Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Inaugurální adresa

80%
4 1
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Inaugurální adresa

Podtitul: Ustavující manifest mezinárodního dělnického sdružení


Autor:
Originální název: Inaugural Address of the International Working Men’s Association
Poprvé vydáno celosvětově: 1864

Nejnovější vydání:
Svoboda - 1951
Počet stránek: 20
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 1x v přečtených
v knihovně 1x v knihovně
k přečtení 0x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Svoboda (1951) 20

Jeden z nejdůležitějších drobných textů Karla Marxe: ustavující programový manifest První internacionály, napsaný 21. až 27. 10. 1864, přijatý 1. 11. 1864 generální radou První internacionály. Vytyčovala hlavní principy mezinárodního dělnického hnutí, přitom vyzdvihovala úkol dělnické třídy dobýt politickou moc a v souvislosti s tím i nutnost založit mezinárodní politickou organizaci revolučního dělnictva Mezinárodní dělnické sdružení.
Jako brožura vyšlo anglicky v Londýně v listopadu 1864. Současně otištěno německy v časopise "Sozial-Demokrat" ze dne 20. a 21. prosince 1864. Původní znění anglicky. (Založil/a: Jan.S.Harold)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Jan.S.Harold
80% 80% 80% 80% 80%
  5. 9. 2014, 21:14
V principu krátké a úderné prohlášení pro anglické dělnictvo, obsahuje poměrně zajímavou sondu do jeho života k tomu roku 1864, dětská úmrtnost, energetické hodnoty maximálního příjmu potravy (dle lékařského vyjádření pod úrovní přežitelnosti), atp. atd. De facto je to postaveno tak, že od dob Manifestu se společnost sice změnila, ale životní úroveň dělníků zůstala +/- stejná.
Jako, hodně stojí za to číst, v jakejch podmínkách ti lidi tehdy byli nuceni žít, to se pak člověk nemůže v té historii divit vůbec ničemu... ale na to má jak Marx, tak Engels i bohatší analýzy, a i takovej Tolstoj je v tomhle ohledu zajímavé čtení.