Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Ocelové jeskyně

87%
4 116
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Ocelové jeskyně
 Všechny obaly
Ocelové jeskyně
 Všechny obaly
Ocelové jeskyně
 Všechny obaly
Ocelové jeskyně
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: The Caves of Steel
Poprvé vydáno celosvětově: 1954

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Triton - 2012
ISBN: 978-80-7387-594-7
Počet stránek: 264
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 20x v oblíbených
v přečtených 186x v přečtených
v knihovně 52x v knihovně
k přečtení 19x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 5x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Triton (2012) 978-80-7387-594-7 264 Argo (2012) 978-80-257-????-?
Triton (2003) 80-7254-243-5 324
Ivo Železný (1994) 80-7116-815-7 208
Mladá fronta (1970) 23-119-00 258

Elijáš Baley je detektivem na Zemi. Když dostane příkaz vyšetřovat vraždu Vesmířana, spolupracovat přitom s jiným Vesmířanem a ještě k tomu s robotem, jehož pouhá přítomnost ve městě vyvolává davovou hysterii, má pocit, jakoby se celý svět zbláznil.
Děj Ocelových jeskyní se odehrává v několik tisíc let vzdálené budoucnosti. Země je spoutána naprosto uzavřenými a xenofobními gigantickými městy. Žádný Pozemšťan by Venku nestrávil dobrovolně ani minutu. Pozemšťané nenávidí roboty a jejich nenávist stále sílí.
Dlouhověcí a všech nemocí zbavení Vesmířané, obyvatelé padesátky Vnějších světů, které byly osídleny v dávné minulosti, jsou naopak na roboty zcela odkázáni a z pozice vítězů nutí pozemšťany podřizovat se jejich podmínkám.

Z hlediska celkové linie Asimovova světa Nadace je tento příběh prvním krokem v procesu, na jehož konci povstane Galaktické Impérium. Zde se začínají objevovat první známky počínajícího úpadku Vesmířanů. Elijáš Baley je proti své vůli ovlivněn Fastolfovými slovy, že další expanze lidstva je nezbytná. Začíná přehodnocovat své názory na nevyhnutelnost života na Zemi v jejích Ocelových jeskyních. Jde samozřejmě pouze o nepatrné úpravy náhledu na svět. Ovšem i malé kamínky dokážou strhnout lavinu.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

HELLBOY-DB
60% 60% 60% 60% 60%
  8. 6. 2013, 16:15
Na knihu jsem se těšil a tak mě hned ze začátku mrzelo, že budoucnost prezentovaná v tomto příběhu mě jaksi ne a ne oslovit a tak jediné, co to mohlo zlepšit, byl příběh. Bohužel, ale ani ten není silnou stránkou a tak se toto sci-fi s krimi zápletkou u mě vyšplhalo jen na ===60%.
ready19
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 8. 2015, 19:40
Paráda, mám rád Asimovův styl, není to nic přehnaně akčního, není to překombinované, jak někdy u sci-fi bohužel hrozí...splnilo to moje očekávání a jdu na další díl série.
Prometheus.Nox
60% 60% 60% 60% 60%
  5. 1. 2013, 12:56
Kniha mě neoslovila tolik jako Asimovy povídky, nenašel jsem v ní takovou vnitřní jiskru. Více mě začala bavit až ke konci, i když ani ten nebyl nijak grandiózní :-) Motivace k přečtení dalšího dílu Nahé slunce je slabá, ale asi k němu za nějakou dobu sáhnu, už jen proto dovědět se, jak se bude lidstvo vyvíjet dál :-)
Andulka
40% 40% 40% 40% 40%
  22. 7. 2012, 13:12
Tak nevim, asi nejsem spravny fanousek sci-fi. Je pravda, ze predtim jsem ze science-fiction cetla snad jen Martanskou kroniku (ktera se mi ale opravdu libila!), a tak jsem se rozhodla trochu povysit, Asimov je preci jen jeden z tech nejlepsich, Ocelove jeskyne jedna z jeho nejuspesnejsich knih. Ale uz od zacatku me to prilis nebavilo, spad to zacalo mit az nekde za pulkou a ja zacala doufat, ze by to nakonec mohla byt i docela fajn detektivka. Zklamal me ale konec. Nekolik veci nedavalo smysl, napriklad s mozkovou analyzou, kterou robot mohl na konci pouzit mnohem driv, a neodporovat tak teorii detektiva Bayleho... Jednoduse to na me melo az prilis "ale". Chtela jsem si precist i pokracovani "Nahe slunce", ale po teto zkusenosti od toho asi nakonec upustim.
mumin
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 4. 2016, 21:08
Země v daleké budoucnosti. Lidé přežívají výhradně v katastrofálně přelidněných vertikálních městech, uzavřených v neprodyšném krunýři. Zásoby ropy jsou vyčerpány, potrava se vyrábí z kvasinek, lidskou práci ve stále větší míře nahrazují roboti. Totalitní stát reguluje počet dětí, rozměry obytného prostoru nebo příděly jídla. Svoboda rozhodování je omezena. Sílí protirobotické hnutí středověkářů, které touží po opuštění jeskyní a návratu k tradičnímu zemědělskému způsobu života vně měst.

Děj románu se odehrává v New Yorku a v přilehlém městě Vesmířanů, které bylo založeno před 25 lety. Obyvatelé z tzv. Vnějších světů žijí na rozdíl od pozemšťanů v pohodlných a prostorných domech, dožívají se výrazně vyššího věku, vyhýbají se lidským neřestem a dýchají čerstvý vzduch. Ačkoli jsou chladní Vesmířané vyspělejší než pozemšťané, jejich civilizace stagnuje a postupně spěje k úpadku.

Emotivní detektiv Eliáš se musí vypořádat s delikátním případem, vraždou Vesmířana. Ve hře je nejen jeho kariéra, ale i osud newyorské policejní jednotky. Neúspěch by mohl urychlit její nahrazení roboty. Paradoxně musí při pátrání spolupracovat s racionálním a od člověka téměř nerozeznatelným robotem Daneelem. Přes nedůvěru, které nesourodá dvojici čelí, spějí k odhalení, které má rozhodnout o budoucnosti Země...

Asimov napsal inteligentní a čtivou detektivku, která má spád, nepostrádá několik překvapivých zvratů a dotýká se řady tehdy aktuálních témat (přelidnění, totalitní moc, technofobie, rasismus). Přestože jsou Ocelové jeskyně zasazeny do depresivní budoucnosti, Asimov věří ve schopnost lidstva překonat všechny obtíže.
brano286
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 10. 2012, 12:21
Ako detektivka to bolo slabe, pretoze vrah bol lahko identifikovatlny hned od zaciatku... ako sci-fi doporucujem :)
Muminek
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 5. 2013, 20:56
V antikvariátu se mi podařilo najít Ocelové jeskyně. A bylo neuvěřitelným štěstím, že jsem našel jedno z nejstarších vydání, vydané Mladou frontou ve třinácté edici a to roku 1970 ! ! Na Asimova mě navedl film Já,robot, kde jsem poprvé slyšel tři zákony. Tento nápad, myšlenka, byla velmi poutavá a tak teď hltám jednu knihu za druhou. Ocelové jeskyně jsou ale pro mne trošku zlomové. Je to vlastně první kniha, která je o robotech a detektivní zároveň. Totiž jako první jsem četl serii o Nadaci. Ale i tak, 100% velmi se mi líbila!