Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Selský baroko

81%
4 121
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Selský baroko
 Všechny obaly
Selský baroko
 Všechny obaly
Originální název: Selský baroko
Poprvé vydáno celosvětově: 2005

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Host - 2013
ISBN: 978-80-7294-300-5X
Počet stránek: 208
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 20x v oblíbených
v přečtených 180x v přečtených
v knihovně 31x v knihovně
k přečtení 54x k přečtení
právě čte 3x právě čte
si přeje 4x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Host (2013) 978-80-7294-300-5X 208
Host (2009) 978-80-7294-300-5 206
Host (2005) 80-7294-164-X 175

V beletrii posledních let se najde jen málo knih, které by se zabývaly naší nedávnou minulostí, a není snad jediné, jejímž tématem by bylo období kolektivizace vesnice v 50. letech. V novele Selský baroko se o takovou historickou reflexi pokouší Jiří Hájíček (1967), autor generace, která vyrůstala dávno po tomto temném období selských procesů.
Příběh začíná zdánlivě nenápadně jednoho horkého léta v zámeckém parku v Třeboni. Pavel Straňanský je genealog, který sestavuje v archivech rodokmeny, většinou pro zámožné emigranty, kteří ve staré vlasti hledají své kořeny. Jedna neobvyklá zakázka jej však přivádí do historie poměrně nedávné a před Pavlem náhle vyvstává příběh vesnické krásky Rozálie Zandlové a sedláků z obce Tomašice.
Osamělý hledač putuje po jihočeském venkově, aby ze zápisů starých kronik a výpovědí pamětníků postupně rekonstruoval příběh udání, které v 50. letech přivedlo několik sedláků do vězení. Vše se však stále více zamotává a Pavel zjišťuje, že jeho téměř detektivní pátrání, které jej přivádí až do žhavé současnosti, namísto jasných odpovědí vyvolává jen další otázky. A ty zůstávají vlastně stále stejné, ať se jedná o příběh starý padesát let nebo několik týdnů. Jak by měl člověk zacházet s vinou, pomstou, odpuštěním? Jakou moc má nad námi minulost? (Založil/a: dick.laurent)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
80% 80% 80% 80% 80%
  23. 4. 2015, 17:46
Příběh se dlouho líně převaloval v horkých prázdninových dnech, aby gradoval ve výtrysku nenávisti a pomsty, které způsobila politika KSČ na venkově. Vyprávění sice nebylo dokonale vystavěné, přesto dobře vypovídá o kolektivizaci.
jaryj07
80% 80% 80% 80% 80%
  23. 4. 2015, 15:02
Musím uznat, že toto téma je velmi dobře uchopené. Na jedné straně člověk, který vyšetřuje a odpouští a na druhé straně oběti, kteří si přejí spravedlnost a to i po tak dlouhé době. Líbil se mi ten kontrast mezi hlavními osobami, město versus venkov. Jinak ovšem jejich charakter byl dost plochý. Ale i tak si myslím, že kniha má v sobě tu hlavní zprávu, chcete-li myšlenku, velmi dobře obsaženou a tedy svůj účel určitě splnila. Od tohoto autora si ještě něco rád přečtu.
kamie
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 7. 2011, 14:03
Autor skvěle staví do kontrastu minulost a současnost, rozdílné podmínky života, mentalitu, nutnost určitého chování, na jednu stranu obdiv k dřívějšímu způsobu života, k venkovu, k volnosti a svobodě, na straně druhé tehdejší ztráta lidskosti v závislosti na životě v totalitním režimu. Detektivní složka výhodou.
Alena Tyityisová
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 10. 2016, 1:06
Za mě absolutně krásná kniha. Když opominu politický stíny procházející knihou, moc se mi líbilo vypodobnění života na venkově. Jelikož já sama s podobné vesnice pocházím a už v ní nežiju, byla pro mě tato kniha jako deja vu a k tomu se mi vrátilo plno vzpomínek a vůně léta a prvních lásek...atd.
pshulis
60% 60% 60% 60% 60%
  23. 12. 2015, 15:17
Neurazilo - nenadchlo. Asi jsem čekala víc... Myslím si, že tak dramatické období pro českou vesnici, jako je čas kolektivizace, si zaslouží něco hlubšího. Větší dojem ve mně zanechala Hájíčkova Rybí krev.
strakapoud
80% 80% 80% 80% 80%
  28. 6. 2011, 21:25
Dobře vystavěný příběh, který vyvolává spoustu otázek a nutnosti se zamyslet, jak bychom asi v situaci jednotlivých protagonistů jednali my. Závěr je lehce nečekaný, což potěšilo.
HelenaP
60% 60% 60% 60% 60%
  13. 8. 2014, 17:53
Také mě knížka zaujala, i když ne bezvýhradně. Nejvíc se mi líbilo to srovnání minulosti a přítomnosti, i závěr byl výraznější,než jsem čekala (konečně jsem pochopila, proč tam Daniela vůbec byla), problém jsem měla s hlavní postavou, podobné dojmy jako v komentáři Aw MP, i když asi víc než plochý se mi Pavel zdál neživý, nějak jsem mu úpně nevěřila, možná toho do něj autor "nacpal" až moc. Ale určitě si od Hájíčka ještě něco přečtu.
Aw_MP
40% 40% 40% 40% 40%
  12. 12. 2013, 22:05
Skvělé téma, ale naprosto zazděné plochými postavami. Autor zvládá popisy i vyprávěcí zvraty, ale psaní dialogů mu moc nejde. Promluvy by měly postavy i nějak charakterizovat, ale v této knize o sobě nebo o světě postava musí něco explicitně říct, protože to nedokáže "ukázat" jinak, mimo to všechny postavy mluví stejně, chvála uvozovacím větám. Když už autor nějakou postavu vysoustruží, připomíná spíš stereotyp než člověka. Tohle ve 21. století stačí na "prestižní" literární cenu? Copak Češi zapomněli psát a číst?