Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Ženu ani květinou...

74%
4 77
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Ženu ani květinou... Originální název: Ženu ani květinou...

Nejnovější vydání:
Mony - Boris Ingr - 2004
ISBN: 80-239-3806-1
Počet stránek: 144
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 7x v oblíbených
v přečtených 172x v přečtených
v knihovně 18x v knihovně
k přečtení 22x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 1x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Mony - Boris Ingr (2004) 80-239-3806-1 144

Kniha Ženu ani květinou... vypráví o tom, co všechno zraňuje mužské ego, a co všechno jsou ženy schopny snášet ve jménu takzvané osudové lásky.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Barabura
60% 60% 60% 60% 60%
  8. 12. 2011, 9:16
Na tuto knížku jsem již od začátku koukala skepticky, jako ostatně na všechny knížky tohohle typu. Tak jsem si pak řekla, že tomu dám šanci bez předsudků. No co se ze začátku zdálo jako docela vtipné, začalo mě na straně 14 nudit. Časem jsem se začetla a více než styl mě začal zajímat děj. Postupně jsem si zvykla i na ten styl a jazyk a přišel mi fajn. Dost dobře jsou popsány jednotlivé postavy, jejich pocity a pohnutky. Líbí se mi, jak autorka rozebírá vnitřní pocity hlavní postavy a jak ukazuje, že i když mozek velí pozor, někdy ho člověk prostě neposlechne. I když nechápu, že si někdo nechá takhle ubližovat. Jenže tohle moc nemůže člověk posoudit, když to nezažil. Jako nezávislý pozorovatel jsem si několikrát řekla, jak s tím debilem vůbec mohla být dál a dál. Co na něm mohla milovat? No a konec byl z mého pohledu skoro happyend.
Zvláštní je, že její manžel jí dovolil vydat tuto knihu, když byla vlastně o něm.
jitmik
60% 60% 60% 60% 60%
  17. 3. 2013, 9:49
Musím souhlasit, přišlo mi, jako by psala o sobě. Každopádně takových manipulátorů, co popisovala, je hodně. Kniha se čte dobře, rychle, odsýpá to. Taková jednodenní oddychovka, byť s vážným tématem.
bobos
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 2. 2012, 9:02
Tak jsem si myslela, že po přečtení této knížky konečně pochopím proč se samostatná, nezávislá, inteligentní a krásná žena nechá týrat svým přítelem nebo vlastním mužem. Nepochopila :-(
frikulinka81
60% 60% 60% 60% 60%
  26. 6. 2016, 15:08
Obsahuje spoiler spoiler Regina (hlavní hrdinka - ich-forma) je úspěšná herečka, matka syna Filipa, sestra Sašeny, která nemůže otěhotnět, a kamarádka Zity, která jí dává dobré rady do života (citace: "Když chlapovi vhodíš zadarmo všechno do klína, nevyburcuje ho to k tomu, aby ti něco z toho, co jsi do něj investovala, vynahradil. Naopak... on tím ztratí veškerou motivaci snažit se!" - str. 99). Marek - muž, který si podmanil srdce Reginy; jeho vlastnosti: závist, žárlivost, agresor, tyran, lhář, citový vyděrač, alkoholik - život s ním je jako na houpačce; zlikviduje ženu psychicky (mluví stále o své bejvalce Kateřině, uráží Regínu) i fyzicky, aby se pak zase zkrotle omluvil, prosil o odpuštění a sliboval hory doly.
Pravidla pro soužití s Markem - citace:
1) "Všichni chlapi mimo něj jsou tabu i jako kamarádi, jinak neprodleně pocítím na své kůži, jak je žárlivost stravující." str. 81
2) "Bez Marka anebo jeho výslovného souhlasu nechodit ani na nákup!" str. 87
Při čtení této knihy mi bylo místy až na blití. Musela jsem si dát chvíli pauzu, abych si uvědomila, že ta, jejíž příběh čtu, nejsem já, ale "fiktivní" postava literárního díla. Tak moc jsem se při četbě do jejích pocitů vžívala, že se mi těžce dýchalo a měla jsem srdce jak ve svěráku. Nepochopila jsem, proč hned po prvních varovných signálech nedala Markovi sbohem. Tím spíš jsem nepobrala, proč si ho vzala za muže a dokonce svolila s adopcí Filipa. To, že v závěru ještě čekala dítě s tímto "buldozerem - kudy projde, tam pět let tráva neroste", jsem se už ani nesnažila pochopit. Sen, který jí prorokoval, že se Marek zabil při autonehodě, se stal nejspíš skutečností... (to už je na posouzení samotného čtenáře). Mně je líto Reginy, že nedokázala poslechnout včas svůj vnitřní hlas a nechala se jak "kráva" ovládat tím despotou Markem jen proto, že toužila po lásce, alespoň nějaké lásce...
skranak
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 2. 2014, 16:05
Hodně drsná kniha, nechápu jak si to mohla nechat hlavní hrdinka líbit.A vůbec mi mě nepřekvapilo kdyby autorka psala vlastně sama o sobě. Na konci jsem se radovala,že ten krypl umřel,jedině tak by kniha dopadla dobře.:o)))
Rustynka
60% 60% 60% 60% 60%
  8. 9. 2013, 20:15
Při čtení knihy jsem často přemýšlela nad tím, jak moc je knížka autobiografická a že je na ní hodně smutné (a zároveň působivé), že si tímto autorka sama prošla. Drsný. Ale zároveň je v knize hodně dobře ukázané, jak nenápadně k těmto věcem dochází, dokázala jsem pochopit ty ženy, které se v této situaci ocitnou, jak těžké to může být od takového člověka odejít (i když celé okolí to vnímá jako nepochopitelnou věc).
bosorkanikki
  31. 10. 2012, 19:20
Ke knizce jsem se dostala az po smrti autorky.. Pri jejim cteni mi behal mraz po zadech z toho, jak moc to znelo autobiograficky.. Jenom hrdinka knihy mela vetsi stesti..
Torolfita
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 3. 2011, 10:40
Přečíst tuhle knížku mi trvalo slabé dvě hodinky - což asi nasvědčuje tomu, jak mě dějově strhla. Příběh ženy, která se stane obětí domácího násilí a i přesto svého partnera (později muže) stále omlouvá a miluje. Simona Monyová umí výborně popsat lidské emoce - s přirozeností, tak, že jsou snadno uvěřitelné... a hlavně oceňuji to, že i když jsou její knihy opravdu určené spíš ženám (i když proč by si to nemohl přečíst i chlap, že?) tak nejde o žádnou romantickou slátaninu... ale opravdové příběhy, nad kterými zůstává občas až rozum stát. Na konci knížky jsem nevěděla, zda hlavní hrdinku litovat nebo si říct, jak dobře to vlastně celé dopadlo...