Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Ave Caesar I

60%
3 2
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Ave Caesar I

Podtitul: Cesta vzhůru (100–62 př. n. l.)


Autor:


Nejnovější vydání:
Epocha - 2014
ISBN: 978-80-7425-210-5
Počet stránek: 400
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Epocha (2014) 978-80-7425-210-5 400

Gaius Julius Caesar, historická osobnost gigantických rozměrů, jejíž dramatické životní osudy již déle než dva tisíce let vzrušují civilizované lidstvo bez rozdílu ras a národů. Potomek prastarého rodu, dle pověstí spřízněný s bohy Venuší a Jupiterem, jehož jméno je dodnes synonymem moci, politické a vojenské geniality. Hluboký dojem vyvolává výjev, jímž hvězdná životní dráha velkého římského vojevůdce a státníka končila. Zbrocen krví, klesl u Pompeiovy sochy v budově senátu, ubodán dýkami spiklenců vedených Juniem Brutem, jehož miloval jako vlastního syna.

Ve dvousvazkovém díle Karel Richter přibližuje čtenářům obraz pestrého, barvitého a dobrodružného života Gaia Julia Caesara. Vedle všeobecně známých skutečností, které určovaly osud Říma stejně jako dalších částí světa, ať už se jednalo o cesty do Malé Asie, boje proti pirátům v Kilikii či slavné dobývání Gálie a pronikání až na Britské ostrovy, se autor soustředí na každodenní život muže, jenž dal jméno panovnickému titulu císař. Opomenuty nejsou ani politické souboje a intriky, jež stály Caesarovi v cestě na vrchol moci. První svazek končí událostmi kolem tzv. Catilinova spiknutí, na jehož pozadí byl Julius Caesar zvolen pontifikem, dosud své nejvýznamnější funkce…

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Zany
20% 20% 20% 20% 20%
  25. 4. 2015, 19:56
Z knihy jsem dost rozpačitý. Především opět nacházím historické nesrovnalosti, což je IMHO u populárně naučné literatury dost závažný nedostatek. Namátkou
- veslaři na lodích byli podle Richtera otroci, přičemž v této době to ještě zdaleka nebyla pravda, veslovali svobodní občané, bylo to povolání jako každé jiné.
- Caesarův otec zemřel náhle během služby v provincii, podle Richtera přivezli jeho tělo a rodina mu v Římě uspořádala pompézní pohřeb. Jen když si uvědomíme jak dlouho musela trvat cesta do Říma je to nereálné, navíc při římském způsobu pohřbívání žehem s největší pravděpodobností tělo spálili a domů rodině poslali pouze popel. Obecně to na mě působí, jako by autor chtěl čtenáři přiblížit, jak se ve starém Římě pohřbívalo, tak si namátkou vybral někoho důležitého, nejlépe blízkého hlavnímu hrdinovi a na jeho smrti to popsal bez ohledu na to, že se to tak s největší pravděpodobností neudálo.
A takových momentů je tam více.

Další věc je používání novodobých termínů - místo centurion například setník, místo sestercius používá sestercie apod.

Co mi vadí dost zásadně je styl a jazyk, jako by se autor nemohl rozhodnout, jestli píše populárně naučnou knížku, beletrii nebo rovnou červenou knihovnu. Názorným příkladem je líčení Caesarovy první svatby a svatební noci. Nemluvě o tom, že v době svatby byla Cornelie o dost mladší než Gaius, snad cca 13 let, ne-li méně, takže se těžko o svatební noci sňatek hned naplnil. Podle Richtera navíc porodila Caesarovi dceru Julii ještě před jeho vojenským křtem na východě během Sullovy diktatury, zatímco Julie se narodila až roku 76, tedy po návratu Gaia zpátky do Říma po Sullově smrti.
Expresivní a silně emočně zabarvené výrazy vhodné do beletrie autor užívá v pasážích líčících vztahy mezi muži a ženou, ale i při líčení vojenských operací atd., přičemž často přisuzuje emoce jednajícím, u kterých nemůžeme tušit, jestli opravdu takové emoce cítily nebo mohly cítit, ba u kterých je to značně nepravděpodobné.

Suma sumarum, ač jsem od této dvoudílné knihy čekal celkem dost, nejspíš se zařadí do seznamu těch, které nedočtu.