Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Dcera sochaře

80%
4 13
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Dcera sochaře
Autor:
Originální název: Bildhuggarens dotter

Nejnovější vydání:
Argo - 2002
ISBN: 80-7203-442-1
Počet stránek: 147
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 4x v oblíbených
v přečtených 20x v přečtených
v knihovně 3x v knihovně
k přečtení 15x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Argo (2002) 80-7203-442-1 147

Známá finsko-švédská spisovatelka a malířka, autorka slavných dětských knih o skřítcích Muminech, zaznamenává své pocity z dětství prožitého v netradiční a poněkud výstřední umělecké helsinské rodině. V jednotlivých příbězích se zvláštním způsobem prolíná realita s jedinečnou fantazií a neobvyklým vnímáním a pozorováním světa i vlastních vnitřních prožitků. Důležitou součástí tohoto světa je moře a magická severská příroda.

(Zdroj: Argo) (Založil/a: zarran)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

prkali
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 2. 2013, 15:31
Přátelská světlemodrá knížečka, stačí vzít ji do ruky a jen ji pohladit... Ale lepší je občas nahlédnout i dovnitř a číst - dovolím si uvést dva úryvky: "Jednou za soumraku byl tatínek venku na kopci a přímo do náručí mu vletěl netopýr. Tatínek zůstal bez pohnutí stát a netopýr mu vlezl do kabátu, zavěsil se hlavou dolů a usnul. Tatínek se ani nepohnul. Přinesli jsme mu ven večeři a on ji opatrně snědl. Nikdo nesměl promluvit. Potom jsme talíř odnesli a tatínek tam stál až do setmění. Pak netopýr na chvíli vyletěl a zase se k němu vrátil, ale zdržel se jen chvilku, byla to zdvořilostní návštěva." "Někdy sešel tatínek v pantoflích dolů do ateliéru a dal si kousek sledě, přihnul si a pokoušel se z rádia, které si sám sestavil, vyloudit nějaký zvuk. Naprostý mír. Jednou se s rádiem něco stalo, takže zahrálo celou písničku, než se zase porouchalo. Ale i poruchy jsou zázračné, nepochopitelné a osamělé signály tam venku ve vesmíru."