Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Z archivu Sherlocka Holmese

90%
5 57
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Z archivu Sherlocka Holmese Originální název: The Ceta-Book of Sherlock Holmes
Poprvé vydáno celosvětově: 1927

Nejnovější vydání:
Jota - 1999
ISBN: 80-7242-013-5
Počet stránek: 220
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 16x v oblíbených
v přečtených 104x v přečtených
v knihovně 23x v knihovně
k přečtení 26x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 2x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Jota (1999) 80-7242-013-5 220

Příběhy Sherlocka Holmese 8

Ke své poslední knize o slavném hrdinovy napsal Doyle stručnou a maličko tesknou předmluvu - osmašedesátiletý spisovatel si byl dobře vědom, že po všech nezdařilých pokusech o rozchod s jeho nejslavnějším hrdinou je toto rozloučení už opravdu definitivní. V předmluvě uvádí, že psal příběhy o Holmesovi v rozmezí čtyřiceti let (1887-1927); s nádechem humoru se zmiňuje o tom, že občas potkává již "vetché gentlemany, kteří se mu svěřují, že holmesovské historky bývaly oblíbenou četbou jejich chlapeckých let"; konstatuje, že "Holmesova dobrodružství začala uprostřed pozdní viktoriánské éry, pokračovala za krátkého panování krále Edwarda a udržela si svou skromnou popularitu i v dnešních horečných dnech". Znova, naposled, žehrá, že "ta bledá, hladce vyholená tvář a klátivá postava" uzurpovala si z jeho fantazie větší díl, než jí kdy hodlal věnovat; zároveň však říká, že existuje-li nějaká pomyslná říše, v níž "dítka fantazie" přežívají i po odchodu svých tvůrců, najde si v ní možná na čas i Sherlock a jeho Watson svůj kout, než "nějaký prohnanější detektiv s nějakým třeba ještě méně prohnaným přítelem vstoupí na scénu, kterou oni opustili".
Doyle byl skromný i v tomto rozloučení - jako vždy. S jistotou, jíž on sám postrádal, věděli už jeho součastníci, že jeho "dítko fantazie" se proměnilo v literární typ, ve ztělesnění vítězství dobra nad zlem, v postavu, kterou čtenáři mají rádi, s níž se ztotožňují a drží jí palce.
Ale i zde platí, že čteme-li dnes Doylovy holmesiády znovu, překvapuje kvalita a vyrovnanost celého cyklu, i když vznikal ve velkém časovém rozpětí. Starý pán pracoval s úctyhodným rozmyslem a suverenitou, měl harmonický, dobově racionální styl, pro nás dnes starosvětsky rozmarný. Vidíme také, jak mnoho efektů dnešních autorů předjímal. Čas jeho dílu nic neubral, navíc přibyla líbezná patina starých časů: kouzlo plynových luceren v mlhavých ulicích viktoriánského Londýna a vlaků, které jezdívaly vždy přesně; příjemná nekomplikovanost povah a roztomilá obřadnost společenského života; navždy ztracený poklid světa, ve kterém už dávno nežijeme. Přijměte tedy zase po řadě let pozvání k nové návštěvě tohoto světa: pánové Sherlock Holmes a doktor Watson znovu přicházejí.

Povídky:
- Vznešený klient (The Illustrious Client)
- Voják bílý jako stěna (The Blanched Soldier)
- Mazarinův drahokam (The Mazarin Stone)
- Dům U tří štítů (The Three Gables)
- Upír v Sussexu (The Sussex Vampire)
- Tři Garridebové (The Three Garridebs)
- Záhada na Thorském mostě (The Problem of Thor Bridge)
- Šplhající muž (The Creeping Man)
- Lví hříva (The Lion's Mane)
- Podnájemnice v závoji (The Veiled Lodger)
- Na starém zámku v Shoscombe (Shoscombe Old Place)
- Barvíř na penzi (The Retired Colourman)

(více)  

Štítky

více  
Arthur Conan Doyle Arthur Conan Doyle
*22.05.1859 - †07.07.1930

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

VaclavB
20% 20% 20% 20% 20%
  15. 1. 2015, 14:08
Hned první povídka je hodně slabý odvar z případů, které jsou známější. Některé povídky jsou kvalitnější, většina ale táhne ke dnu. Lineární, bez nápadu, bez dedukce. Občas prakticky bez detektiva, kterého známe. Světlou vyjímkou jsou Tři Garridebové a Záhada na Thorském mostě - tam už autora poznávám v jeho dobré formě.