Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Achája

82%
4 21
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Achája Originální název: Achaja

Nejnovější vydání:
Laser-books - 2004
ISBN: 80-7193-171-3
Počet stránek: 268
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Laser-books (2004) 80-7193-171-3 268

Lidská touha po moci je silná. V jejím jménu se mučí, zabíjí a vedou se války. A když se přidá žárlivost a strach… Smrtící koktejl je namíchán… A co dobrodružství? Je hezké o něm pouze číst a přepisovat staré folianty. Ale jak léta plynou, je chuť zkusit to na vlastní kůži stále větší a větší. A co bohatství… Proč mají být bohatí jenom ti hloupí a bezohlední… Není čas ukázat světu, že bohatství lze získat i rozumem a důvtipem? Magie. Existuje a funguje. Ale pochopí kouzelník svého boha? Dokáže se povznést jako on nad dobro a zlo a neuhne ze správné cesty? Dokáže odolat svodům podivuhodného démona? A kdo vlastně je Virus? Jste už alespoň trochu zvědaví? Nebo si říkáte, to tedy musí být… Opět omyl. Některé věci nejsou takové, jakými se vždy zdály být. A když o ničem jiném, tak o tom vás příběh princezny Acháji rozhodně přesvědčí. Až si knihu přečtete, pochopíte, že jakoukoli další zmínkou o obsahu bychom prozradili víc, než by vám bylo milo. A proto neváhejte a otevřete ji. Rozhodně nebudete litovat. Je to ambiciózní dílo, které předkládá hned tři dějové linie, jednu napínavější než druhou. Dá-li se o nějakém románu říci, že je akční a čte se jedním dechem, je to určitě Achája. (Založil/a: skjaninka)

(více)  
Andrzej Ziemiański Andrzej Ziemiański
*17.02.1960

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Richie
80% 80% 80% 80% 80%
  27. 1. 2013, 22:47
Vynikající fantasy trilogie polského spisovatele Ziemanského. Sledujeme spletité osudy princezny Acháji ve složitém fantasy světě. Drsný, akční příběh, který ale nepostrádá ani romantiku či rafinovanost mocenských intrik. Příznivci fantasy by toto dílo rozhodně neměli opomíjet!
LuciusWlk
80% 80% 80% 80% 80%
  10. 12. 2014, 13:31
Po Sapkowskem je Ziemansky druhý polský autor fantasy, jehož knihy stojí za povšimnutí. Achája je určitě velice vydařený román, nádherně čtivý, nápaditý a zábavný. Na druhou stranu také krutý a velmi svižný. Autor své fantazii meze neklade, staví příběh pozvolna, tedy několik dějových linek, které se nakonec někde setkají. Svým hrdinům nakládá, co se do nich vleze, byť jsem občas zapřemýšlel, jestli by se to dalo ještě vydržet. V knihách je hold možné vše :)) Mimochodem, jsem rád, že mě byl objasněn původ virových nákaz! :)
---------------------------------------------------
A jeden úryvek, který mě upřímně rozesmál:

„Všichni se dneska rozhodli sáhnout si na vlastní život, což taky učinili.“
„Cože?“
„Pět z nich se zastřelilo vlastními kušemi, z toho tři poprvé nemířili dobře a museli znovu nabít, aby mohli střílet. Jeden do sebe střelil čtyřikrát, než zamířil dobře a zabil se…“
Hylen polkl. Oči mu vystoupily z důlků. Napřáhl ruku nad stolem.
„Dej to sem!“ zavrčel.
Velitel vložil měšec do nastavené dlaně. Hylen zavrtěl hlavou a četl dál.
„Jeden cizinec se ale musel hrozně nenávidět. Nejprve vystřelil z kuše ve snaze střelit se do srdce, ale nemířil dobře a zasáhl se do nohy zezadu. Potom se praštil pažbou kuše a nakonec si zasadil sedmnáct ran nožem do hrudního koše, ovšem hlavně do zad…“
„Pobodal se do zad, kurva?!!! Nožem?!!!“
„…potom vytrhl z plotu pozlacenou tyčku a začal se s ní mlátit, jak potvrdili svědci…“
„Dej,“ zaúpěl Hylen a opět natáhl ruku.
„…nakonec v nenávisti ke svému životu se sebevrah vyšplhal na zeď obklopující park a skočil na travu, až vypustil ducha…“
„Bohové!“ zařval Hylen. „Vždyť ta zeď… Ta… zídka je vysoká dva lokty! Vyšplhal a skočil na… Trávu? To jsi nemohl troubo, aspoň napsat, že narazil hlavou na nějaký kořen?“
„Tam kořeny nejsou.“
Hylen potřetí napřáhl ruku pro měšec. Teprve potom dokument podepsal, ale hrozně přitom klel a nadával.
„Příště, pitomče, napiš, že kořen tam byl, ale potom ho zloději ukradli. Ták..“