Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Hlava XXII

86%
4 780
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Hlava XXII
 Všechny obaly
Hlava XXII
 Všechny obaly
Hlava XXII
 Všechny obaly
Hlava XXII
 Všechny obaly
Hlava XXII
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: Catch-22
Poprvé vydáno celosvětově: 1961

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Plus - 2015
ISBN: 978-80-259-0527-2
Počet stránek: 536
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 285x v oblíbených
v přečtených 1265x v přečtených
v knihovně 482x v knihovně
k přečtení 565x k přečtení
právě čte 28x právě čte
si přeje 7x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Plus (2015) 978-80-259-0527-2 536
BB art (2011) 978-80-7381-931-6 536
BB art (2010) 978-80-7381-712-1 536
BB art (2008) 978-80-7381-270-6 536
BB art (2006) 80-7341-847-9 486
Euromedia Group (2005) 80-86938-21-2 508
BB art (2005) 80-7341-618-2 536
BB art (2000) 80-7257-179-6 473
BB art (1999) 80-7257-097-8 498
Dita (1992) 80-901214-2-X 432
Naše vojsko (1985) 459
Odeon (1979) 521
Naše vojsko (1967) 463
Naše vojsko (1964) 507

První a zároveň nejslavnější a dnes již klasický protiválečný román Josepha Hellera Hlava XXII. Fenomenální úspěch, který mu otevřel cestu k velké spisovatelské kariéře, získal především popisem osudů hlavního hrdiny Yossariana a jeho letka bombardérů útočících na Itálii. Heller vychází ze svých vlastních zkušeností a svou prózou předznamenal to, co v americké kultuře naplno otevřela vietnamská válka o pětadvacet let později.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Magyana
20% 20% 20% 20% 20%
  12. 5. 2013, 12:12
Já dočtu ledacos, ale tohle jsem nedokázala. Vím, že je to klasika, vím, že je to vychvalovaná kniha, ale mě to nebavilo. Nedokázala jsem se ztotožnit s postavami a k tomu vychvalovanému humoru jsem se nějak neprokousala.
prkali
80% 80% 80% 80% 80%
  4. 6. 2016, 18:51
Po Havlově prvním nástupu na Hrad bylo potřeba vybrat náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Musel to být profesionální voják s generálskou hodností, ale s výjimkou těch, kteří vystoupali po žebříčku komunistického výcviku a indoktrinace, žádní takoví generálové neexistovali. Komisi tvořili Jiří Křižan, Petr Oslzlý, Eda Kriseová a Michael Žantovský. Otázky na vojenskou kariéru vyvolávaly u všech čtyř kandidátů jednoslabičné odpovědi s nulovou informační hodnotou. Nakonec Michaela Žantovského napadlo zeptat se jich, co čtou večer před usnutím. Jeden zřejmě četl jenom řády a rozkazy, druhý znal celou marxistickou klasiku v ruštině a třetí, o něco osvícenější, měl zálibu v historii bitev a tažení od Hannibala po von Clausewitze. Čtvrtý, velitel protiletecké raketové brigády, dlouho váhal a nakonec zakoktal: "Hlava XXII". Nebylo co řešit. Generál Tomeček zůstal na Hradě téměř po celou dobu Havlova působení.
scajo
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 6. 2012, 13:32
Kdybych měl jmenovat jednu jedinou knihu, která mě ze všech zaujala nejvíc, byla by to Hlava XXII. A proč? Asi pro ten pocit při jejím čtení, kdy se úsměvy a záchvaty smíchu ze všech těch realistických absurdit střídaly s tuhnutím krve v žilách z prozměnu realistických výjevů války. Nepřekonatelná a hlavně nepřekonatelně podaná protiválečná satira. 100%
Ivet
80% 80% 80% 80% 80%
  17. 9. 2013, 22:45
Už chápu, proč je Hlava XXII 'nejnedočtenější' knihou na světě. Pročíst se první polovinou mi trvalo přibližně 2 týdny a často jsem si pohrávala s myšlenkou, že tu knížku už neotevřu. Nakonec zvítězilo odhodlání, že to prostě přečtu. Podařilo se a nelituji toho, protože druhá polovina už mi dávala mnohem větší smysl, v postavách jsem se už jakž takž vyznala a dokonce mě obsah i zaujal.
Pochybuji, že se k této knize někdy vrátím, ale pokud budu potřebovat někdy usnout, když to opravdu nepůjde, tak některé pasáže knihy zaručeně zaberou. ;)
LadysR2
0%
  3. 6. 2013, 10:15
Asi jsem se špatně narodil, ale patřím k těm, které styl knihy vůbec nebavil. Nedočetl jsem. A to jsem se snažil, abych v tom našel to, co celý svět. Pro mě nula bodou
antoniana
80% 80% 80% 80% 80%
  13. 3. 2015, 15:31
Ač jsem obvykle poměrně rychlý čtenář, tak Hlava pro mě byla oříšek. Nešlo přitom o to, že by to bylo napsáno nesrozumitelným nebo těžko pochopitelným stylem. Asi 100 stran před koncem jsem kvůli pracovnímu vytížení nepřečetla ani stránku a pochopila jsem proč ta kniha bývá tak často nedočtena - nic se totiž nestane, člověk nemá ani žádné výčitky. Nakonec jsem ji po týdenní pauze dočetla a závěr se mi líbil, i když jsem si říkala, že se to Yossarianovi stejně nepodaří. Co se týká děje, nesouhlasím, že by tam žádný nebyl, jen je skrytý. Heller čtenáři dost stěžuje určit časový horizont, protože k řadě událostí se zpětně vrací a navíc nepíše v chronologickém pořadí. Dobře je to poznat na konci, kdy Yossarian sčítá mrtvé, ta úmrtí se nestala v rámci jednoho měsíce. Jinak Yossarian mi byl dost nesympatický, přestože jsem jeho pohnutky často chápala. To co se Hellerovi musí nechat je, že kapitoly o Cathcartovi a ostatních důstojnících dobře vzbuzovali naprostou bezmoc a neuvěřitelný vztek na to, jak někdo může být tak blbý. Nejoblibenější kapitolou pro mě bylo první setkání s Scheisskopfem. Když se pak objevil znovu, bylo to pro mě skvělé překvapení. Největší překvápko byl ale Orr, cvok, který na všechny vyzrál. Přestože je to o druhé světové válce, chvílemi mi to připomínlo milovaný seriál Mash.
Hledající
80% 80% 80% 80% 80%
  21. 7. 2011, 10:58
Tato kniha bývá srovnávána s Haškovým Švejkem, ale podle mě kromě toho, že hlavní hrdina musí čelit byrokratickému a neschopnému vedení, které je často horší než nepřítel na opačné straně frontové linie, tak tato kniha je mnohem závažnější, hlubší, a i ty kratší humorné pasáže jsou spíše smutně humorné, a tragédie války (nejen psychicky a morální stav pilotů, ale i tragedie dopadající na civilní obyvatelstvo)zde výrazně vystupuje do popředí, zvláště v druhé polovině knihy.
Florence
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 5. 2015, 13:54
Když jsem knihu dočetla poprvé, musela jsem začít zase od začátku, protože jsem zjistila, že se tam rozvíjí spoustu detailů, na které jsem zapomněla. Takže přečteno dvakrát, a s obrovskou radostí. Nadchla mě tolik, že jsem se rozhodla sehnat si originál v angličtině a ten si čtu hrozně ráda. Nikoli od začátku, ale prostě sem tam nahlédnu do svých oblíbených pasáží nebo si jen tak náhodně pročítám kapitoly. Zbožňuju snad každou větu v této knize, protože mi připadá, že každá je "kouzelná", že má nějaký důležitý smysl, poslání.
Při čtení mě hlavně těšilo, že jsem netušila, co se stane. Bylo to nevyzpytatelné jako válka sama. Občas jsem dostávala neskutečné záchvaty smíchu a jindy jsem naopak brečela a nemohla uvěřit tomu, co se stalo. Byl to vlastně smutný příběh, ale napsaný tak vtipně, ironicky, až vám z toho opravdu vyjde komedie.
Doporučuji ji každému a vychvaluji, kde se dá, i když věřím, že kniha nemusí sednout každému - hlavně pro "přeskakování" mezi časy - jednou to je před týdnem, pak před měsíce, pak zase v přítomnosti. Zase je to ale něco jiného a myslím, že v každém případě z toho vzejde zajímavá čtenářská zkušenost ;)
Manon
  29. 11. 2013, 13:51
U Hellera jsou vždy pasáže které přeskakuju, nejen v této knize ale i třeba v Gold za všechny peníze. Ale stejně mě pobaví a ani nudnější pasáže mě nepřesvědčí, abych knihu nedočetla.
MatesS
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 5. 2014, 14:13
Ke knize jsem přišel náhodou, jako už k tolika knihám vzhledem ke své taktice v knihovně (Regál Dnes vráceno, nenásilný přesun do zorného pole, nehledám nic konkrétního). Jsem za to moc rád. Spojení té třeskuté satiry a absurdního humoru vystaveném na nejrůznějších nedorozuměních, naivitě nebo povrchnosti hrdinů s naturalistickými scénami z bombardování italských měst a umírání kolegů - vojáků (hlavního) "hrdiny" Yossariana je nadmíru povedené, přistihnul jsem se nejednou při fyzických reakcích na některé pasáže. A přestože mě trochu děsil rozsah, knihu jsem slupnul na dvě posezení. Doporučeníhodná záležitost!
Karolína.K
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 10. 2013, 11:05
Tato kniha mě naprosto dostala. Byla mi přidělena jako referát, takže jsem k ní přistupovala s určitou skepsí, jako ke knize o válce, což by mě vůbec nebavilo. Ovšem po přečtení prvních stran, jsem se už od knihy nemohla odtrhnout a naprosto jsem si ji zamilovala. Mohu ji doporučit každému, kdo se chce pořádně zasmát.
Streamline
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 6. 2013, 16:20
Geniálny Heller povýšil, v tejto knihe, protivojnovú satiru na nadpozemskú úroveň. Už dávno sa mi nestalo, aby sa mi pri čítaní nejakej knihy dostavil stav, kedy som sa najskôr smial nad vtipnými a absurdnými situáciami a za niekoľko riadkov ďalej prepadol do smútku, kvôli nečakaným nepriaznivým dejovým zvratom. Ale pozor, musíte čítať veľmi pozorne, inak sa v množstve postáv a popreplietaných dejových líniách stratíte a nikdy nenájdete cestu späť. Nie je to teda kniha pre každého. Bavilo ma s Yossarianom prežívať všetky tie nelogické situácie, ktoré zažíval na Pianose, v Ríme a mnohých ďalších miestach, počas jeho nasadenia do vojny ako bombardér. Ešte nikdy nebola nezmyselnosť vojny podaná tak vtipným a zároveň smutným spôsobom, prinášajúcim veľký priestor na uvažovanie a zamyslenie. 100%
Jana Edita
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 5. 2016, 8:42
Výborná kniha, Yo-Yo! Absurdita dovedená ad absurdum. Při četbě jsem se (i v metru) nahlas smála, až jsem měla černé svědomí - na válce přece není nic k smíchu. Ve srovnání s mým oblíbeným Švejkem je pro mě Hlava XXII. snad ještě výmluvnější, hutnější výpovědí o hrůzách války. Asi za nejlepší považuji kapitoly zachycující dění v nemocnici. (např. Voják v bílém a Voják, který viděl všechno dvakrát.)
Vojtik69
80% 80% 80% 80% 80%
  7. 11. 2010, 21:35
Mnoho zajímavých myšlenek, ale kniha mi přijde zdlouhavá. Některé pasáže jsou podle mého názoru zbytečné. Ale jinak stojí za to přečíst a neodradit se nejasným začátkem, který se v průběhy knihy vyjasní.
m4xp4yn3
60% 60% 60% 60% 60%
  25. 8. 2012, 16:05
Asi jsem čekal víc.
Za prvé, z dramatického hledíska není v pořádku, že se prvních 300 stran nic podstatného neděje. Žádná dějová linie, jen popis desítek tu více, tu méně vtipných situací, jejichž pořadí není podstatné a jejichž schémata se často opakují.
A za druhé, Heller bez varování přechází mezi ryze komediální a vážnou polohou. Knize tak sice dodává potřebnou dynamiku, ale činí tak neobratně a rušivě.
Teprve ve své poslední třetině kniha začne mít větší spád, atmosféra houstne a duševní rozpoložení Yossariana se začíná vyhrocovat. Po přečtení ve mě ovšem i tak zůstal pocit nenaplněnosti a lehkého zklamání.
Knihu jako celek hodnotím mírně nadprůměrně, její síla tkví v jednotlivostech, k některým kapitolám se určitě vrátím.
Zhabza
60% 60% 60% 60% 60%
  10. 10. 2011, 19:21
Špatná kniha to rozhodně není, že bych se k ní ale z radostí vracel? Znám spoustu lidí, kteří ji řadí k tomu nejlepšímu co četli, což osobně moc nechápu. Každému co jeho jest.
Princ Eugen
  16. 9. 2011, 18:36
Pár ironických situací by se jistě našlo, např. nemožnost povýšení majora M. Majora a "Říkejte panu plukovníkovi "Pane plukovníku", když ... " ... ale jináč teda žádná sláva!
venculinek
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 11. 2014, 22:20
Knihu jsem měl chuť znova otevřít na první straně bezprostředně hned po prvním přečtení, což se mi snad ještě s žádným dílem nestalo. Možná to je tím, že mám pocit jako by mi počátečním chaosem způsobeným počtem jmen, který na vás kniha na začátku vychrlí něco uniklo. Stejně tak na to má dopad nechronologický výklad děje, na který si ale postupem času zvyknete a věřím tomu, že návaznost jednotlivých událostí ani tak velkou roli nehraje.
Elisa99
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 2. 2014, 17:23
Snad moje nejoblíbenější kniha. Ani jsem jí nemohla číst v autobuse, jak jsem se smála u některých scén - vypadala jsem jako blázen. :-) Kniha ani nemá přímý a zřejmý děj, což jí vůbec neubírá na kvalitě. Určitě si přečtu některé kapitoly znova, jako třeba Major Major Major Major. Jinak doporučuji knihu si přečíst až po té, co člověk trochu vyroste a nebo si zjistí něco o válce. Mnozí mí vrstevníci by to jistě vyhodili, nejsou totiž vůbec schopní ocenit genialitu tohoto díla. :-)
niknikita
20% 20% 20% 20% 20%
  10. 3. 2016, 17:54
Stokrát jsem začala číst a stokrát jsem tuhle knihu nedočetla dál než do čtvrtiny. Asi nejsem ten správný čtenář...
Kimon
40% 40% 40% 40% 40%
  20. 11. 2013, 11:39
Měl jsem možnost přečíst knihu i shlédnout film. Co první? Chopil jsem se knihy. Říká se, že obvykle knihy bývají zajímavější než filmová podoba. V řádcích, slovech a větách jsem se doslova utápěl nepochopením a nudou. Odložil jsem tedy knihu, a založil DVD do přehrávače doufaje, že film mi poselství knihy napoví lépe a pak si budu moci, již dokonaleji připraven, knihu dočíst. Bohužel, ani filmové zpracování mě neposunulo k pochopení a obdivu. Je mi líto, ale tento údajně nejslanější klasický protiválečný román mě nezaujal. Film jsem dokoukal, knihu nedočetl. Následně a náhodně se mi dostala po několika měsících do rukou kniha, volné pokračování Hlava XXII s názvem "Zavíráme"(vydáno 33. let po první části). No prostě hrůza! Tentokrát toto "veledílo" oplývá jakýmsi samolibým a sebestředným humorem ve vzpomínkách na válečné období, takže opět s nechutí odloženo. Dohrabal jsem se ke 189. stránce z 542. Myslím, že Josepfa Hellera už nikdy více. Děkuji, ne.
Alfie16
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 3. 2012, 20:18
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Válečná satira snad nepoznala lepší knihu. Zatím jsem se neodhodlal podívat se na filmové zpracování, přeci jen si moc nedovedu představit, že by to dovedli převést na filmové plátno.
depeche
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 1. 2011, 15:39
Fajnovka už od střední školy, Yo Yo a jeho kumpáni, Snowdenovo tajemství ... prostě paráda, jen mám obavy, zda se všichni dokáží orientovat v příběhu. Nejvíce na mě zapůsobila pasáž když se YoYo toulá městem a pod botama mu skřípají zuby ve kterých šlape
SADS
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 9. 2016, 10:09
Nevím proč dělá kniha tolika lidem problém, dočetl jsem ji na jeden zátah, postav tam zase tolik není a smysl dává od začátku do konce. Jestli to není v tom, že se lidem nelíbí co se tam píše.
krisstuss
60% 60% 60% 60% 60%
  16. 5. 2015, 21:02
Konečně dočteno, ono se to nezdá, ale těch 500 stran v tomhle stylu je fuška. Upřímně, od světového díla jako je toto jsem čekala něco naprosto jiného, tak nějak vážnějšího. Příběh to byl hezký a vtipný, ale dle mého zbytečně dlouhý, styl humoru a vtipy se pořád opakovaly až mě to místy nudilo. Co se týče postav, měla jsem v tom docela bordel, přišlo mi, že jich je tam strašně moc a do toho každý kapitán, plukovník, major, vedoucí praporu, pak je povýšili, toho sesadili, o tom se zmínili jednou za 100 stránek a pak jsem vůbec netušila, která bije :D
Ale vezmu-li to kolem a kolem, tak je to pěkná knížka, mám tyhle reálné válečné osudy lidí ráda, člověk je zas chvíli vděčný za dobu, ve které žije.
Idaina
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 11. 2014, 23:43
Jedna z mojich najobľúbenejších kníh. Mám rada absurdný humor a mnohé dialógy z Hlavy 22 sú pre mňa dnes už kultové. Heller dokazuje, že aj o vojne sa dá písať dobre bez toho, aby bolo dielo príliš sentimentálne a patetické.
j.g.konecny
  9. 1. 2013, 20:05
Četl jsem knihu už hrozně dávno, ale pojem Hlava 22 je natolik známý, že si při jeho zaznění člověk vždy znovu vzpomene na absurditu tohoto vojenského předpisu. Ostatně, my co jsme na vojně byli, víme, jak mnoho v ní bylo (naivní si myslet, že už není) nesmyslností.
raisen
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 2. 2012, 20:53
Tuhle knihu jsem četla v dětství. Vím, že mě nijak nenadchla a po chvíli ji odložila. _Naštěstí_ jsem se k ní vrátila o pár let později a udělala jsem dobře. Mám ráda absurdno, divné a nemožné situace a když se tohle spojí s protiválečnou tématikou, tak z toho vznikne vynikající dílo. Člověk se nasměje, ale zároveň je mu z toho i smutno, bezmocně. Pro ty, kdo nedočetli: Dejte tomu ještě šanci.
škodnejtapír
40% 40% 40% 40% 40%
  12. 10. 2011, 22:40
Mě to prostě nebavilo a dočetl jsem to jen silou vůle. Děj se hrozně vleče a nic se tam v podstatě neděje. V množství postav jsem se celkem ztrácel a ani jednu si nijak neoblíbil.
Snow
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 2. 2011, 19:27
Fajnovka z povinné četby! Rozhodně nelituji večerů kdy jsem si knihu přečetl, místy zábavné, místy děsivé. Po přečtení asi každého napadne otázka, jestli je je větší nepřítel na naší straně, nebo na té druhé.
Czermy
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 4. 2010, 23:43
Toto je snad moje úplně nejoblíbenější kniha. U ničeho jsem se asi tolik nebavil, lidi se otáčeli, když jsem se v autobusech nahlas smál a mě to bylo jedno. Zásadní věc, můžu doporučit komukoliv. Film byl podle mě trochu renonc.
daniel1313
80% 80% 80% 80% 80%
  13. 6. 2016, 8:50
Snad není nic zajímavějšího a také odstrašujícího jako Hlava XXII . Mohu tento protiválečný román o absurditě války
směle přirovnat k Hodině mrtvých očí nebo k Veteránům .
Na druhou stranu , je to dost těžší četba a málokdo u ní vydrží do konce !
vegas
0%
  20. 3. 2016, 9:45
myslím že jediná kniha, kterou jsem nedočetla... hlava mi to vůbec nebrala. Stejný problém jsem měla i se Švejkem, s kterým je kniha srovnávána. Tam jsem alespoň dočetla povinný první díl. Nikdy víc :D
Eradin
60% 60% 60% 60% 60%
  15. 12. 2015, 10:25
Jedno velké zklamání. Zarazilo mě, že Hlava XXII není vlastně vůbec o Hlavě XXII. Místo toho se půlku knihy dočítám, jak hlavnímu hrdinovi hučí v rouře. To jsem si mohl projet stránky s erotickými povídkami.
Kniha se mi četla špatně, dvakrát jsem ji odložil. Jak už tu někdo napsal, druhá půlka utekla docela rychle, ale pocit zklamání zůstal. Celkově málo absurdní, málo vtipné, zbytečně dlouhé, některé věci nedořešeny a hlavně od konce jsem čekal něco víc.
Serinka
80% 80% 80% 80% 80%
  27. 10. 2015, 7:37
Tuto knihu jsem začínala číst natřikrát. Nakonec jsem zatla zuby, ale od poloviny mě kniha začala hrozně bavit. Závěr jsem si vyloženě užívala :)
Plk. Cathcard
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 6. 2015, 20:56
Kniha, ktorá nemá nejaký zvláštny dej, ale je písaná takým netradičným a vtipným spôsobom, že si plný počet proste zaslúži. Navyše, každá postava je evidentne inšpirovaná nejakým reálnym človekom, takže sa v niektorých typoch môžete nájsť.

"(Plk Cathcard)Bol šťastný, že má len 36 a už je plukovníkom, no zároveň skľúčený, že už má 36 a stále je len plukovníkom."
tom.ranar
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 6. 2015, 21:00
Co k této knize ještě napsat? Je to prostě Hlava 22 se svým typickým humorem a nezapomenutelnými postavami. Majorem Majorem Majorem a jeho otcem, co nepěstoval vojtěšku, poručíkem Dunbarem, co se nudil, aby žil déle, Milem co prodával vejce za 4 centy a kupoval je za 5 centů a vydělal na tom a dále. Osobně neznám nikoho, kdo by si u systému posledního jmenovaného nenačrtl alespoň menší diagram, aby pochopil jeho obchodní strategii.
Saxana
20% 20% 20% 20% 20%
  26. 3. 2014, 9:27
Nechala jsem se zlákat věhlasem této knihy, ale bohužel jsem se do ní nedokázala začíst. Od začátku mi to nesedlo, takže jsem přestávala děj knihy sledovat a unikaly mi souvislosti, až jsem knihu odložila. Opět se mi potvrdilo, že oblíbenost knihy není vždy zárukou toho, že se bude líbit každému. Vždy se najde pár jedinců, kteří jen nevěřícně kroutí hlavou a nikdy nepochopí, co tu většinu čtenářů na knize tak zaujalo, že jí dali 5 hvězdiček.
tulenatko
60% 60% 60% 60% 60%
  3. 9. 2012, 11:33
Tak po přečtení této knihy, jsem si říkala, že zas po delší době přidám i nějaký komentář... A on to za mě mezitím napsal m4xp4yn3... V podstatě nemám co dodat. Ta kniha tak moc minula má očekávání ("klasika = zaujme" tato rovnice zatím stoprocentně platila), že skoro nevím, co si o ní myslet. Každopádně jsem v rozpacích. Hvězdičky za pacifismus a satiru, ale všechno ostatní jakoby mi propadalo mezi prsty. Nevím, třeba pro "Hlavu" ještě dozraju.
Coffey77
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 7. 2012, 7:20
Nádherný humor, díky kterému jsem asi tak 3x dostal záchvat smíchu. Z důvodu velkého počtu postav, různých úvah a relativně velké obsáhlosti je nutné knihu číst velmi pečlivě. Jedna z mála knih, kterou mám v plánu si ještě jednou přečíst.
Lokusta
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 7. 2012, 10:56
Pre mňa brilantne napísané protivojnové dielo s adekvátnou dávkou satiry. (Ak mám povedať len 1 obľúbenú knihu, je to práve ona.)
stacker
  22. 3. 2012, 15:19
Ač humorne vypravení, ale znovu už to číst nebudu.
Možná mně to
tak nenadchlo z toho důvodu,
ze jsem úspěšně absolvoval základní vojenskou
službu a tam
to bylo temer stejne. dávám 3
xcokolada
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 9. 2011, 11:27
Major Major Major Major
Ještě dlouho po přečtení jsem Yossariana považovala za nejlepšího chlapa, kterého bych chtěla potkat (zrova jsem dospívala z puberty :-))
Navíc je to jeden z mála hlavních hrdinů, jehož jméno si i po letech vybavím.. většinou ta jména hnedka zapomínám
Ale popravdě - jiná Hellerova díla už mě tak nezaujala
mutantmass
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 9. 2011, 21:45
Naprosto úžasná směs Hellerovského geniálně zmateného konverzačního humoru zasazeného do čtenářsky přitažlivých kulis 2. světové války. Během jejíž četby se budete často a od srdce smát.
Hehetka
100% 100% 100% 100% 100%
  31. 7. 2011, 15:18
Kniha, na kterou se nezapomíná...odnesla jsem si z ní víc než jen záchvaty smíchu, i když ty se samozřejmě konaly taky. Rozhodně doporučuju přečíst si knihu dřív než film, ten (alespoň pro mě) postrádá jakékoli kouzlo a narozdíl od knihy mě nechal úplně chladnou.
Bells
80% 80% 80% 80% 80%
  2. 8. 2010, 23:03
Velmi, velmi silný válečný příběh. Těžko se mi popisuje, jak hluboce na mě některé pasáže zapůsobily... Zejména absurdní hovory s nadřízenými, kdy člověka napadne, že větší nepřítel než na opačné straně fronty se dá najít ve vlastních řadách. Nehledě na to, že tou rozhodující veličinou jsou i ve válce peníze.
Numerobis
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 5. 2010, 16:39
V první části jsem (samozřejmě) lehce tápal, jenže pak to do sebe začalo zapadat a občasný přihlouplý škleb se metamorfoval ve smích. Fiky, fiky střídají šílené detaily, občas někdo chcípne...prostě válečná pohoda (předpokládám, že chápete, jako myslím). No, a když už tak hezky jedeme po hubě ze svahu, proč nám ještě cestu neposypat střepy? Více prozrazovat nemusím, že jo...
žoužel
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 5. 2010, 20:11
Nevím čím to je, ale s předcházejícími komentáři se nemohu zcela ztotožnit. Asi se shodneme, že se jedná o výbornou knihu, ale pak už mám trochu jiný názor. Snad do poloviny knihy jsem se ještě u některých pasáží bavila, ale pak mě smích přešel a začalo mě mrazit... dokonalá protiválečná kniha zobrazující hrůznou mašinérii války, kdy jedinec nezmůže nic a je naprosto nepodstatný... jakákoli individualizace a svobodná vůle je pro armádu nežádoucí... takže knihu také doporučuji, ale asi z jiných důvodů.
george
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 4. 2010, 19:53
Zajímalo by mě, kdy ten Snowden vlastně zemřel...ty jeho vyhřenutý střeva se tam objevují půlku knihy. Ale na tom nesejde. Po "Jak jsem vyhrál válku" nejvtipnější dílo minulého století.