Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Vím, o čem mlčím

82%
4 17
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Vím, o čem mlčím

Podtitul: heroin, toxíci a konec jako sladké nic


Originální název: Vím, o čem mlčím

Nejnovější vydání:
Votobia - 2001
ISBN: 80-7198-457-4
Počet stránek: 207
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 32x v přečtených
v knihovně 1x v knihovně
k přečtení 22x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Votobia (2001) 80-7198-457-4 207

Osobní výpověď dívky, která v 90.letech studovala na gymnáziu v Kolíně a zde se stala závislou na heroinu.

Sedmnáctiletá dívka začne užívat drogy z nešťastné lásky. Příběh detailně popisuje drsný život mezi narkomany, život o hladu a ve špíně, mnohdy boj o přežití a snahu vrátit se zpět do normálního života. Avšak strach ze samoty a neschopnost řešit jakýhokoli problém ji stále vrací k heroinu. Působivá výpověď je psaná jazykem dnešních mladých lidí s častým užitím vulgárních výrazů. Kniha nenabízí žádné reálné řešení.

Zdroj: mlp.cz (Založil/a: xjane)

(více)  

Štítky

více  
Veronika Pánková Veronika Pánková
*17.12.1979


Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Reetri
40% 40% 40% 40% 40%
  30. 7. 2012, 17:25
Tahle knížka je jeden velký šedivý mrak deprese. Špinavé nekonečně hluboké dno. Nejhorší na tom je, že je realitou. Svět, o němž se v knize píše, ať už se týká drog, chlastání a neúnavného paření, je pro mě díkybohu velkou neznámou. Přesto mi ale přístup: "Teď by mě měl někdo zachránit!", všichni lidi okolo jsou zlí, zabiju se!" a ustavičné fňukání nesedí. (I když se snažím chápat, že je Veronika svým způsobem "nemocná".) Nedokázala jsem s ní sympatizovat ani soucítit. (A to se mi vážně nestává často.) Ani slang, kterým je knížka psána mi nesedl.
Ale za odvahu "promluvit" dávám alespoň pár hvězdiček. Ono to vesměs nebylo úplně "nečitelný".
Od knihy Vás v žádném případě nechci odrazovat. Naopak tyhle knihy byste měli číst každý. A čím více, tím lépe.
Trenad
100% 100% 100% 100% 100%
  22. 1. 2012, 14:59
Skvělá kniha na podobné téma jako Johnovo Memento, tentokrát je však vypravěčkou dívka. Posledním odstavcem knihy dostává pojem deprese naprosto nový rozměr...