Noční klub 2
|
|
Autor: Jiří Kulhánek Originální název: Noční klub 2 Fantasy / Česká literatura ISBN: 80-85892-65-0 Počet stránek: 377 Nakladatelství: Klub Julese Vernea - 2003
|
Tobiáš, stále pronásledovaný zabijáky paní Dao, se vrací do Prahy, kde zavzpomíná na staré časy Nočního klubu a střetne se s ruskou mafií. Opět se spojí s Hanako, díky které se stal upírem a zjišťuje, že i někteří další členové Nočního klubu jsou ještě naživu. Mazlík, kdysi přitažlivá blondýna, je znetvořená a zavřená v ústavu, tak z ní taky udělají upíra. Potom ještě další člen Nočního klubu Tomislav, kterého propustí z vězení. Tobiáš ale chce zpět i svoje zbraně, které jsou ale pečlivě uloženy v policejním archivu. Ale on je prostě chce, takže si pro ně jednoduše jde. Po masakru a fingované sebevraždě se Tobiáš probudí v márnici, kde se setká s mistrem Moonem - jedním z nejstarších a nejmocnějších upírů - a dozví se o válce dvou nejmocnějších úpířích rodin o absolutní nadvládu. Po menším trápení v českém vězení se opět vydává do Asie, ale o největší boj přišel. Podaří se mu získat legendární zbroj a vydává se učinit přítrž tomuto násilí. Samozřejmě pomocí násilí daleko většího, ale to už je v tomto příběhu běžné.
Zvládne Tobiáš i tento poslední boj? (Vložil uživatel: Parm)
Komentáře ke knize Noční klub 2:
Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace
UŽIVATEL Bastet [24. 10. 11, 17:37]
Ti co mají rádi černý humor s velkou dávkou krve, rozstříknutých mozků a much by neměli váhat a vrtnout se do čtení téhle knihy. Na rozdíl od prvního dílu, kde se se světem upírů a nesmrtelných seznamujeme a tudíž je to místy trošičku rozvláčné, tento díl je od začátku do konce nacpaný akcí. Řekla bych že tak 75% knihy čtenář tráví s Tobiášem a tím druhým, ale nemám pocit, že by to knize nějak uškodilo.
UŽIVATEL Miss Utahraptor [8. 9. 11, 14:31]
"Byli to obyčejní lidé, tak nevím, jestli viděli i mě, každopádně kulky z glocku jim prorazily čela a pokryly zeď standardní impresionistickou freskou na téma mozek v rudé."
Druhý díl se mi od začátku líbil víc než první (nebudu- li počítat těch pár stránek za existence starého Klubu). Tak o hvězdičku. Na těch mých pomyslných devět z deseti to dotáhl opět konec tzn. posledních třicet, čtyřicet stran. Klady zůstávají, výtky si nechám.
P.S.: Chtěla bych kočičku (kocourka)... ;D
Druhý díl se mi od začátku líbil víc než první (nebudu- li počítat těch pár stránek za existence starého Klubu). Tak o hvězdičku. Na těch mých pomyslných devět z deseti to dotáhl opět konec tzn. posledních třicet, čtyřicet stran. Klady zůstávají, výtky si nechám.
P.S.: Chtěla bych kočičku (kocourka)... ;D
UŽIVATEL Tobias [24. 7. 11, 20:31]
Famosni knizka s lepsi jsem se nesetkal bomba jedina konkurence Nocni Klub 1 klobouk dolu Jiri Kulhanek je opravdu velice dobry spisovatel a lepe zobrazene upiri sem dosud nevidel
UŽIVATEL cajdex [14. 7. 11, 15:15]
Trošku slabší druhý díl. Některé věci už jsou dost přehnané a neškodila by trocha nadhledu, ale i tak velmi čtivé a pokud Vás chytl již první díl, tak si závěr určitě nenecháte ujít.
UŽIVATEL mirabl [5. 3. 11, 17:36]
Trestuhodně nevyužitá příležitost. Kulhánek se primárně věnuje Tobiášovi (sám sobě) a krvavým orgiím a rozsekávání upírů na prvočinitele a superzbraním ... a čtenář přitom marně čeká i na odlehčující mezihru, třeba detaily lesbického vztahu Mazlíka a Hanako. Přiznávám, že u lítajícího "Iron Mana" už jsem jen smutně kroutil hlavou.
UŽIVATEL Veronika [2. 9. 10, 16:28]
Niečo totálne bláznivé a absolútne nereálne, bez hlavy a päty. Ale čo by som od pána Kulhánka mohla čakať? Ak sa odpútate od reality, kniha (obe časti) vás pohltí. A to raz za čas treba, realita je neúprosná... a táto kniha perfektná. Skúste si ju prečítať, ale veľmi nad ňou nerozmýšľajte. Budete očarení. Garantujem.
UŽIVATEL nechapacka84 [22. 8. 10, 12:26]
Naprosto souhlasim s uzivatelem NATSUMI... No i tak ta kniha se proste cte tak nejak sama davam 5, protoze od teto knuhy jsem hluboke moralni ponauceni ani necekal
UŽIVATEL Natsumi [27. 5. 10, 17:57]
Ona mě ta kniha vlastně docela bavila, i když mi přišly některé situace docela absurdní. Zaujalo mě taky Kulhánovo originální pojetí. Ale pak jsem jsem ji jednou zkoušela stručně převyprávět kamarádce a najednou to vyznělo jako jakási humorná parodie. Tak mi došlo, že ona to vlastně taková prapodivná slátanina je, ikdyž i tak má svůj půvab.



