Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá

79%
4 67
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá Originální název: Die hässliche Herzogin Margarete Maultasch

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Ikar - 2008
ISBN: 978-80-249-1011-6
Počet stránek: 263
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 8x v oblíbených
v přečtených 113x v přečtených
v knihovně 49x v knihovně
k přečtení 19x k přečtení
právě čte 3x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Ikar (2008) 978-80-249-1011-6 263
Odeon (1993)
Státní nakladatelství krásné literatury a umění (1964)

Do země se hrnuly peníze. Průmysl nabíral dech. Města vzkvétala a mohutněla. Kdy došlo k tomuto příznivému obratu? Od té doby, co se markrabě sblížil s krásnou Anežkou z Flavonu. Bylo očividné, že ona je ta vyvolená Zato ta druhá, Pyskatá, byla poznamenaná... Historická freska o osudu zemí tyrolských, korutanských, bavorských a braniborských a panovnících, kteří měli načas ve svých rukou římskou říši - především o Janu Lucemburském, Ludvíku Vitelbašském a Albrechtu Habsburkém -, je postavena na protikladu dvou žen. A právě ta mocná Markéta Pyskatá prošla i našimi dějinami. Ve dvanácti letech ji provdali za Jana Jindřicha Lucemburského (bratra Karla IV.), před kterým posléze uzamkla srdce i hrad; zkrátka ho vyhnala a přimkla se k Ludvíku Braniborskému. Dala mu tři děti, žádné ji však nepřežilo, a panovníka nechala úkladně otrávit - stejně jako celou řadu těch, kdo jí překáželi politicky nebo ji už omrzeli. Rozkvět zemí v časech, kdy měla hlavní slovo Pyskatá a její poradci, neměl dlouhého trvání. Intrikami, především proti Anežce a jejím stoupencům, Markéta postupně ztratila všechno a zchudlá musela odejít do rodného Bavorska... (Založil/a: anetbud)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Zany
20% 20% 20% 20% 20%
  3. 4. 2013, 5:21
Na jiném knižním serveru jedna uživatelka napsala, že jí tato kniha dala lekci z dějěpisu a zeměpisu. Doporučil jí i všem ostatním, brát lekce z dějepisu a zeměpisu z učebnic a ne z historické beletrie. Ta se totiž dost často mýlí, autoři si vymýšlí nebo komolí děje, reálie, postavy. Mám za sebou pár stránek a už jsem narazil na závažné nepřesnosti. Jen namátkou:
Těžko mohl při svatbě Markéty a Jana Jindřicha asistovat olomoucký arcibiskup, když arcibiskupství je v Olomouci až od roku 1777, do té doby zde bylo pouze biskupství.
Těžko mohli v Tyrolech v polovině 14. století mít brazilské dřevo.
Těžko mohla Karlu IV. dát jeho matka náležitější vychování než Janu Jindřichovi, když Karel svou matku viděl naposledy ve svých třech letech.
Těžko mohli mít čeští a tyrolští páni problém s komunikací, když česká šlechta ve středověku běžně ovládala němčinu a na Janově dvoře se běžně německy hovořilo a Jan stejně tak němčinu ovládal, což je samozřejmé, když jeho Lucembursko leželo na pomezí Francie a Německa.
Eliška Přemyslovna nejspíš opravdu neměla ráda vdovu po králi Rudolfovi, to ale nebyla štýrská královna ale Eliška Rejčka ta taky neměla poměr s králem Janem, takže nemohla Čechy uvrhnout do občanské války. Autor si zřejmě krále Jana spletl s Jindřichem z Lipé, který s Rejčkou skutečně poměr měl.
Janu Jindřichovi nebylo při svatbě s Markétou 10 let ale pouhých 8 a je dost velký rozdíl jestli mezi nimi byly jen dva nebo čtyři roky rozdílu, když teto rozdíl hrál zásadní roli v krachu jejich svazku. A neviděli se poprvé na svatbě, Jan Jindřich v té tobě už tři roky v Tyrolech žil.
A především byla prý Markéta podle historických pramenů docela hezká a ne taková ohyzda, jak ji líčí autor zřejmě jen aby měl protiklad k její krásné sokyni.
Dost mi taky leze krkem počešťování německých zeměpisných názvů či jmen (Inšpruk, Vitelsbach)
Suma sumarum - vydržel jsem do strany 38, ale dál to číst nehodlám, bohužel další příspěvek do mého seznamu nedočtených knih.
MsAndy
40% 40% 40% 40% 40%
  27. 9. 2016, 18:51
Ačkoli je Lion Feuchwanger bezesporu mým top spisovatelem, tak mě tato kniha zklamala, vůbec nedosahuje kvalit knih ostatních. Asi autor neměl zrovna své tvůrčí období.
Luci-ye
60% 60% 60% 60% 60%
  18. 7. 2013, 16:58
Po dlouhém odkládání dnes dočteno. Z dějepisu si pamatuji jen pár důležitých dat týkajících se spíše dvacátého století, nepovažuji se za znalce. Autor podle předmluvy čerpal z kroniky viktrinského opata Jana neboli Johannes Victoriensis, ze které čerpal i Palacký, nemůžeme mu mít za zlé, že české postavy nepopsal úplně přesně.

Mně se román líbil, ačkoliv jsem se chvílemi nutila a přemlouvala do čtení. Obzvlášť zajímavá je pro mě část, kde autor popisuje údajnou vinu židů na epidemii moru. Ale také se mi líbí ty pasáže, ve kterých vévodkyně Markéta vládne a napravuje dluhy otce Jindřicha Korutanského, zajímavé jsou části, kde bojuje vypočítavá Anežka z Flavonu proti Markétě, syrový popis týkající se mrtvého Chretiena de Laferte.

...Je to trest boží, že je tak ošklivá? Jaké s ní má Bůh úmysly? Opat citoval Anselma: "Tak jako míjí čas, tak mění se tvářnost všech věcí. V životě vezdejším nijak netřeba cenit si krásy." Když viděl, že tahle útěcha nepomáhá, zeptal se, zda by byla raději nízkého původu, dcera sedláka a líbila se mužům. "Ne," odpověděla chvatně, "to ne! To ne!" Ale o samotě křičela: "Ano, ano, ano raději bych celý den kydala hnůj, jen kdybych byla k světu, než takto žít na zámku s těmito ústy, s těmito zuby, s těmito tvářemi!"...

Při čtení o moru mě jímala hrůza, že tehdy lidé nemohli uniknout, neměli šanci, bylo to buď a nebo. Markétu jsem litovala i obdivovala. Také se mi líbilo, že jsem si četla o Karlu IV., Janu Lucemburském z jiného pohledu, je zde jakýs takýs popis bitvy u Kresčaku, vylíčena povaha "krále cizince". Dějiny jsou zvláštní, už tolik lidí žilo před námi a tolik osudů se odehrálo. Chtěla jsem si to přečíst a to se také stalo. Ještě bych ráda přečetla třeba Goyu a Žida Süsse.