zbytku knihy ztrácí dech, pořád je ale o třídu lepší, než druhá část Landsmannovy knihy. Za tu první ale nepochybně náleží pět hvězd tak či tak.