Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Vzpomínky ledu

96%
5 156
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Vzpomínky ledu Originální název: Memories of Ice
Poprvé vydáno celosvětově: 2001

Nejnovější vydání:
Talpress - 2004
ISBN: 978-80-7197-226-6
Počet stránek: 944
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 80x v oblíbených
v přečtených 214x v přečtených
v knihovně 112x v knihovně
k přečtení 83x k přečtení
právě čte 15x právě čte
si přeje 14x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Talpress (2004) 978-80-7197-226-6 944

Třetí kniha série Malazské knihy Padlých.

V Genabakis se zrodila nová hrozba - Pannionské dominium v čele s Pannionským věštcem. Proti tomuto nepříteli se spojili odvěcí nepřítelé - generál císařské armády Dujek Jednoruký, Anomander syn noci a Caladan Chmur - a se svými armádami vytáhnou na pochod k městu Capustan, které očekává útok dominia. Capustan však není úplně bezbranný, jeho vládce najal žoldnéřské bratrstvo Šedých mečů, které je schopno se vojsku dominia na nějaký čas postavit, ale nakonec je v podstatě dobyto. Na pomoc však přichází i další hráči. Prastaré kmeny Barghastů a nemrtví T'lan Imass. Budou všechna tato vojska stačit na zastavení Pannionského věštce? Pěšáka v rukou Chromého boha, zmrzačeného a uvězněného, přesto však schopného hrát ty nejvyšší hry ve světě smrtelníků. (Založil/a: Parm)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Richie
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 11. 2012, 13:26
Další skvělé pokračování ságy, další boje, mocenské intriky, osudové setkávání ras a národů. Vyvrcholení knihy bylo strhující, meč a magie na plné scéně. A opět se trochu více odkrylo z neuvěřitelné historie Malazského světa.
Všivák
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 8. 2014, 10:40
Tuhle knihu jsem louskal skoro celý léto. Skoro tisíc stránek malými písmenky, bez ilustrací napsaná kniha. Nelituju toho. Zatím každý díl měl jednu nebo dvě nudnější dějový linky. Tady mě moc nebrali pasáže o Mhybe. Naštěstí byli smrsknuty na minimu. A ten zbytek famózní. Velkolepé bitvy, skoro až epické finále. Hlavně bitva o Capustan, kdy kumpanie o deseti tisíci šedých mečů bránila město proti půlmiliónové armádě. Jo, to byl masakr.
Tomáš Fiurášek
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 7. 2015, 20:15
Na poli se objevuje nový hráč. Nese jméno Chromý Bůh a představuje pro Malazské universum asi nejvážnější hrozbu, která doposud byla.
Musel jsem si nechat rozležet tohle hodnocení v hlavě, protože tohle byl na tolik monumentální zážitek, že se nedal pořádně popsat jen pár řádky – ba naopak, na tohle by nestačily ani stohy papíru. Jelikož ale v tomhle případě nemám tuto možnost, budu nucen své hodnocení shrnout právě do oněch pár řádků.
Kniha je napsána velice poutavým stylem, čte se mnohem jednodušeji oproti druhému dílu, a ačkoli je oproti druhému dílu o víc než dvěstěstran delší, přečetl jsem ji rychleji než MKP2.
V knize se objevují staré dobré postavy, nechybí ani humor (zvláště z příhod darúna Kruppeho) a samozřejmě i napětí. Starými postavami míním Whiskeyjacka a jeho Paliče mostů, Houfec Jednorukého apod. Není ani ochuzena o epické chvíle, které se Vám vpálí do paměti a ne a ne je vyhnat. (Například, vynoření Měsíčního kamene z océanu apod.) Ve Vzpomínkách ledu hlavní protivník – Pannionské dominium, je popsáno vskutku dokonale, neboť při čtení Vás opravdu zamrazí.( Například první popis Věštce opravdu naháněl hrůzu.)
Autor se opět nebrání zvrhlostem a dává rázně najevo svými činy na svých postavách, že se opravdu řadí do nejvyšších sfér epické dark fantasy – a že osud postav může být otočením stránky zpečetěn.

Hodnocení: 100%
A na závěr, se slzami v očích z toho silného zážitku při čtení… se rozloučím mottem Paličů mostů –
„První dovnitř.
Poslední ven.“
colore
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 3. 2016, 9:48
Tak tohle byl masakr. Navrat Palicu mostu me potesil. Poslednich tri sta stran bylo opravdu tezke se od knihy odtrhnout, i kdyz to bylo presne to, co jsem musela s velkou nechuti nekolikrat udelat. I tak ale maximalni ctenarsky zazitek!!!
Methat
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 6. 2015, 15:44
Obsahuje spoiler spoiler První tam, poslední ven - Motto Paličů mostů

"Mrtví prý nikdy nespí, zatímco živí nežijí." - rčení z chrámu mistra Kápě

"Když dojde na vypočítanou krutost, jsme stejní jako oni. Ale tohle je válka nervů, v níž nevyhraje nikdo." - Paran

*****Huge spoilers impact!*****
Aby som pravdu povedal, mňa dostal už začiatok knihy - úplný úvod o Jaghutskej matke a ešte smrteľných T´lan Imass - a práve na konci knihy si spätne uvedomíte a budete žasnúť. Hneď nato následoval ďalší minipríbeh (znova opakujem, že by sa dal rozviesť do minimálne ďalšej trilógie) o Kallorovi a jeho páde. Celých nasledujúcich 100-200 strán ide v nadupanom tempe a táto časť je IMHO dokonalá. V dvojke príbeh brzdila Felisín, tu ho bude trochu brzdiť Vrč a jeho karavana a večne nariekajúca Mhybe (aj keď oplatí sa vydržať až do konca). Najzaujímavešia postavička knihy sa napísať nedá, pretože je ich viac - Kruppe, Paran, Chmur ("Vojvoda. To jeho kladivo... prý je to jediná věc, která dokáže probudit Ohnici. Když s ním dost silně udeříš o zem, bohyně otevře oči. ňa pravdou je, že kdyby na to Chmur neměl dost síly, nenosil by ho."), Rychlý Ben, Stříbrná liška a hlavne nerozlučná dvojica - nekromant Korbal Špičák a warlock Bauchelain.

"Náš kapitán vykládá samý jednoduchý vtipy. Nakonec dopadnou s mlasknutím jako kravský lejno a smrděj stejně. - Stonny na Vrče.

"Chci, abyste měli čepelo ostrý, že byste se s nima mohli oholit" ** "Většina vašich vojáků jsou ženy, pane." - Vrč na svoju légiu

Hlavnou devízou knihy je bitka o Capustan. Autor zachádza v brutalite a brutálnych scénkach na pokiaľ (ne)možného - jeho triumfom sú Tenescowri: "Jak rolníci padali a kutáleli se po svahu z mrtvol, ženy skákaly na padlé muže, rvaly z nich šaty, obkročmo na ně sedaly a uprostřed krve, křiku a smrtelných křečí je znásilňovaly. A na kraji se na mrtvých a umírajících krmili jejich druhové."

Koniec knihy sa niesol v pochmúrnej nálade, bol som dojatý so vzťahu Toca s Tolarom a ešte viac zo smrti jednej významnej osobnosti knihy :´(. Pri druhom prečítaní už som vedel, čo ma čaká (pri prvom čítaní som bol v šoku - autor opísal smrť dôležitej postavy na 3 riadkoch...), no aj tak som bol smutný a celú knihu som v duchu kričal, nech sa to zmení - na Kallora som nadával ako pohan, zosielal som na neho najväčšie kliatby, škoda len, že v našom svete nie je mágia. Nikdy ma nezasiahla smrť nejakej knižnej postavy viac. Okrem toho padne veľa "menej" dôležitých postáv, koniec knihy sa nesie v znamení sita - "nejslabší, máte padáka". Paliči mostů, vzdávam vám hold, hlboko sa vám klaniam.

******************************

"Vzdálenost mezi nimi a tebou se již skrátila, Whiskeyjacku. Tví vojáci za tebou pújdou i do Propasti, pokud jim to rozkážeš. - Korlat

Odporúčam knihu čítať hneď po prvom diele, pretože na neho nadväzuje a neprináša veľa nových postáv. Konečne sa toho čitateľ veľa dozvie o fungovaní sveta, množstve starých rás a hlavne na dvere začne klopať najväčšie hrozba - Chromý bůh. Veľmi dobre sa mi čítala linka s Tocom, pani Závisťou a segulehmi. Už teraz sa teším na štvrtý diel a Karsu s jeho dreveným mečom.

"Královno snů. Takhle vyděšenýho jsem tě ještě nikdy neviděla, čaroději. Nejspíš z toho budu chcát kostky ledu." - Pazderka na Rychlého Bena.

"Ty, sapére, jsi bahno pod kamenem v potoce protékajícím ohradou s nemocnými prasaty." - Honec na Křováka.
hEROic
  13. 12. 2011, 13:55
Bylo pro mě nemyslitelné překonat Dům mrtvých, ale Erikson mi podruhé posunul hranice chápání... Po sedmi přečtených dílech je toto zatím nejlepší díl ságy a nejspíš i kniha jakou jsem kdy četl. Pokleknutí T'lan Imass se stalo Eriksonovým cejchem v mé hlavě! :)
ssassi
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 9. 2014, 10:03
každý další díl malazské knihy padlých mě přesvědčuje o tom, že mi cokoli jiného, co se kdy pokusím číst, připadne jako nuda o dvou hráčích. tolik postav, míst, chodeb... slza ukápla s t´lan imass, zasmála jsem s mottskými zálesáky, skvělé byly šedé meče a nakonec i kruppe. někomu tu přišly nudné pasáže s mhybe, ale pro čtenářku ženu a matku nudné nebyly. mně se líbí vykreslení postav, jejich já tak, jak to erikson podává (i když je to někdy možná dlouhé:-) )
buchtys
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 11. 2014, 10:50
Jsem zvědavý jak moc dokáže Erikson tuhle sérii gradovat. První díl takový rozjezd, kvalitní, ale čtenáři trvá než se ve světě zorientuje. Druhá kniha naprostá bomba, Coltainův psí řetěz je naprosto dokonalý hrdinský epos, z kterého mrazí. No a pak přišly vzpomínky ledu, a to je kniha, kterou ve své přečtěné fantasy historii, dávám bez zaváhání do top 5 (výš raději ne, přece jenom jsem to dočetl nedávno a nejsem objektivní :)
Fantasy, která začíná 300 TISÍC! LET před aktuálním příběhem, aby se čtenář uvedl do fiktivního světa. Padlý bůh, který kráčí mezi smrtelníky. Paní závist, Segulehové, Bargastové, nemrtví a neskonale smutní Tlan Imass. Hádky bohů. Pannionové požírající sami sebe. Pragmatismus Malžanů, Paliči mostů se svými prskavkami ("První dovnitř poslední ven"). Létající pevnost. Cože? Ono to ale funguje a to naprosto neskutečně. Posledních sto stránek jsem snad ani knížku nechtěl dočíst, nechtěl jsem aby to "už" (900stránek) skončilo. Neskončilo, trošku se bojim, co pro mě Erikson nachystal dál. :)
Gopaz
80% 80% 80% 80% 80%
  13. 10. 2016, 23:13
Famózní. Opět zde teklo hodně krve a i slz. Příběh byl skvělý a přiblížení k cíli celé ságy je vzrušující, a to se jedná teprve o třetí díl. Ovšem musím přiznat, že z mého pohledu (a že bude velmi kritický) se jedná o trošku slabší díl, ale stále 4 hvězdy!
Filip Drirr Appl
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 5. 2014, 19:49
Až ve třetím dílu Malazské knihy padlých jsem se naplno zorientoval v neuvěřitelně propracovaném světě plném prastarých ras, démonů, bohů. ascendentů a mágů. Teprve tady mi pořádně došlo, o co šlo v prvním a vlastně i ve druhém díle. Závěrečných několik desítek stránek knihy je dechberoucí jízda. Fantastická fantasy, která je ale jen pro ty, co pozorně četli předchozí díly. Pecka...
wolfstone
100% 100% 100% 100% 100%
  14. 4. 2013, 18:48
Monumentální, epické a velmi čtivé pokračování. Spisovatel S.Erikson je machr. Lepší fantasy jsem doposavaď nečetl. Doporučuji.
Laexa
60% 60% 60% 60% 60%
  31. 8. 2012, 11:06
Erikson v tomto díle přidal tolik věcí, až se člověk divil, že to ještě dávalo smysl. Po Raraku opět něco úplně jiného, ale zase jsme se dozvěděli mnohem víc o tom, jak funguje magie a vůbec celý tento svět.