Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Havířská balada

69%
3 28
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Havířská balada
 Všechny obaly
Havířská balada
 Všechny obaly
Havířská balada
 Všechny obaly
Originální název: Havířská balada

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Odeon - 1977
Počet stránek: 135
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 58x v přečtených
v knihovně 12x v knihovně
k přečtení 3x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (1977) 135
Československý spisovatel (1972)
Melantrich (1938)

Marie Majerová je jednou z největších osobností české meziválečné literatury. Do povědomí širokých vrstev čtenářů vstoupila svými vynikajícími, dnes již klasickými díly Siréna, Nejkrásnější svět, Náměstí republiky. Do této řady patří i Havířská balada, volně na Sirénu navazující. Na postavě Rudly Hudce, nejmladšího člena Hudcovy rozvětvené rodiny (kterou dobře známe ze Sirény), a několika dalších postavách ukazuje Majerová charakter a rozpornost doby na přelomu 19. a 20. století, doby neobyčejně tvrdé a necitlivé k prostému člověku a jeho tužbám. Mistrovsky a v básnické zkratce líčí Majerová vztahy mezi havíři, pevnost jejich kamarádství, solidaritu a věrnost sobě samým. (Založil/a: Markýz Gero)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Luci-ye
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 5. 2015, 15:38
Psáno čtivým jazykem, takovým příjemně lidovým. A je to prostě lidské, proto dávám pět hvězdiček. Když si uvědomím, jak ti lidé tenkrát žili, jak drželi při sobě, tak je to něco úžasnýho. Úplně se vžívám do hlavní postavy "Johanna Zvonarsche", který měl v kamarádovi Milfaitovi obrovskou oporu. Není divu, že když se rozdělili, cítil se havíř Honza při práci na povrchu (ne v dolech) dost ostražitě a ne bezpečně, protože lidé žijící běžným životem si toho života nepovažovali tolik, jako horníci ohrožení každičkou chvilku; a tudíž se chovali mnohem povrchněji.
Je to prostě krásná, pravdivá balada, která mě uchvátila.
Stejně jako u Klostermannova románu Vypovězen mě i balada Majerové nutí vážit si všeho, co v současnosti máme. Hlavně jídla a střechy nad hlavou.
Doporučuji.