Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

"Křížová výprava" proti albigenským

93%
5 3
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Autor:


Nejnovější vydání:
Argo - 2014
ISBN: 978-80-257-1176-7
Počet stránek: 220
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 3x v přečtených
v knihovně 2x v knihovně
k přečtení 4x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 1x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Argo (2014) 978-80-257-1176-7 220

Křížová výprava proti albigenským představuje jeden z prvních příkladů systematického boje křesťanské většiny proti křesťanské herezi, jež ohrožovala středověkou společnost v jejích samotných základech.
Německý historik Jörg Oberste v této synteticky pojaté práci zkoumá především politické příčiny vyhlášení křížové výpravy proti albigenským papežem Inocencem IV. Prostřednictvím rozboru dobových kronik se pokouší nahlížet ono první velké antiheretické křížové tažení nikoli jako náboženský, nýbrž primárně jako mocenský konflikt, v jehož pozadí stála snaha ovládnout jak papežstvím, tak potažmo i francouzskou Korunou svébytné provensálské území. Na příkladu několika nejmocnějších okcitánských šlechticů ukazuje, že i přes podporu katarství v aristokratických kruzích hrála i zde větší roli regionální identita než rozdílnost víry, přičemž překvapivě to samé platí i pro mocná města v čele s Montpellier.
Kniha vychází s finanční podporou hlavního města Prahy. (Založil/a: Jamesová)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Hledající
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 6. 2016, 19:08
Autor velice příhodně vložil začátek názvu díla („Křížová výprava“ proti albigenským) do uvozovek, protože proklamovaný boj „pravověrných“ katolíků proti katarům byl pouze poslední kapkou či pouze vrcholkem ledovce vzniku a vývoje celého problému Languedoku. Ve skrytu (což ale brzo vyplavalo na povrch) se jednalo o mocenský boj, o nové uspořádání dynasticko-politicko-náboženské v dané oblasti. Překvapuje mě, jak velké emoce byly na obou stranách „barikády“, za jaké nitky bylo taháno v pozadí celé války a jak velkou věrností a oddaností byl obdařen skutečný pán Okcitánie (Raimund VI.) i po vyhnání ze své vlasti. Přestože se velice obtížně hodnotí, kdo mohl za co, kdo co udělal či neudělal, jednoznačné sympatie si zasluhují Okcitánci ve své touze o náboženskou nezávislot (už tady bychom mohli mluvit o „rovnosti, svornosti a bratrství“ mezi jedinci různého vyznání, postavení, sociální třídy), projevech vlastenectví, hrdinství a odvaze nezradit svou věc při neskutečných masakrech „pravými křesťany“. Samozřejmě je otázkou, do jaké míry na straně katolické můžeme chování aktérů házet do jednoho pytle (jsou zde i jinak uvažující výjimky, a to jak na straně šlechty, tak i kléru, přinejmenším v pozastavení se nad množstvím padlých, způsobu jejich zabití a kdo trpěl nevinně - ženy, děti atd.), na druhou stranu zde ale není tolik zmínek o tom, že by se tak zběsile chovali Okcitánci (ale jistě si též vylévali zlost a frustraci na poražených). Už dlouho jsem si přál něco si přečíst o první křížové výpravě v Evropě a jsem velice spokojený jak se způsobem autorova líčení, tak obsáhlostí samotných faktů. Jen po přečtení z toho všeho zůstává smutek a deziluze z „Božího řízení světořádu“, když navíc po všech těch hrůzách vzniká v Toulouse univerzální nástroj na omezování svobody vyznání a manipulace s lidskými životy dle potřeby "svaté" církve - "svaté oficium" (inkvizice). Nadávejme na současnou dobu, jak chceme, ale buďme aspoň rádi, že můžeme svobodně říci, co si myslíme nebo v co věříme.