Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Červený a černý

73%
4 286
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Červený a černý
 Všechny obaly
Červený a černý
 Všechny obaly
Červený a černý
 Všechny obaly
Červený a černý
 Všechny obaly
Červený a černý
 Všechny obaly
Červený a černý
 Všechny obaly
Červený a černý
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: Le Rouge et le Noir

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Omega - 2016
ISBN: 978-80-7390-262-9
Počet stránek: 352
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 34x v oblíbených
v přečtených 583x v přečtených
v knihovně 220x v knihovně
k přečtení 143x k přečtení
právě čte 5x právě čte
si přeje 3x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Omega (2016) 978-80-7390-262-9 352
Leda (2016) 978-80-7335-431-2 30.06.2016
Euromedia Group (2015) 978-80-207-1637-8 576
Rozmluvy (2009) 80-7309-022-8 590
Levné knihy KMa (2000)
Knižní klub (1993)

Dnes již klasický román Červený a černý původně zcela propadl. Dobové autority soudily, že nestojí za přečtení: autor ho prý napsal nedbalým a místy přestručnělým stylem, útržkovité, vypjaté dialogy se vzdalují realitě, vyprávění mnohokrát prudce mění tempo a logika příběhu budí otázky. „Mám na mysli jinou logiku a jinou pravdivost- pravdivost života", odpovídal Stendhal a dodával: „sázím na los v loterii, jejíž hlavní výhra je být čten v roce 1935". Měl pravdu, a zároveň se mýlil: jeho hluboké vcítění do psychologie postav a pohybů společnosti stejně jako nepochopitelně moderní styl učinily z Červeného a černého knihu, kterou vyhledávají čtenáři po celém světě právě tak i v 21. století. Příběh Juliána Sorela ctižádostivce a učenlivého intrikána, jenž ale v rozhodujících okamžicích jedná podle diktátu srdce , milující, zoufalé paní de Renal a přímé, hrdé, možná naivní Matyldy de la Mole může znovu začít. (Založil/a: coko-li)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

janeicka
80% 80% 80% 80% 80%
  5. 1. 2014, 21:19
Tento román hodnotím také spíše pozitivně, ale ctižádostivý a chladný Julián mi tedy moc k srdci nepřirostl. Pro mne jediným plusem byl jeho tajný obdiv k Napoleonovi, což ale vzhledem k době, ve které se příběh odehrává, nebylo zrovna bezpečné. Nejlepší mi přišel začátek knihy a Juliánovy úvahy, které zaměstnání mu vynese vyšší postavení, jestli kněžství či služba v armádě, druhá polovina (především vývoj milostného vztahu mezi ním a Matyldou) mi přišla místy trochu nelogická. I tak se jedná o klenot světové literatury, určitě si přečtu i nějaká další Stendhalova díla.
Peetuliska
60% 60% 60% 60% 60%
  5. 5. 2014, 2:07
Julian Sorel, intrikán, který je schopen udělat vše, aby se vymanil ze své společenské vrstvy. Až nakonec zjistí, že to nejlepší měl hned na začátku. Kniha není špatná, místy moc rozvleklá, konec mi přišel v duchu Americké tragédie od Dreisera.
Rames
20% 20% 20% 20% 20%
  3. 5. 2013, 16:33
Mladý Julián opovrhuje aristokratickou společností u které je zaměstnán. Ale z rozmaru svede paní domu a nechtěně se do ní zamiluje. Příběh se vleče , dlouhosáhlé vyznání a neustálé vychvalování hlavního hrdiny je unavující a ději nijak nepřispívá. Juliánovu popravu beru jako řešení zbabělce který neví pro kterou ženu se rozhodnout a proto volí gilotinu.
Lucy Sisk
80% 80% 80% 80% 80%
  20. 6. 2012, 18:01
Jak lze nejlépe dosáhnout vzdělání a uznání v tak nejisté době? Stáčí se jen naučit Biblli nazpaměť a máte budoucost zajištěnou. Mladý Julian, pocházející z cudých poěmrů se díky své vychytralosti dostane až k vysoce postavené společnosti.
Sanží se podobat svému životnímu idolu - Napoleonovi. Julian je komplikovaná povaha, jeho hlavním rysem je pokrytectví. Nepřipouští si, že je tím čím je, ale sanží se být někým zhola jiným. Pravdou zůstává, že na to nemá.
V knize mě zaujalo, že každá kapitola začíná úrývkem z filozofické, náboženské i jiné knihy nebo také básní a citátem
ROB33
80% 80% 80% 80% 80%
  19. 11. 2013, 13:46
Po pár přečtených stránkách jsem myslel, že to bude kniha, kterou za hodně dlouho dobu nedočtu. Nakonec mě naprosto uchvátila. Stendhalovo styl psaní, intriky v tehdejší společnosti, vykreslování charakteru či myšlenek postav, to bylo to proč mě kniha tak oslovila. Chvílemi byl děj zdlouhavý, ale celkově bych hodnotil velmi kladně, kdyby to zde šlo tak bych dal tak 90% jinak teda 4 hvězdy.
chrispe
80% 80% 80% 80% 80%
  25. 10. 2012, 19:16
Červený a černý mě kdysi pohltil natolik, že jsem pak mluvila v podivných romantických frázích a všichni kolem mě si ťukali na čelo. Neříkám, že jsem to přečetla jedním dechem... některé pasáže si mi zdály dlouhé, ale celkový dojem z knihy byl velmi dobrý. Takže pokud chcete přečíst něco z klasiky, tak tuto knihu rozhodně doporučuju.
Aratar
60% 60% 60% 60% 60%
  21. 8. 2014, 18:00
Vím, že musím vzít v úvahu dobu, kdy byla kniha napsána, ale i tak musím říct, že jsem čekala daleko víc. Nesympatický a citově plochý Julián mi příliš k srdci nepřirostl a i jazyk knihy mi připadal poměrně těžkopádný. Ještě nikdy jsem neviděla napsat tolik slov o předstíraných citech hlavního hrdiny, který vlastně žádné emoce nemá.
Artep524
80% 80% 80% 80% 80%
  30. 6. 2012, 14:42
Kniha se mi moc líbila, ačkoli její konec nebyl příliš veselý. Jinak je zde dobře zachycena společnost 19. století.
Srna
20% 20% 20% 20% 20%
  15. 7. 2014, 13:24
Zřejmě to bude dost subjektivní postoj, ale mně ta kniha nic neřekla. Zápletka mě nebavila, přesah jsem žádný nenašel, jazyk nezajímavý. Červený a černý je zkrátka katalog milostných klišé. Něco na té knížce asi bude, ale já tomu nerozumím. A nechci tomu rozumět a ani to nebudu zkoušet. Možná v ní bylo něco zajímavého ve své době, kterou vůbec nechápu a neumím se s ní ztotožnit, ale podle popisu knihy z cdbd byla považovaná za brak už tehdy...
Andulka
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 2. 2011, 16:17
Nikdy bych netusila, ze se me Stendhaluv roman tak dotkne. Misto mi to prislo jako vylozene divci literatura, nicmene knizku jsem pucila i kamaradovi a i ten ji docet pomerne nadsen. Po docteni jsem byla zamilovana do hlavniho hrdiny Juliena, jeste asi dva mesice mi trvalo, nez jsem pochopila, ze nyni - pokud vubec nekdy - to na svete vazne nefunguje..
Veve721
60% 60% 60% 60% 60%
  25. 9. 2016, 19:53
Snad ještě nikdy jsem nebyla tak vytočená, jak při čtení této knihy. Toho člověka - Juliana-kdybych mohla, tak vytáhnout z knihy a pořádně ho profackovat, sobec zahleděný do sebe...ale autorovi se podařilo vtáhnout člověka do děje, i když je děj někdy zbytečně roztahaný.
VejaVenaVera
20% 20% 20% 20% 20%
  10. 9. 2010, 0:47
Obsahuje spoiler spoiler Při pročítání těchto komentářů jsem se musela pousmát. Líp bych je nevymyslela. Knihu jsem četla více jak půl roku, nelíbila se mi, cizí výrazy dávaly hodně zabrat, nešly pochopit. Celou dobu jsem očekávala happy end a nakonec umřel jak Julián tak i paní Renal.
Saphir lune
60% 60% 60% 60% 60%
  16. 3. 2016, 21:41
Román mě trochu bavil ze začátku, kdy Julián začal dělat vychovatele v rodině starosty, ale jako celek ve mně zanechal málo.
Většina postav mi připadala chladná a moc labilní, aby je šlo pochopit a sympatizovat s jejich osudem. Výjimkou byla paní de Rênal, která svou vřelostí a naivností (v pozitivním smyslu) s ostatními silně kontrastovala (alespoň pro mě). U Juliána mi přišlo, že trpí nějakou psychickou poruchou, jako by ho ta ctižádost sžírala zaživa, možná ten konec pro něj neskončil špatně. Byla to chladná doba.
Stendhalův styl mi přišel kultivovaný, ale hrozně rozvláčný, kvůli tomu nemám moc chuť od něj ještě něco číst.
guilty.girl
80% 80% 80% 80% 80%
  2. 3. 2013, 19:10
Konečně dílo, které stojí opravdu za to! Nemohla jsem od něj odtrhnout oči a hltala jsem slovo za slovem. Mohla bych na tuto knihu pět samou chválu, ale každý ví, že co je dobré nemusí se vychvalovat až do nebeských výšin.
LadislavLang
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 10. 2012, 21:26
Když jsem četl román Červený a černý, tak mi bylo asi 16 nebo 17 let a dokonale mě dostal. Možná to bylo věkem, možná prostě jen psychickým rozpoložením, ale zážitek z této knihy je jedna z těch věcí, která se vryje do mysli člověka a už odtud nikdy nezmizí.
Je to kniha, u které vím naprosto jistě, že ji nikdy nebudu číst znovu, stejně jako jsem to věděl již ve chvíli, kdy jsem ji dočetl a kdy jsem hlavního hrdinu zároveň miloval i nenáviděl - dnes se k těm původním důvodům přidává strach z toho, že by mi s odstupem připadal příběh nudný a banální a já bych si tak zkazil krásnou vzpomínku. Ale kdo ví? Možná to jednoho dne ještě risknu :)
quagmire
80% 80% 80% 80% 80%
  27. 4. 2012, 18:13
Skvělé dílo. Myslím, že tahle kniha pokud ne přímo změnila, tak rozhodně poupravila můj pohled. Stendhal dobře zachycuje atmosféru 19. století, ale řada problémů, se kterými se (podle mě opravdový hrdina) Julián potýká, je v jisté formě aktuální i dnes.
Občas poněkud dlouhé popisy mi nevadily, naopak se mi Stendhalův styl psaní moc zamlouval.
Rád se k této knize jednou vrátím.
Sarael
60% 60% 60% 60% 60%
  12. 3. 2012, 17:13
Kniha má i své světlé chvíle, ale jinak je moc zdlouhavá a je těžké se tím vším prokousat. Stojí za to se tím prokousat, protože konec rozhodně nezklamal.
Veki
60% 60% 60% 60% 60%
  18. 6. 2011, 21:17
Překvapilo mě, jak moc se tam mluví o citech bez citů. Osobně jsem jen málo kdy měla pocit, že postavy nějak emocionálně žijí. Emoce postav jsem nesdílela, atmosféra konkrétní scény ve mně nedokázala vyvolat pocit, že postava má plakat, smát se, snít, být zoufalá. I když tak činila. Zatnout zuby a dočíst do konce stojí ale za to, už pro zkušenost s četbou "typu Stendhal".
Voki
80% 80% 80% 80% 80%
  13. 2. 2011, 20:06
Tuto knihu jsem četl taky docela dost dlouho. Je v ní dost přehnaně detailně popisovaných událostí a věcí, ale to prokousání stálo zato. Má to hlubokou myšlenku, která se francouzským klasiků upřít nemůže, jen je skrytá pod spoustou nepodstatností.
margax
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 1. 2011, 20:33
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, která ve mně zanechala prožitky dodnes. Určitě se k ní ještě jednou vrátím, protože to určitě stojí za to. Možná i jediný francouzský spisovatel, co mne kdy oslovil...
Denisabel
40% 40% 40% 40% 40%
  29. 9. 2010, 17:09
Po přečtení komentářů jsem na sebe hrdá, že jsem knihu dočetla a to během 2 týdnů :)) Ale trvalý dojem ve mně rozhodně nezanechala...Nezáživné čtení,konec který rozhodně zklamal.
Narael
  25. 8. 2010, 2:53
Obdivuju všechny, kteří tuto knihu četli a dočetli...taky jsem se o to pokusila, ale po 40ti stránkovém popisu zdi na začátku knihy jsem to vzdala...takže smekám :)