Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Jen vítr to ví

90%
5 33
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Jen vítr to ví
 Všechny obaly
Jen vítr to ví
 Všechny obaly
Originální název: Die Antwort kennt nur der Wind
Poprvé vydáno celosvětově: 1973

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Ikar - 2002
ISBN: 80-249-0029-7
Počet stránek: 550
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 6x v oblíbených
v přečtených 63x v přečtených
v knihovně 21x v knihovně
k přečtení 8x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Ikar (2002) 80-249-0029-7 550
Svoboda (1992) 80-205-0253-X 461

Román s kriminální zápletkou, v němž mladý agent pojišťovny pátrá po příčinách smrti bankéře pojištěného na závratný obnos, se odehrává v 70. letech v Cannes.
Agent je vlastně jediným člověkem, kterému záleží na tom, aby se zjistila pravda o výbuchu na bankéřově jachtě a jak ve skutečnosti zemřel jeden z nejbohatších německých finančníků. Jeho zjištění, svědčící o krutosti, korupci a násilí je pak oficiálně prohlášeno za pouhý výmysl duševně postiženého člověka. Kniha s napínavým dějem a působivou milostnou zápletkou se odehrává v atraktivním prostředí a líčí dramatický, třebaže marný, zápas za pravdu a spravedlnost. (Založil/a: Metalyza)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

maratach
  27. 12. 2011, 9:14
Robert Lucas, zaměstnanec düsseldorfské pojišťovací agentury GLOBAL, přijíždí do Francie objasnit záhadný výbuch luxusní jachty, při němž zahynul význačný bankéř Herbert Hellmann. Seznamuje se zde s malířkou Angelou Delpierrovou, šarmantní osobností canneské společnosti. S její pomocí zanedlouho učiní první pokus o proniknutí do uzavřeného, spletitého světa mezinárodních financí a jeho špiček. Příběh velké lásky dvou lidí středního věku, kteří se po rozličných životních peripetiích našli a zanic se už nechtějí odloučit, je převážně zasazen do přepychového prostředí francouzské Riviéry. Pátrání plné dramatických zvratů stále jasněji odhaluje bezohlednou a bezbřehou moc mocných, kteří tvrdě sledují své cíle a neštítí se korupce, násilí ani vražd. Na této nebezpečné šachovnici rozehrává Robert vlastní partii; ovšem v okamžiku, kdy po Angelině boku vystupuje na břeh z okázalé jachty svých přátel, netuší krutou pravdu: že je mu patrně souzeno pouhých pár minut života...
niknikita
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 5. 2015, 12:15
Můj oblíbený autor a opět mne nezklamal. Skvěle namixoval příběh velké lásky do napínavého děje, který je v podstatě další kritikou chamtivé lidské společnosti a tím je Simmel typický. Navíc se děj knihy odehrává většinou na jihu prosluněné Francie a to bych ocenila jako malý bonus na závěr.
ToVy
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 6. 2014, 21:26
Šťastná nebo nešťastná třináctá kniha JMS?
Když jsem si přečetl někde recenzi na tuto knihu typu: "Dost hrůza. Jsou tam sáhodlouhé dialogy typu: "Miluji tě." Také tě miluji, nemohu bez tebe žít." apod.", tak jsem se mírně obával, protože jsem si přesně, opět, již nepamatoval o čem kniha byla a jak skončila, ač jsem ji, opět, už četl podruhé. A musím říct, že mě naprosto překvapila a plně s uvedeným komentářem nesouhlasím. Ano jsou tam pasáže o lásce, jak popisuje autor komentu, ale očividně autor nepochopil děj. Skvěle napsaná, skvělý nápad a přece něčím jiná, naprosto jiná od všech předcházejícíh dvanácti titulů JMS. A člověka, který má JMS načteného a omlouvám se, ale za člověká, který má načteného JMS, osobně považuji člověka, který přečetl alespoň třetinu jeho knih, to trkne během první padesátky stránek. Děj se odehrává chronologicky. Několika stránkový úvod, kterým příběh vlastně téměř končí, nepočítám, ten vtahuje do děje, ale zbytek příběhu je vyprávěn den po dni, bez jakýchkoliv odboček do daleké nebo ne tak daleké minulosti, jak u všech předchozích knih je to typické.
Kniha navíc nekončí přesně definovaným koncem, i když by se z pohledu smrti mohlo zdát, ale závěrečným prohlášením notáře Libellého, začínáte znovu přemítat o tom, kde je tedy skutečně pravda? Na pravo? Na levo? Nebo snad někde ve středu? Konspirace? Bláznovství? Láska? O všem takovém se dá přemýšlet na konci této knihy.
A ještě jeden osobní dovětek, ač přímo nesouvisí s dějem nebo s gro děje, neodpustím si zde vypsat jednu pronesenou frázi z knihy, která mě při čtení velmi oslovila, jelikož knihy občas půjčuji a tato fráze byla vypsána a označena v knize s jistým úmyslem, který mi před osmi lety, kdy jsem četl knihu poprvé a posléze ji propůjčil kolegyni, naprosto unikl nebo možná záměrně unikl, ale nyní mě oslovil:
"Lidé zacházejí s časem, jako by měli žít věčně. A přitom nikdo neví, kolik času mu ještě zbývá - rok, pět roků, minuta."
Co dodat na konci? Jen vítr to ví.
Irana11
80% 80% 80% 80% 80%
  22. 3. 2013, 12:25
Knížka velmi dobře čtivá, vtáhne do děje. I když jde o starší dílko, určitě doporučuji. Konec knihy jsem opravdu nečekala a člověka vrhne trochu do černých myšlenek. Knížky s "dobrým koncem" zase tak moc nemusím, takže za mě OK. Rozhodně ale asi nedoporučuji někomu na zvednutí nálady.