Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

O čem mluvím, když mluvím o běhání

79%
4 219
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

O čem mluvím, když mluvím o běhání Originální název: 走ることについて語るときに僕の語ること
Poprvé vydáno celosvětově: 2007

Nejnovější vydání:
Odeon - 2010
ISBN: 978-80-207-1320-9
Počet stránek: 176
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 33x v oblíbených
v přečtených 381x v přečtených
v knihovně 144x v knihovně
k přečtení 189x k přečtení
právě čte 11x právě čte
si přeje 5x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (2010) 978-80-207-1320-9 176

Murakami běhá 25 let – každý den deset kilometrů, každý rok maraton. Titul knihy je variací na povídkovou sbírku O čem mluvím, když mluvím o lásce Raymonda Carvera. Kniha „memoárů“ rozhodně zaujme tři typy fanoušků: autorovy skalní příznivce, pro které je kultovní postavou, pak hledače receptu, jak se stát spisovatelem, a nakonec, jak jinak, běžce na dlouhou trať. V knize je jednak soubor esejů o běhu na dlouhé tratě, jednak spisovatelův „diář“ čtyřměsíční přípravy na maraton v New Yorku. Hovoří o fyzické i psychické bolesti, o stárnutí, o tématech, která se mu honí hlavou. Jsou tu úvahy o spisovatelství jako takovém: doba už nepřeje romantickým týpkům, co nasávají nebo berou drogy a píšou skvěle – doba přeje globálním spisovatelům-manažerům. Ostatně přísný režim a skvělá kondice bývají totožné u byznysmenů i u spisovatelů. (Založil/a: lord.vader)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Ghoulman
100% 100% 100% 100% 100%
  20. 11. 2016, 15:32
Pro mne osobně veliká vzpruha a nečekaný optimistický impulz. Murakami se zde čtivě rozepisuje o tom, že není důležitý ani tak cíl cesty, jako cesta samotná a že síla člověka se neměří podle věcí, jež mu takříkajíc spadly do klína, ale naopak tím, jak odvážně a vytrvale dokáže bojovat s vlastními nedostatky. Inspirativní záležitost a to nejen pro vytrvalostní běžce.
Barabura
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 5. 2011, 17:06
Musim říct, že jsem udělala dobře, že jsem tuto knihu četla jako první od Murakamiho poznala jsem ho jako člověka a teď budu mít k jeho knížkám už jiný přístup. Musím říct, že už dlouho se mi nestalo, že bych měla pocit, že autor mi píše z duše. Až takhle moc. Jeho názory, myšlenky, životní hodnoty i životní styl je mi hodně blízký a prakticky kromě toho psaní žijeme poměrně podobně. Prostě práce, partner, sport, zdravá výživa - streotyp, který nám naprosto vyhovuje. Samota je nám milejší než lidi a děláme si co chceme bez ohledu co si o tom myslí okolí a nakolik nám do toho kecá. Řídíme se hlavně tím, co uvnitř cítíme, že je správné. Jsme trošku líní dělat co nás nebaví a rádi se věnujeme naplno tomu, co nás baví. A jsem stejní blázni. Myslím, že tento pán mi dá do života hodně. Mimochodem se mi líbí, že jsem se narodila přesně v roce, kdy on začal pořádně psát a běhat. Jinak chci ještě upřesnit pro správné působení knihy O čem mluvím, když mluvím o běhání musíte být bezpodmínečně buď běžec nebo Murakamiho fanda. Jinak vás to asi nebude bavit, ale jelikož já jsem začínající běžkyně a ještě k tomu začínající fanynka Murakamiho, tak jsem přesně cílová skupina. A když se ještě na konci knížky (nebojte, tady to není žádné prozrazení pointy), začne učit plavat kraula (se kterým se teď taky potýkám), tak mi nezbylo opravdu nic jinýho než prohlásit, že kdybych byla šedesátiletej japonec, tak jsem Haruki Murakami (kromě toho, že nepíšu). Teď jsem zvědavá, jestli i jeho knihy mě chytnou tak jako on osobně.
psychoklara
60% 60% 60% 60% 60%
  13. 5. 2014, 20:30
Na první pokus jsem Murakamiho kouzlu nepodlehla. Tato kniha je plná zajímavých a krásně popsaných myšlenek, ale přestože patřím do dvou ze tří cílových skupin, na které se kniha zaměřuje, nijak uchvácená jí nejsem. Jak sám autor řekl - měl pocit, že by měl napsat knihu o běhání a to také udělal, sepsal svoje myšlenky a pocity z běhu, což mi prostě nepřipadá nijak zvlášť zajímavé. Pokud porovnám s další populární běžeckou "motivačkou", Born tu run má zápletku, napětí, má zkrátka šťávu. Oproti tomu je tato kniha jako procházka rozkvetlou zahradou - někoho baví dojímat se nad jednotlivými květy celé hodiny, ale někoho to brzo přestane bavit a raději by se věnoval něčemu dobrodružnějšímu...
LeaLea
80% 80% 80% 80% 80%
  21. 1. 2013, 18:52
Fanouškem autora jsem před přečtením této knihy nebyla, o psaní z ní moc nevyčetla a k maratónnímu běhu mě opravdu nezlákal. Přesto musím říct, že jsem ji slupnula velmi rychle a Murakami mě bavil. Zpracovat všednost tak poutavým způsobem se nepovede všem. Jak už bylo řečeno, ráda jsem se s autorem seznámila ještě předtím, než se pustím do jeho tvorby. Myslím, že mi to dalo určitý náskok a klíč k pochopení toho, co obvykle do svých knih vkládá.
estrellita
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 3. 2014, 9:07
Zbožňuju jeho lehký styl, jakým píše....ať už román, nebo "pár řádků" o sobě, o běhání, o posouvání vlastních hranic, o houževnatosti, o životě...Jeho knihy se čtou samy, pokaždé má pocit, jako by seděl vedle mě, vyprávěl a já jen poslouchala...zlatý Haruki :) Doporučuju :)
Fade
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 6. 2013, 22:49
Kniha o běhání, psaní a osobní filozofii, která dává nahlédnout za oponu Murakamiho knížek. Ani ne 200 stránek, které ukazují, jak se tenhle výjimečný autor vyrovnává se životem a s neúprosným během času. Nejsem žádný běžec a nikdy nebudu. Nemám Murakamiho vytrvalost a koncentraci, kterou teď nesmírně obdivuju, ale myslím, že svůj kousek inspirace jsem si od něj vzala a určitě se teď budu dívat na svět o trochu jinak, než předtím.
Elleyne
80% 80% 80% 80% 80%
  4. 2. 2015, 23:37
Tak je jasné, že to nemůže být jako jiné Murakamiho knihy, ale mně se to líbilo a přišlo mi to inspirativní. Ačkoliv se jedná o téma pro někoho možná nezajímavé, pořád je to psáno čtivým stylem.
Ramirez85
60% 60% 60% 60% 60%
  3. 3. 2015, 14:19
Jsem asi jeden z mála, kdo začal s Murakamiho dílem právě knížkou "O čem mluvím, když mluvím o běhání", a volba to nebyla zrovna dvakrát šťastná. Pevně věřím, že jeho romány "Norské dřevo" nebo "Kafka na pobřeží" mohou být poutavé, nebo alespoň čtivé, ale jeho "skoromemoáry", kde Murakami popisuje svá léta v běhu, mě osobně moc neoslovila. Haruki je určitě hrozně fajn člověk, se střízlivým pohledem na život, navíc svým životním stylem zcela rozbíjí představu o typickém spisovateli, který není v cigaretovém kouři a se sklenkou vína v ruce ani vidět, naopak, současný spisovatel nemá daleko od manažera firmy nebo i třeba vrcholového sportovce- i od něj se chce prvotřídní výkon. A ty Murakami min. na poli běžeckém odvádí vskutku dokonalé. Přesto hodnotím průměrnými třemi hvězdičkami, pokud jste však nadšený maratonec, triatlonista anebo ultramaratonec, hvězdičku si s klidným svědomím přidejte :-)
Ivet
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 11. 2014, 23:00
Běh opravdu nemám ráda a ani pro mě není vhodný ze zdravotních důvodů, ale konečně jsem dokázala pochopit tuto zálibu díky jednomu běžci, který je zároveň i talentovaným spisovatelem. Poznat osobnost a životní cestu autora je vždy obrovská výhoda pro čtení jeho knih. Nyní mi do sebe zapadá mnoho prvků z těch už přečtených a věřím, že mi nabyté informace z tohoto díla pomůžou pochopit záměr těch knih, které jsem od Murakamiho ještě nečetla.
Dílo ve mně vyvolalo především velkou úctu a obdiv k tomuto pánovi, který si stojí za svými cíli a dokáže ovládat svůj čas, aby jich mohl snadněji dosáhnout.
ribička
80% 80% 80% 80% 80%
  18. 1. 2014, 12:47
Esej o běhání, psaní, životě, cíli, překonávání sama sebe. Je to pozvolné a poklidné čtení, stejně jako běh maratonu. Přesto má v sobě jiskru a styl. Nicméně nemyslím, že knížka je pro každého.
Al-Borak
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 9. 2013, 19:09
Od Murakamiho jsem zatím nečetl nic jiného než právě tuto knihu, ale právě díky ní bych si od něj přečetl rád i další díla. Popis toho, jakou roli v jeho životě hraje běhání a vše s ním spojeno, je skvělý. Jde o takový zvláštní druh filosofie a uvažování ve vztahu právě k této aktivitě. Nakonec z toho člověk nějak dostane chuť jít si zaběhat.
calamity-jane
60% 60% 60% 60% 60%
  26. 3. 2014, 7:08
Musím přiznat, že jsem od této knízky asi čekala mnohem, mnohem víc, takže mě (logicky) zklamala. Hlavně začátek, než jsem se vpravila do jeho stylu psaní. Ale některé jeho myšlenky a úvahy se mi opravdu líbily a zcela se s nimi ztotožňuji, dost možná proto, že sama běhám. Ale upřímně, nevím, jestli si od něj ještě něco přečtu.
moonchild
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 11. 2013, 16:42
Tato kniha "memoárů" rozhodně zaujme autorovy skalní příznivce,hkedače receptu,jak se stát spisovatelem.
Michelle S
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 5. 2014, 22:23
Velice příjemné počtení... Jsem ráda, že jsem prostřednictvím téhle knížečky mohla trochu poznat Murakamiho jako člověka, hned budu mít jeho knihy určitě ještě raději (pokud to vůbec jde:-)))). Murakami je zajímavý a obdivuhodný člověk a jeho myšlenky stojí určitě za zaznamenání. A ten epilog na konci - dokonalé:-)
Henkie
80% 80% 80% 80% 80%
  3. 9. 2013, 22:42
Konecne precteno. A jsem hrozne rada. V jeho textech jsem se uplne nasla. Jakozto bezec jsem naprosto chapala jeho pocity a myslenky. Hrozne se mi to libilo a tesim se az si zitra rano zase zabeham! Diky Haruki.
Elrond
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 8. 2010, 7:35
První knížka co jsem od Murakamiho četl - a hned jsem si musel koupit další (Norský dřevo). Nevim jak tuto knihu pobere ten, kdo nemá už pár kiláků na tartanu, na asfaltu nebo lesních pěšinkách naběháno a tato forma pohybu mu nic neříká, ale pro nás amatérské běžce fakt zajímavý počtení. Zvlášť když jsme teprv na začátku a Murakami nastiňuje, co vše lze časem při této prosté činnosti prožít.
thierry
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 5. 2012, 18:43
Murakamiho fanouškem jsem, takže se mi knížka líbila moc, ale on ve mně navíc i dokázal vyvolat chuť k tomu jít si zaběhat, což už je úspěch vzhledem k mojí averzi k pohybu. :D
jithushka
80% 80% 80% 80% 80%
  25. 2. 2012, 15:56
Nejsem běžec (k tomuto sportu mám naprostý odpor) a když jsem tuto knížku četla, nebyla jsem ani Murakamiho fanynkou - a stejně mě tato knížka očarovala. Jeho popisy běhu (které mi moc nepřišly ani jako popisy, ale spíš jako skvěle napsaný příběh o běžci) mě naprosto vtáhly a knížku jsem přečetla během pár hodin... Tudíž mi doslov, který byl zaměřen na 3 kategorie lidí - Murakamiho fanoušky, běžce a hledače spisovatelského receptu - přišel zbytečný. Neřadila jsem se ani do jedné skupiny a stejně bych po knížce sáhla znovu.
Zdekal
60% 60% 60% 60% 60%
  2. 1. 2015, 0:16
No, jako jo, ale... Nemuzu si pomoct. Sam hodne beham a me to proste nebavilo. Prislo mi to hodne vydřené a hoooodne sebestredne. Autor se tváři, ze je to zdánlivě o nicem a přitom o vsem. Me se zda, ze je to proste jenom o nicem..
Pavlosek
60% 60% 60% 60% 60%
  14. 9. 2016, 11:13
Je to od Murakamiho má první kniha (sáhla jsem prostě v knihovně náhodně do regálů a takto to dopadlo). Čekala jsem proto něco víc odzbrojujícího. Jak se ale v knize píše, je ojediněle zaměřena na užší publikum. Běžce na dlouhé tratě, začínající spisovatele a spisovatelovy obdivovatele, kteří se o jeho životě touží dozvědět víc. No a já nejsem ani jedno. I když tím druhým bych být toužila, takže kniha mi přece jen něco málo ze sebe předala. Ne však tolik, abych z ní mohla být unesená.
pecjan
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 8. 2014, 11:06
Kniha se mi moc líbila. Úplně mi asi osobnost Murakamiho nesedí, ale ten jeho "sucharský" přístup mi připomínal mě samotnou :-) Zajímavý vhled do myšlení jiného běžce.
Zuzzka
60% 60% 60% 60% 60%
  3. 9. 2013, 19:52
Autor je samotářský, přemýšlivý člověk, jak se sám také v knize popisuje. Vzhledem k tomu, že jde o knihu o vytrvalostním běhání, je vyprávění celkem monotónní a časem už i na mě bylo toho filosofování nějak příliš. Myslím, že má autor spíše melancholickou povahu, příliš přemýšlí a dumá proč se co nepovedlo nebo se to nepovede. Chybí tomu dravost, sebedůvěra, optimismus. Přesto se mi kniha četla velmi dobře, ráda čtu myšlenky lidí, zvlášť když tak hezky plynou. Příjemná oddechová četba ale trochu depresivní.
TerkaBerka
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 10. 2012, 10:46
Když jsem si teď pročítala předchozí komentáře, zjistila jsem, že nejsem jediná, pro koho to byla první přečtená knížka od Murakamiho. Poradila mi ji kamarádka, když jsem se zmínila o mé radosti z běhání. Hned jsem si ji šla koupit a na jaře začala intenzivněji běhat, díky Murakamimu. Jsem zvědavá, co budu říkat na jeho další knížky, ale jak píše Barabura, jsem ráda, že ho teď trochu znám jako člověka. Po přečtení této knížky jsem měla touhu se s ním setkat osobně :-)