Babička

Jsem fakt hrdá, že sem tuhle knihu dokázala přečíst, i když mě tak příšerně nebavila. Je fakt o ničem. Moc nerozumim tomu, co na tom lidi viděj. Je to strašná nuda, kniha bez děje a kouska něčeho zajímavýho. Bod dávám za maličko zábavnější pasáže s Viktorkou a za tu snahu Němcový sbírat ty lidový blbosti.

Ano, je to povinná četba. Je to zdlouhavé, ale můžu jsem četla horší a nudnější knihy, než byla Babička. Němcová si vysnila svůj dokonalý svět, který převedla na papír. Babička je zkreslená, ale na druhou stranu... má se psát je o kruté realitě? Uznávám, že tato kniha je dnes pro mnoho lidí postrachem. Podle mých vrstevníků je stará, nudná, o životě, jaký se dnes nežije a proto je to odpad. S tím nesouhlasím.

Babička Boženy Němcové mě nijak moc neoslovila. Při její četbě jsem měla smíšené pocity. Některé pasáže mě nudily, na některé jsem se vůbec nedokázala soustředit a některé mě naopak docela oslovily a v tu chvíli jsem si říkala, že to nebude zas až tak špatné. Poněkud zdlouhavější popisy lidových tradic nudily, ale například příběh o Viktorce má spád a čtenáře zaujme, a nebyla to jen Viktorka, i jinde v knize jsou světlá místa. Přestože to není můj šálek čaje, dovedu pochopit, že se to někomu líbí. Dávám dvě hvězdičky, přemýšlela jsem i o třech, ale to by bylo nespravedlivé vůči jiným tříhvězdičkovýcm knihám, které byly o dost lepší.

Babičkou jsem se prokousat nedokázala, obecně se mi dílo Boženy Němcové nelíbí i když třeba Karolínu Světlou čtu moc ráda. Němcová mi přijde taková dost těžkopádná. Její Karla mě taky nijak nenadchla. Ale Babička ve filmovém zpracování je moc hezká, takže jsem se k ní dostala alespoň takhle.

No, nebylo to to nejhorší, co jsem kdy četla, ale nebýt toho, že je v povinné četbě, tak bych po ní nesáhla. Tedy vlastně sáhla jsem po ní, už někdy hodně dávno, asi v 5. třídě, ale to jsem to vzdala a až teď mě škola donutila ji zase otevřít. Co se mi na knize nejvíce líbilo, byl příběh Viktorky.

omg, co je zas tohle za hodnocení?
to si tady polovina lidí léčí mindrák ze školy, kdy to nebyli schopní za 9 let ani jednou přečíst a dostávali poznámky za čtenářskej deníček?

Učitelé, prosím, nezadávejte Babičku jako povinnou četbu na základní škole. Nepopírám, že tato kniha má své nesporné kvality, ale dnešní mládež prostě nebaví. Jen je odradíte od čtení a to je přece škoda...

Néééééééééééé... Ježiši proč je to povinná četba? PROČ? Taková slátanina hoven! Ani má matka to nedokáže přečíst!

Babička mě nenadchla, vážně jsem nepochopil co na Babičce všichni (respektive všichni češtináři) vidí. Mít takovou babičku, která neustále každého poučuje svými babskými radami, tak bych ji asi vlastnoručně uškrtil...
Vcelku se mi zalíbil příběh Viktorky, za který také přiděluji ony **
Film Františka Čápa je vcelku koukatelný

Chápu, že dnes už tahle knížka pro mnohé není. A asi ji neumím hodnotit bez odhlédnutí od postavy autorky a toho dvojího světa, jednoho, ve kterém žila, a druhého, který idealizovala ve svých knihách. I když... v době, kdy jsem ji četl, jsem o tom nic moc nevěděl a stejně se mi to líbilo. Zkrátka za mě je Babička parádní knížka, na kterou ale musí být chuť a nálada (a rozhodně by ji člověk neměl číst ve škole z povinnosti).

Je fakt, že je to docela dlouho, co jsem to četla a možná by mě to teď bavilo víc, ale zatím co můžu říct, tak film se mi líbil víc. Z knihy si pamatuju jen poslední stránku. Na druhou stranu, V zámku a podzámčí jsem četla docela nedávno a to se mi líbilo. Asi si to k maturitě budu muset přečíst znova.

Klasický příběh ceněné české autorky, kniha velmi příjemná, čtivá, leč mi chybí detailnější zpracování děje a hlavně charakteristiky postav.

Všem, kdo "Babičku" odsuzují jako nudné, zidealizované a nesrozumitelnou řečí psané dílo, vzkazuji, že B. Němcová TOUTO KNIHOU UTÍKALA OD SVÉHO SKUTEČNÉHO ŽIVOTA. Jako spisovatelka neviděla jinou možnost. Viz Vé-Vé: "...A argumenty "V době vzniku byla jiná doba" taky nejsou na místě..." - COŽE??? Ty za naloženým talířem nejsi ani vidět, celý den se proválíš v pelechu, co to tady meleš? Autorka žila z ruky do pusy, živila děti, jedno z nich jí tou dobou zemřelo, s manželem jí to neklapalo...

Br. Tuhle knížku jsem prostě nemohla skounout. Nějakým způsobem mě prostě odrazovala a nedokázala jsem se přimět k tomu, abych ji přečetla naráz. Musela jsem sek ní vracet několikráte. Never more!

Babička Boženy Němcové patří mezi díla, kterých mnoho nemáme. Knihu jsem přečetla od začátku do konce, nikdo mě do jejího čtení nikdy nenutil, umím ocenit a vychutnat lásku a krásu, kterou autorka do svého díla vdechla. Všichni, kdo tak strašně Babičku nenávidíte, protože jste ji MUSELI číst, uvědomujete si, že ji autorka psala v době pro matku nejtěžší - po smrti nejmilovanějšího dítěte? Přesto bolest z jejího díla necítíme. A že je pro současnou dobu nečitelná? Nechápu...

Čím víc jsem starší, tím víc se mi tato knížka líbí a obdivuji autorku, s jakou bravorností nám přiblížila tehdejší život obyčejných lidí. Krásná knížka.

Souhlasím se všemi, kteří nechtějí Babičku v povinné četbě. Ona by se vlastně celá mohla zrenovovat a obnovit - mně jako knihomolovi to může být jedno, ale znám spoustu lidí, kteří kvůli povinné četbě na knihy úplně zanevřeli. Ach jo, ale to sem nepatří. Zároveň souhlasím se všemi, kteří Babičku odsuzují za její nudnost a venkovskou sterilitu. Asi jsem už zkažená dnešní akční dobou, ale musela jsem se tím prokousávat. Ale na druhou stranu, kniha má určité klady, její jazyk je úžasný - jak si tak ovšem pročítám komentáře, pravopis některých s hodnocením hrůza dostatečně svědčí o tom, že jim je to jedno - a Viktorku jsem si zamilovala. Sice hrozně nudné, ale krásné dílo.

Babička pro mě byla velikým zklamáním. Nudnější knihu jsem snad nikdy nečetla. Jednu hvězdičku dávám jen za to, že je babička nejlaskavějším člověkem snad celý literatury světa a za příběh Viktorky.

Kniha bez děje. Dnes už se babička číst nedá, ale je to každopádně pro českou literaturu důležité dílo, proto davám jednu hvězdičku.

Za přečtení Babičky by se měl dávat metál. Opravdu nechápu, proč zrovna tenhle titul je v povinné četbě snad na všech školách, když autorka napsala i lepší a záživnější knihy. Babička je tak idylická a naivní, až to bolí. Ano, bylo by krásné, kdyby se měli všichni rádi, všechno by fungovalo a nebe bylo bez mráčků, jako tady, ale bohužel na mě je to sladké až moc. Každá stránka pro mě byla utrpením a musela jsem do čtení vyloženě nutit.

Za přečtení Babičky by se měl dávat metál. Opravdu nechápu, proč zrovna tenhle titul je v povinné četbě snad na všech školách, když autorka napsala i lepší a záživnější knihy. Babička je tak idylická a naivní, až to bolí. Ano, bylo by krásné, kdyby se měli všichni rádi, všechno by fungovalo a nebe bylo bez mráčků, jako tady, ale bohužel na mě je to sladké až moc. Každá stránka pro mě byla utrpením a musela jsem do čtení vyloženě nutit.

Jakým zklamáním je pro mě četba uvedených komentářů! Babička je prostě kniha mého srdce! Není v naší literatuře nic krásnějšího. Četla jsem ji poprvé v 5. třídě a byl to úžasný zážitek. Milovala jsem všechny postavy, záviděla jsem jim všechny zvyky, prostě bylo to nádherné. Líbily se mi i obě filmové podoby, ale přeci jen - kniha je kniha. Mrzí mě, že to většina čtenářů nedovede ocenit. Jak to, že Babička nemá děj - je tam přece tolik příběhů! Snad byste si při čtení měli uvědomit, v které době se kniha odehrává.

Kniha, ve které se vždy budu cítit jako doma, kde je vše v pořádku. V žádné jiné knize jsem nikdy necítil tak silně svoje kořeny, a lásku k nim. Ach, babičko moje!

Já měl k povinné četbě celkem dobrý vztah, bral jsem to jako tip na the best of světové klasiky. No ale babičku Boženy Němcové bych určitě do ni nezařadil. Nulová zápletka a nudnému popisu jsem nikdy neholdoval.

Přečteno jako povinná četba v létě mezi primou a sekundou. Naprosto nic mi to nedalo. Kniha mě vůbec nebavila. Ale uznávám, že bych jí měl dát s odstupem času druhou šanci, uvidíme.

Zidealizované prostředí české vesnice se vleče strašně hodně. Ne toto skutečně není ta ideální kniha pro děti, resp. neznám žádné dítě, které by tuto knihu milovalo. Avšak celkově se jedná samozřejmě o zásadní dílo, přičemž má některé obraty a obrazy, které si člověk navždy zapamatuje. Např. pozdrav uvězněného člověka jeho romantickému místu uprostřed lesů.

Tato kniha by rozhodně neměla být v povinné četbě na základní škole. I nad místem v seznamu povinné četby na střední škole bych se musela chvíli zamýšlet. PROČ to do lidí cpou v tak raném věku? K četbě Babičky jsem se dostala ve svých bezmála dvaceti šesti letech a jsem ráda, že jsem se ke čtení neodhodlala dříve a nezkazila si tak chuť ji číst a dočíst! Babička je opravdu skvost české literatury, je psána velmi citlivě a s láskou, je plná životních mouder a jakéhosi životního nadhledu. Při čtení mi nevadil ani jazyk díla, který podle mě ještě umocňuje jeho idyličnost. Jedním slovem - skvělé! Snad i vy ostatní najdete k Babičce kladný vztah, snad i vy najdete cestu k tomuto dílu...

Nevím jestli za to může literární směr ve kterém byla "Babička" napsána, ale rozvláčněné popisné pasáže, tu Ratibořického údolí, tu probouzející se jarní přírody apod mě zrovna nenadchly. Kdyby se tyto pasáže "osekaly" tak by dle mého mohla být kniha mnohem čtivější.

Moc pěkně a láskyplně napsaná knížka, bohužel o babičce, která by mi hodně rychle začala lézt na nervy, a to prosím nejsem žádná emancipovaná kariéristka nebo tzv. moderní žena (zaměstnání, děti i cvičení zvládá skvěle:-))

Čekal jsem že se mi tahle knížka nebude líbit a nebude mě bavit ale zmílil jsem se sice už bych ji po druhé nečetl ale nebila zas tak špatná jak jsem čekal a jak hodně lidí říká. Knížka byla celkem zajímavá, samozřejmě jako každému se mi na knížce nejvíce líbilo vyprávění o Viktorce.

Já mám knihu moc ráda, je to taková ta klasika, na kterou osobně moc nejsem, ale přece jen... Pokud bych se měla rozhodnout pro film, tak určitě ten černobílý!

K téhle knížce jsem nikdy nenašel cestu. Několikrát jsem se ji pokoušel číst, že na ní přece, ksakru, něco musí být, když je tak slavná - a ono nic. Hlavně samotná postava babičky je mi nesympatická - věčně moralizující, sekýrující a nejmoudřejší na světě. Nicméně knihu už pár desítek let opatruju - jde o vydání z roku 1949 a má moc hezkou - byť omšelou - vazbu. Kdoví, třeba někdy...

Paní Božena Němcová rozhodně nepatří k oblíbeným spisovatelkám v mé knihovně. Vlastně jí vlastnním jen proto, že patří do povinné četby. Nicméně - nikdy jsem nepochopla, proč .. vždyť je to naprosto nečitelné - hlavně pro dnešní dobu.

Povinnou četbu jsem nikdy neměl rád. Už jen z toho důvodu, že někdo někoho nutí za každou cenu přečíst. To také poznamenalo můj přístup k téhle knize. Dobře, beru to, že venkovský život Němcová popsala parádně, a mnohé zvyky a obyčeje, které dříve byly samozřejmostí, dnes naše generace zná jen z těhto knih.
Je to jako s koprovkou, prostě když je k něčemu odpor, nejde to ...

Ladyesik: Co se týče žánru, Babička je syntézou prvků romantismu (příběh o Viktorce), realismu (popis každodenní reality, svátků během roku...) a biedermeieru (rodinné souznění, pospolitost sousedů, sepětí s přírodou apod.).
Babičku jsem četla asi před rokem a už bych to nechtěla zažít více (a to mám českou literaturu 19. století ráda a myslím si, že se v ní najde spousta děl, která mohou oslovit i dnešního čtenáře), smutné je, že když se nás vedoucí semináře zeptal, proč si myslíme, že má Němcové Babička takový tradiční věhlas, nikdo na to nedokázal smysluplně odpovědět. Můj skromný názor je, že je to dílo nesmírně přeceňované (i když chápu, jak jím v té době musela "krásná vypravěčka" oslnit...).

Přesto, že je to skutečně stará kniha, místy se těžko čte a kvůli svému stáří není moc záživná, je to naše nejvýznamnější klasika a tak mě zajímalo, o čem tato kniha je. Podle mě Božena Němcová skutečně patří spíš do toho romantismu, než do realismu, protože se mi nezdá, že by tato kniha měla jakýkoli realistický prvek. Babička mi někdy přijde jako kouzelná stařenka z pohádky. Navíc prý B. Němcová ve skutečnosti svoji babičku neměla ráda a taková, jakou ji popisuje v knize, nebyla. Ta žena, o které jsem četla, je milována spoustou lidí. Svojí rodinou, vnoučaty, sousedy, kněžnou a její chráněnkyní a ona jim vřele oplácí. Je velice pobožná, na vnoučátka není moc přísná, ale snaží se je vychovávat správně, je moudrá, všem dobře poradí. Také ráda vypráví příběhy ze svého života (například, jak potkala císaře pána Františka) i z života jiných a všichni ji rádi poslouchají. Je hodná, laskavá a miluje němé tváře, hlavně káčátka. Je to prostě taková hodná stařenka a v knize jsou popisovány zásadní události jejího života u své dcery, kam se odstěhovala, vlastně celkově života na Bělidle a v jeho okolí. Pouť, svatby, o lidech, které je každým rokem navštěvují (třeba jen jednou, jako pan Bayer), příběhy z okolí (o Viktorce a dalších)... Ta kniha je pěkná, ale vážně není moc záživná. Sice jsem ji měla přečtenou za dva dny, ale akci tam moc nezažijete. Některé ty historky a události, jako třeba o Viktorce, nebo o Mílovi a Kristle, jsou moc pěkný :)

A pokud knihu číst nechcete a třeba vás zajímá, jak je to s tou Viktorkou, tak: Viktorka byla krásné děvče, všichni mládenci za ní letěli, uměla skvěle tancovat i hospodařit, ale byla mladá a nechtěla se ještě vdávat, chtěla si užívat života a tak jednoho po druhém odmítala nápadníky. Potom se ale ve vesnici objeví vojáci a jeden z nich ji pořád pronásleduje. Všude za ní chodí. Má temné černé oči, jako uhlíky, a ty ji děsí. Je z něj potom tak na nervy, že si chce vzít za muže prvního, kdo o ni požádá. Jednou ale přijde domů, nohu obvázanou. Jak se totiž opět lekla toho vojáka, šlápla na trní a málem omdlela. On jí pomohl a vyzna se jí ze své lásky. Všichni si mysleli, že ji učaroval...to víte, doba. Když ale zjistila, že se vojáci přemístili, utekla. A už ji nenašli. Až po dlouhé době ji někdo spatřil, spustošenou, těhotnou. Snažili se ji nalákat do domu, ale nedala se. Žila v jeskyni, jednou porodila a dítě pustila po splavu pryč. Byla jak neochočitená srnka. A ta tam žila, večer zpívala u toho splavu ukolíbavku...a pak zemřela.

Tak mám pocit, že přesně na téhle knize je vidět, jak je hodnocení knih subjektivní (a je to dobře :-)). Babička je samozřejmě klasika v tom nejlepším slova smyslu, krásný jazyk, silné postavy, poutavé příběhy. Ale chápu, že generace odkojená Šifrou mistra Leonarda (taky jí miluji) se tady asi nechytí. Škoda, někdy i nenápadný půvab a životní moudrost mohou do našeho života přinést novou kvalitu.

Pamatuji si na čtení místo čtení v čítance, kdy celá třída se mohla posrat smíchy při slově - babička šukala v papučích po pokoji - jenom já se nesmála a pečlivě četla stránky dopředu. Starou češtinu mám hodně, hodně ráda, i když někdy je problém se jí pořádně prokousat. Tohle je sice klenot české literatury, mě sice nadchla, ale moc nebavila. Chápala jsem jí a vlastně jí dočetla jen kvůli té staré češtině :)

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale já se tím prostě neprokousala. Zkoušela jsem to na základní škole, několikrát na střední a pak i později, ale prostě ne. Babička je sice klenotem české literatury, ale moderního čtenáře moc nezaujme.

Je to sice klasika a všichni jsme se o ní učili v literatuře, ale mě teda nijak zvlášť neoslovila. Ani ve filmovém zpracování mě neuchvátila...prostě ne, Babička není moje oblíbená kniha.

Taktéž se řadím k lidem co je babička neoslovila, ani filmově. Ne snad, že to byla povinná četba. Já četla vždy ráda, i povinně, ale bohužel tuto knihu nemůžu zařadit mezi mé oblíbené.

Fakt, že celá postava babičky je zidealizovaná a také trochu vymyšlená, je pro mne zklamáním. Je jasné, že každý si přikrášluje věci podle sebe. Dle mého názoru, kniha splňuje přesně to, slivuje. Hodná, milá, dobrá stará paní, která má vá vnoučata a děti nejraději na celém světě.

Já mám tuto knihu ráda. Přečetla jsem ji dřív, než jsme ji měli jako povinnou četbu.Když navštívím Babičino údolí, tak si představuji, jak tam BABIČKA žila.

Babička je prostě taková jakou ji známe - svět v růžových brýlých. Četla jsem ji s obtížemi a občas mi vadilo, že se děj nehýbe, ale velmi osvěžující a dokonce čtivé byly vsunuté příběhy. Když se na to podívám s odstupem, četla jsem nudnější knihy :D (např. Stařec a moře). I tak si tuto knihu vybírám z povinné literatury, protože Božena Němcová je stále Spisovatelka a navíc jsem jako malá dost navštěvovala okolí jejího bydliště a musím uznat, že je to tam jak vystřižené z knížky :)

Sice nejslavnější dílo, ale musím uznat, že dávám přednost filmové verzi. Kniha mě moc nenadchla některé části ( asi pouze 3 ) mě bavily, ale většinou převládala touha a počítání stránek, kdy už ten zdlouhavý děj bude končit. Ale zase Němcovou uznávám, jak umí pěkně popisovat vše okolo co, kde a jak se stalo.

Ačkoliv tuto knihu vrtevníci odsuzují, já k tomu nevidím důvod (možná je to dané i tím, že jsem ji četla dobrovolně a nikdo mi ji nenutil). V knize je nádherně vylíčen život na vesnici tehdejších lidí. Nezabývá se nějak zvlášť vyjímečnými lidmi - naopak. A už to je na ní tak pozoruhodné. Knih o obyčejných a z řady nevybočujících lidech je pomálu. A také...také je v ní něco hlubšího. Pro autorku babička rozhodně nebyla jen tak nějakým obyčejným člověkem. Ano, babička byla v jejích očích velmi zidealizovaná, ale když se tak zamyslím, mnoho mých dětských vzpomínek je zidealizovaných také. A tato kniha mi je tak nějak evokuje. Babička byla jediným člověkem, který ji v dětství rozumněl. Proto se u vzpomínáním na ni pokouší hledat útěchu po smrti svého dítěte. A možná se chce díky připomenutí smrti babičky srovnat se smrtí potomka. A nakonec se ještě k nečemu přiznám. Po větě "Včeličky, včeličky, babička nám umřela" jsem se takřka rozbrečela.

Můj děda řekl že je to největší hovadina co kdy četl a to je co říct protože děda zrovna nečte knihy co bych mohl nazvat zábavné. A po přečtení musím říct že pro mě jako 17ti letého mladíka je to prostě odpad.
PS: pokud tato kniha někoho baví OK, ale podle mě to je čtivo tak pro staré báby na venkově. PS2: Už je pomalu na čase aby někdo zvedl tu svoji zhnilou sedací partii a zcela změnil sestavu knih které se objeví v povinné čedbě. Většina škol dává podobné knihy a většinou jsou to nezáživné blbosti i když je pravda že babča mezi nima vyniká. Už po pár stranách jsem přemýšlel pouze nad tím proč tu starou škebly nevykopnou z baráku když tam stejně každýho jen buz*ruje.
PS3 Ne vážně si nemyslím že mě ta kniha někdy v budoucnu přitáhne, leda bych bydlel pod mostem a neměl co na podpal.

Těžce jsem čtení přežila, kvůli povinné četbě k maturitě, ale absolutně mě to nebralo. Ta šílená idealizace vztahů a iracionální řeči o náboženství. To prostě není pro mě. A argumenty "V době vzniku byla jiná doba" tady nejsou na místě

Fuj! uz nikdy vic!! je to pribeh plne nudy zadne napeti tam neni...mozna v minulem stoleti to bylo super, ale ted?? Normalni dite by to neprecetlo dobrovolne. Vetsina to lidi cte, protoze to ma jako povinnou cetbu do ctenarskyho deniku nebo ka maturite. Jediny co je aspon vcelku na teto knizce super je povidani o "blaznive" Viktorce!

Fuj! Pro někoho možná klasika, pro mě jen dílko bez fantazie a grádií. Přízemnost na každém kroku, brzku trpí sentimentálností, bez špetky alotria. Nuda čpící mezi řádky. Takhle opravdu ne.
Přečteno na základce kvůli povinné četbě.

Ve 21. století, kdy jsou knihy jako Eragon, Pán Prstenů atd, se tato kniha moc neprosadí, protože je psaná již dost starou češtinou, a v celé knize babička jen šuká po místnosti a nic zajímavějšího se neděje. Jediná část knihy, kterou jsem ještě snesl, byl příběh Viktorky.

Postrach z povinné četby. Těžko najdete méně populární knihu. Samotná kniha není špatná, ukazuje určité obrazy ze života lidí. Ale je nevěrohodná a výce-méně o ničem.

Knížka mě příliš nezaujala, přečetla jsem ji jenom proto, že mi to bylo vtloukáno na gymnáziu do hlavy a taky proto, že jsem získala dojem, že patří k všeobecnému vzdělání. To je ale asi tak všechno, na její odkaz jsem asi příliš mladá. Tři hvězdy pouze za to, že se to dá číst /narozdíl od spousty jiných knih z povinné četby/ a obsahuje docela sympatický příběh o Viktorce, na který jsem byla zvědavá. Můj názor.

Přečetl jsem snad kompletní povinnou četbu, ale nic nudnějšího, přeceňovanějšího a v současné době naprosto nečitelného jsem v ruce neměl. Vážím si pani Němcové jako odvážné a silné ženy, která udělala pro celou českou společnost 19. století obrovskou práci, ale upřímně jako spisovatelka podle mého názoru nestojí za nic.

Nejsem nijak nadšená povinnou četbou, ale u Babičky jsem se začetla a nakonec to nebylo zase tak zlé jak to na začátku vypadalo. Nejvíce se mi líbila historka o Viktorce.

Babička by možná byla oblíbenějším dílem, kdyby ji mnohým dětem včetně mě, neznechutili už někdy v šesté třídě. Tehdy sme jí měli jako povinnou četbu, pamatuju si, že mě to hrozně nebavilo a ani sem to nedočetla, a nevím proč pořád se nemůžu zbavit tý averze vůči téhle knížce.

Babičku jsem četla několikrát, poprvé v 10 letech a brala jsem ji jako povinnou četbu, nějak zvlášť mě nenadchla, chyběla mi nějaká akce, napětí. Naposledy jsem ji četla před rokem (zhruba ve věku autoky, když ji psala)a teprve tehdy jsem dokázala ocenit krásu a nadčasovost tohoto díla. Jako kdyby mi spadly klapky z očí. Opravdu to není kniha pro děti. A jsem ráda, že jsem Babičku objevila. Božena Němcová byla velká žena a spisovatelka.

Myslím, že naše češtinářka udělala chybu, když nám ji dala přečíst už v Sekundě. Ale což.
Příběh plynul a mě moc nebavil. Je to skutečně odpočinková knížka. Ovšem Viktorčin osud musí zaujmout snad každého!
Věřím, že časem zmoudřím a vrátím se k ní. Proto dávám tři hvězdičky.

Povinná četba na základní škole a tak jsem ji musel přečíst. Nejdříve se mi do toho nechtělo, ale po přečtení, shledávám, že Babička má své kouzlo, stará klasika.

Potřebovala bych, aby šly dát dvě a půl hvězdičky... Dvě jsou celkem málo, protože chvilkama mě kniha celkem pohltila, ale tři by byly moc, protože naopak byly pasáže, u kterých jsem vyloženě umírala nudou. Rozhodně to není dílo, které bych si někdy přečetla znova a s radostí.

Babička je opravdu výjimečně nudná kniha. Začínala jsem ji číst asi 15x. Nechápu, jak může být doporučována např. na základní škole, když ani na střední nemá spousta studentů takovou sebekontrolu, aby s knihou nesekli o zem!
Děs! Až jednou zase dojde k převratu, "Bábrli" bude zatracovat.

"V létě vstávala babička ve čtyry, v zimě v pět hodin." Tohle je věta z Babičky, na kterou si vzpomenu vždy, když vstanu v sobotu v 9 h, Babička v tu dobu měla už půl dne za sebou:-) Ale teď vážně. Zaráží mě, kolik lidí téhle knize dá nekompromisně hodnocení nula hvězd. Dle mého (subjektivního) názoru si zaslouží tři hvězdy, které jí také dávám. A kdybych neznal dílo Karolíny Světlé, dal bych jí ještě jednu hvězdu navíc. Ale Karolína je přece jen o příčku výš.

Kvalitní knížka...chápu, že ji má většina lidí znechucenou ze základní školy. Ale přece není důvod se k ní nevrátit později a udělat si na ní objektivní názor.

Babička není v žádném případě kniha pro děti, pokud některé školy ještě nutí žáky do její četby, měly by učitelé literatury věnovat čas jejímu výkladu, který by bylo zřejmě nejlepší ukončit větou - vraťte se k tomu za dvacet let. Myslím, že řada věcí v Babičce je úplně pochopitelná až po třicítce nebo i později. jenže to už má spousta lidí v krvi naočkovanou a priori odtažitost a tak je to mine. Všechno chce svůj čas a s krásnou dvacítkou si ve třinácti člověk prostě neužije.

Je škoda, že mě do toho tolik nutili. Knihu mi to doslova zhnusilo, i když je to bezesporu kvalitní dílo. Nechávám bez hodnocení.

kompletní zdigitalizované vydání Babičky s ilustracemi Adolfa Kašpara:
http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/370273 :)