Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Pohřbení ve snu

73%
4 11
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Pohřbení ve snu

Podtitul: Deset a jedna japonská detektivka


Originální název: Pohřbení ve snu

Nejnovější vydání:
Knižní klub - 2007
ISBN: 978-80-242-1818-2
Počet stránek: 232
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 17x v přečtených
v knihovně 9x v knihovně
k přečtení 13x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Knižní klub (2007) 978-80-242-1818-2 232

Soubor jedenácti povídek Pohřbení ve snu odráží vývoj a proměny japonské detektivní prózy od druhé světové války, tedy od doby, kdy se detektivka v zemi vycházejícího slunce etablovala jako moderní literární žánr. Přitom právě krátký rozsah je pro japonskou detektivku typický - horečné tempo života ve městech neposkytovalo dost klidu ke čtení dlouhých románů, a tak napínavé povídky se záhadou poskytovaly jednu ze čtenářsky vděčných alternativ. Kromě typických ukázek sociálního a neosociálního proudu v japonské detektivní próze obsahuje sbírka povídky, ve kterých po letech nečekaně vychází najevo, že dávné tragické události byly ve skutečnosti zločiny, dále texty s nadpřirozenými až strašidelnými prvky nebo psychologické povídky, které se zabývají selháním lidské povahy v mezní situaci. (Založil/a: Polárka)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

barbiegrrrl
80% 80% 80% 80% 80%
  21. 7. 2011, 15:55
Na tento soubor japonských detektivních povídek jsem se opravdu těšila a můžu říct, že mě nezklamal. Sice jsem si původně myslela, že jednotlivé příběhy budou převážně mysteriozní (což nebyly), ale nejspíš je to tak dobře, protože jediná povídka, ve které vystupovala jakási nadpřirozená síla, mne bavila snad nejméně. Jak už to tak bývá, některé z povídek byly lepší, některé méně dobré. Vypíchnout jednu jedinou není jednoduché, ale nejspíš bych tuto čest prokázala Ecuko Nikiové a její povídce Hliněný pes. Jako zajímavý a přínosný hodnotím doslov Jana Levory o vývoji japonské detektivky a jejích představitelích. Díky tomuto doslovu už vím, na jaké další japonské autory se zaměřit. Teď už jen doufat, aby byli k sehnání:)
Shax
80% 80% 80% 80% 80%
  20. 1. 2013, 19:33
Na detektivky moc nejsem, ale tyhle mě dost bavily. Nejlepší povídka - Nešťastný hotel. Jediné, co mne tahalo za oči, byla počeštěná japonská jména.