Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Země černých rytířů

0%
0 0
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Země černých rytířů Originální název: Země černých rytířů

Nejnovější vydání:
Knižní klub - 2006
ISBN: 80-242-1581-0
Počet stránek: 128
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 1x v přečtených
v knihovně 0x v knihovně
k přečtení 1x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Knižní klub (2006) 80-242-1581-0 128

Země černých rytířů uzavírá volnou trilogii Arnošta Tabáška. Zasvětil ji zvěři, lidem, přírodě a všem krásám, které v ní už desítky let potkává. V úvodní próze Revír mého srdce (2001) kromě loveckých a mysliveckých zážitků líčí zemité nimrody, svého tatínka a strýce. Vyprávění zachycuje také proměny a uplývající čas, měřený kontrastem světa beskydských lesů, strání a hor se životem velkoměsta. Další knihu, Moře plné srnců (2003), autor věnuje toulkám po revírech Čech a Moravy. Líčí rozmanitosti tamní přírody, svá setkání s rázovitými obyvateli, s jejich nářečím i písničkami. Hlavním motivem závěrečné prózy Země černých rytířů jsou divočáci, kterým tak myslivci přezdívají. U této nádherné zvěře už několik let zaznamenáváme populační explozi. Z jejího osudu je znát hloubku spjatosti říše zvířat s člověkem, který dál a dál proměňuje krajinu. Je to usvědčující poznání. Když celá lidská pokolení sledují jen vlastní prospěch, mnoha druhům divokých tvorů mimoděk zavírají bránu budoucnosti, jiným ji zase otevírají dokořán, na úkor vyváženosti a rozmanitosti přírody. Opravdu se stáváme zemí černých rytířů? Otázka zatím zůstává bez jednoznačné odpovědi. Člověk ani netuší, kdy trvale a nenávratně vychýlí odvěkou přírodní rovnováhu. Má jen mlhavé představy o tom, co svým počínáním přivodí. Před odpovědností danou hierarchií přírody však utéct nemůže. Zůstává svázaný s předešlými generacemi předků i zvířat, s minulostí, která je vepsaná do letokruhů na kmenech starých buků. A nejen tam. Za nocí stačí zvednout hlavu k hvězdnému nebi, do nekonečných dálav. Historie osudů lidských nebo zvířecích rodů je součástí vesmíru. Tam je minulost, současnost, budoucnost i zánik. Každá bytost představuje nekonečně složitý svět. Celé galaxie genů určují původ, podstatu; čím je a čím se jednou stane. Možná proto nás hvězdné nebe tak fascinuje, nutí k přemýšlení, inspiruje nás, abychom se zasnili. Lovec se srdcem myslivce podobné dilema prožívá každé letní noci, kdy oblohu křižují létavice, i za zimního času, kdy ji křišťálově zprůzrační mráz. (Založil/a: borghi)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace