Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Kafka na pobřeží

91%
5 796
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Kafka na pobřeží Originální název: Umibe no Kafuka
Poprvé vydáno celosvětově: 2002

Nejnovější vydání:
Odeon - 2006
ISBN: 80-207-1226-7
Počet stránek: 560
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 382x v oblíbených
v přečtených 1261x v přečtených
v knihovně 323x v knihovně
k přečtení 622x k přečtení
právě čte 28x právě čte
si přeje 23x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (2006) 80-207-1226-7 560

Kafka Tamura, nejdrsnější patnáctiletý kluk na světě, se vydává na dlouhou cestu - obrazně i doslovně vzato. Odchod z otcova domu, putování i pokus o nový život je totiž metaforou vnitřní proměny. Kafka naplňuje své prokletí: zabiješ otce, znectíš matku, zhanobíš sestru. Nedokáže se vymanit, čím víc utíká, tím je svému osudu blíž. Osud je jako písečná bouře, co bez ustání mění směr. Odejde tam, kde ho nikdo nezná a ani nezkoumá, odkud se vzal...

Román patří do autorovy fantastické tvorby; v mnohavrstevnaté próze se střídají vypravěčské styly: strohý popis přeroste v detektivku, pátrání po kočce vyústí v horor, prolínání souběžně existujících světů se blíží surrealistické metodě. V bezbřehé fantazii lze i výlet kamsi mimo realitu přijmout jako běžnou věc. Neexistují hranice, dávno víme, že lze vstoupit za zrcadlo. Spolu s tím je tu i další rozměr - existenciální úzkost, strach z vlastního nitra či osudu, pocit opuštěnosti a nemožnosti najít tu druhou půli sebe sama, od níž jsme kdysi byli odděleni...
Kafka na pobřeží je v tomto směru mistrovským dílem. (Založil/a: MrVogler)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

nevermore
60% 60% 60% 60% 60%
  3. 5. 2014, 9:23
První literární střet s maratoncem Harukim. Tedy..., asi mi je souzeno opět trochu vybočovat od silného percentilu.

Kniha je konceptuálně (pro mě ale ne už tolik autorsky) vynikající, dává čtenáři možnost projektovat se do příběhu jako málokde, explicitně neodkrývá dále apod. Jenže je zde pro mě spousty rušivých elementů, a jakmile tam cítím jen trošku lichou, nemůžu to na sebe nechat padnout v plné palbě.

V první řadě mě věčné filozofování o životě a, řekněme tomu, "velkých pravdách", stálé odkazování se na alegorii žití, začaly tak od půlky díla připadat příliš četné a zbytné. Pomyslná berlička autora, tak začíná být mentorštější, než do jaké míry jsem schopen tolerovat. Odkazy k reálím západní kultury (nejen) a vlastně spíše evropské, z úst rozličných postav, mě uvrhlo v pokušení položit si otázku, jestli si máme dělat obrázek o kulturním antibarbarství Pana Óšimy (a dalších) nebo obdivovat Murakamiho všeobecný rozhled. Pro mě to mělo punc strojenosti a umělé naroubovanosti. Promiňte mi to, je možné, že se pletu, hm... nicméně...

Ale abych jen nekritizoval - zkomoleniny pana Nakaty mě příjemně pobavily a podobnost japonských mononoke s hlavním ztělesněním zla mile potěšily.

Snad je to fakt jen můj problém, že mám rád cynické hrdiny a temnější autorský styl. Kafka na pobřeží na mě byl, i přes ony naturální výjevy, nejspíš jen moc laskavou knihou, "kočičky" a taky ty - "všichni je máme rádi" - postavy jako pan Nakata a renesanční kočka Mimi. To ne.

Nevím, jak procentuálně hodnotit. Nemám rád kulty, před nimiž sám bezmezně nemlátím hlavou o zem (asi jako každý), prásknul bych sem klidně ty 4****, ale myslím, že moje 3*** Kafkovi, a už vůbec Murakamimu, nijak neublíží. A radši si přečtu něco dalšího od toho Franze.
Barabura
100% 100% 100% 100% 100%
  14. 6. 2011, 13:13
Zvláštní kniha, kterou člověk musí vnímat hlavně pocitově. Fantastická kniha, která se zdá k nepochopení, ale celou dobu mi připadalo všechno co se tam dělo naprosto normální a přesně tak jak to má být. Pan Murakami je velký umělec, když tohle dokáže. Všechny postavy mi byli něčím blízké. Klobouk dolů také před překladatelem, to muselo být překladatelských oříšků. "Co by dup" je asi ještě procházka růžovou zahradou.
ForFreedom
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 3. 2011, 16:25
Je to kniha, která se krásně čte - jedním dechem se dá říct - a nakonec vůbec nevadí, že styl a úroveň samotného textu v jednotlivých větách není - abych tak řekla, na tento typ preciózně komponované knihy zcela nejvýraznější a nejpropracovanější. Vůbec to občas trochu působilo, tak jako nějaký volný proud myšlenek, než kontrolované "uměle" vytvářená souvětí. Ale to je v podstatě u tohoto díla pasé - a nebo snad i její pozitivum.
Kafka je výjmečná kniha, která svému čtenáři má co nabídnout, Murakami vůbec nepůsobí jako nějaký nezkušený pisálek, který má jen trochu talentu a jinak zhola nic, ale skálopevně mě přesvědčil, že je skutečný spisovatel svojí doby. Je to kniha, která vám dokáže zlepšit náladu, dokáže změnit pohled na svět a přitom se vůbec nesnaží něco do čtenáře okatě hustit a chrlit rádoby filozofické takypravdy. Těch 500 stránek, pan Nakata a Japonsko a bezpohlavní Óšima a Kafka a... je prostě kouzelná zálažitost. 5/5 (Poslední hvězdu za to, jak jsem pořád čekala, co z toho vyleze a nakonec jsem si to musela domýšlet sama, protože Murakami stylově mlčel.)
Ivulina
60% 60% 60% 60% 60%
  22. 6. 2015, 13:01
Zajímavé a propracované, ale pořád ne dost na to, abych si knihu kdy přečetla ještě jednou. Bylo tam pro mě tolik rušivých elementů, že jsem si i ve chvílích velkých filosofických úvah připadala úplně mimo správné vysvětlení. Velehory metafor, které si čtenář odvodí sám, si většinou užívám. Nevadí mi realita propletená nadpřirozenem. Většinou. Tady to prostě nefunguje. Jakoby to bylo celé nevyvážené. Příliš dopodrobna vysvětlovaná místa se střídají s úplnou mlhou, dlouhý zdánlivě k něčemu směřující příběh se během tří odstavců vyřeší, kdosi zapláče, jiný si sbalí saky paky a konec. Líbilo se mi to víc než Na jih od hranic, na západ od slunce. Ale stejně už to nejspíš znovu číst nebudu.
achilles
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 3. 2015, 12:45
Pro mě asi nejlepší Murakamiho kniha. Prostě naprosto úžasné čtení, které mě chytlo. Příběh je posazen na intelektuální rovině a zároveň na podivných věcech. Chvilku přemýšlíte, chvíli relaxujete. Paráda.
Pett
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 8. 2013, 22:12
Dokonalost, prvních snad 400 stran jsem ani nedutala... pak pravda trochu zmatek, ale i přesto má příběh úžasnou atmosféru.. při scéně s omdlívajícími dětmi mi mrazilo a nemohla jsem ten obraz dloouho dostat z hlavy :) Vše tam tak perfektně sedne, plukovník Sanders nebo Džony Volkr? No, proč ne?
Když jsem vyprávěla děj, tak si okolí klepalo na hlavu- co že to je a proč tohle a proč tamto? Přitom já měla pocit naprostý samozřejmosti a divila se, čemu oni se tak diví :) inu, těžko popsatelný, to se prostě musí přečíst!
Elleyne
80% 80% 80% 80% 80%
  28. 1. 2015, 0:21
Ze začátku jsem si chvíli říkala...no, nevím, jestli se mi to bude líbit....a čím déle jsem četla, tím víc se mi to líbilo. Kniha rozhodně stála za to, i když jí pro mě do plného počtu něco chybí. Je kontroverzní, surrealistická, zvláštní. Mé oblíbené postavy: pan Nakata(toho si budu pamatovat hodně dlouho), a pan Óšima.
wwwhisk@s
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 1. 2014, 15:48
Teda. Jedna z nejlepších knih, co jsem četla. Od příběhu jsem se nemohla odtrhnout a i když jsem nad ním skoro neustále kroutila hlavou, tak nějak mi přišel naprosto přirozený, jako by se tam nic zvláštního nedělo. Povídání s kočičkama, řezání hlaviček, kočičí flétna, hermafrodití knihovníci, déšť makrel, plukovník Sanders... nu proč ne. Jediné, nad čím jsem se pozastavila: patnáctiletý kluk - a takhle se vyzná v klasické hudbě? Patnáctiletý kluk - a pozná od poslechu, o jakého skladatele to je? Patnáctiletý kluk - a má načteno tolik knih??? Tohle mi přišlo mnohem víc nereálné, než cokoli ostatního.
Souhlasím, že čtenář, který potřebuje od začátku vědět, "o co go", tu bude asi zklamán. Pro ostatní to ale bude neopakovatelný zážitek.
domingo
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 3. 2010, 13:52
Vynikající dílo, monumentální ve všech ohledech. Jeho síla - a zároveň klíč k tomu, proč je oblíbené a známé daleko méně než kýčovitá slátanina Norské dřevo - je v tom, že po čtenáři vyžaduje určitou inteligenci, vlastní vnor, subjektivní interpretaci čteného, a ne jen tupé sledování řádků s tím, že na konci se dozvíme, kdo je vrah. Nebál bych se Kafku na pobřeží v její surreálnosti, neuchopitelnosti a zároveň dráždivé přitažlivosti přirovnat k Pynchonově Duze přitažlivosti.
Jednoznačně doporučuji příznivcům experimentální prózy a těm, kteří rádi rozkrývají mnohovrstevnatý text a baví je se do prózy takříkajíc "ponořit"... povrchní čtenáři nechť zůstanou třeba u Coelha. (5/5)
Ivet
80% 80% 80% 80% 80%
  1. 11. 2014, 19:51
Pokud mi v knize vše nezapadá do sebe, jsem z toho hrozně frustrovaná. Zajímavé je, že u filmů to mám zase naopak. Nicméně nakonec se vždy smířím s tím, že to tak má být a kniha splnila autorův záměr. Během čtení jsem prošla snad všemi možnými druhy nálad, což dělá tuto knihu nezapomenutelnou. Rozhodně však nedoporučuji číst pasáž s vypátráním zmizelé kočky u jídla. Jen pokud máte opravdu silný žaludek a nedělá vám problém obědvat třeba u Game of Thrones.
Z postav mi k srdci nejvíce přirostl Hošino. Jeho vývoj je v průběhu knihy asi nejvýraznější a velmi působivý.
teite
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 11. 2013, 21:47
Dle mého názoru zatím nejlepší Murakamiho kniha - dojemná, hluboká, přitom nesmírně čtivá. Vše do sebe zapadá, nenajde se hluché místo.
Olivka
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 3. 2011, 16:49
Po dočtení ani nemám slov, jak jsem unešená. Tato kniha mě prostě "dostala". Na každou další kapitolu jsem se těšila jako dítě na čokoládu. Nejvíc mě dostalo, když se v příběhu postupně objevily věci, které mám ráda a na kterých si "ujíždím". Pan Nakata - to se prostě musí přečíst. A i když ji dočtete, tak už vás nepustí.
Měla jsem ji půjčenou z knihovny, ale určitě si koupím výtisk do svého osobního vlastnictví.
G8
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 12. 2012, 15:58
Jedna z těch věcí, kterou dočtete až do konce a pak se sami sebe ptáte, o čem to vlastně bylo. Z toho, co jsem zatím od Murakamiho přečetl, je tohle ta nejsilnější kniha. Pro ty, kdo se nebojí do textu ponořit trochu hlouběji, než je obvykle nutné, to bude nejspíš zážitek. Ti, kdo potřebují mít vše od začátku do konce pevně nalajnované, knihu pravděpodobně velmi brzy odloží.
ribička
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 9. 2010, 15:36
Nádherná, úžasná, jediněčná, tajemná, dechberoucí.... Jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy přečetla. A podle mého názoru od Murakamiho to nejlepší, co doposud napsal.
jitmik
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 2. 2013, 14:18
Tak tento komentář píšu až po dlouhé době, co jsem knihu dočetla a vrátila do knihovny. A mé pocity jsou stále fascinující. Kniha je knihou s velkým "K", nechává čtenáře tápat, pak ho znova navede a znova tápe, vymýšlí hypotézy, možnosti jak by to mohlo být. A u toho všeho si čtenář prožívá svá osobní tajemství a dušeboly...
wendieta
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 8. 2012, 16:17
Výborná kniha. Moc se mi líbila...celkově mám Murakamiho styl velice ráda, ale po Norském dřevu a Na jih od hranic, na západ od slunce je to něco jiného. Příjemná změna. Můžu říct, že možná nejlepší (i když jsem ještě nepřečetla všechny)...pochybuji, že ji ještě některá překoná.
jamalka
80% 80% 80% 80% 80%
  1. 2. 2010, 23:54
Velmi zvláštní kniha, kterou snad ani nejde pochopit.
Topka
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 7. 2016, 8:28
Jsem moc ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou. Na Murakamiho jsem už dá se říct zvyklá, to ale neznamená, že by mě nedovedl překvapit. Příběh Vás zavede do světa, kde se dějí opravdu velmi zvláštní věci, i když děj probíhá v naše světě i našem čase. Nabídne spoustu hádanek, které ale nezodpoví, a je to proto i na Vás, jak si příběh domyslíte. Myslím, že je hodně podobná knize Konec světa a Hard-Boiled Wonderland. Navíc, nás dějem neprovází muž v nejlepších letech, ale patnáctiletý hoch a starý pán...a to u Murakamiho taky nebývá zvykem.
Knihu bych doporučila těm, kterým nevadí popisný styl a otevřený konec s nedořešenými a nevysvětlenými pasážemi. Navíc, kdo má rád tajemno, duchy a podobná témata, ten si zde smlsne.
MatesS
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 3. 2015, 14:06
Co je tak závažného, tak okouzlujícího na Murakamiho knihách? Když mi to neřekne kniha sama, řekne mi to doslov. Hle, doslov mi nic neřekl. Uchyluji se ke svým interpretacím. Interpretace se zamotávají, škobrtají o sebe ve snaze dostat se co nejdřív do mého pomyslného zorného pole. Jedna přes druhou skotačí přes překážky a když je už už mohu zahlédnout, už už nabírají kontury, v okamžení se rozplynou a stanou se jednou neurčitou hmotou. Něčím, nad čím člověk musí přemýšlet a lámat si mozek. Tohle je, jak je o mně známo, věc, kterou od knih vyžaduji. Prostor pro interpretace, byť sebevíc špatné, zapletené a nesmyslné. Nakonec je pro mě z celé knihy největším vítězem Hošino. Ten člověk si vrzne a ještě je hrdina...
Amaya Tomanová
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 6. 2014, 8:36
Murakami pro pokročilé. Pokud zvládnete přepínání mezi několika rovinami příběhu (a mezi dvěma paralelními příběhy), přečtete knihu jedním dechem a po dočtení ji budete odkládat jen s velmi těžkým srdcem.
JSK
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 7. 2010, 12:47
ze začátku budete trošku zmatení a postupně tento pocit bude přibývat na intenzitě, až jej přijmete jako něco přirozeného, něco co je vlastní celému světu. Dokonalé postavy, dokonalé nápaditě scény, dokonalé krátké glosy o životě ( žádné přemoudřelé mudrování). Pokud potřebujete reálný příběh, pokud potřebujete evidentní vyznění, jednoznačnost a jasnou pointu, pokud potřebujete tyhle blbosti, nečtěte Kafku na pobřeží. Pro nás, ostatní šmouly, který "věděj vo co v artu de" je tohle geniální knížka.

možná mám divný měřítka, ale od tý doby co sem četl tohle dílo, jsem nečetl nic lepšího. raději jsem četl Kafku znova. a znova.
Sunny.69
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 7. 2014, 14:48
Páni. Nic takového jsem od té knihy nečekala. Čekala jsem naprosto průměrnou slátaninu a klišé moudra ve stylu Coelha. Ale ono ne. Tahle kniha byla opravdu velice milým překvapením. Už dlouho mě nedokázala kniha takhle vtáhnout a zaujmou. Čte se prakticky sama, donutí vás to se nad ní zamyslet... Rozhodně je to jedna z mála knih, ke kterým se budu ráda vracet.
Jana Edita
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 4. 2016, 15:42
"...V hlavě se mi všecko proplétá a mísí. Pomalu přestávám rozlišovat, co je a co naopak není," píše mimo jiné sám Murakami.
A na jiném místě v Kafce na pobřeží: "... i kdyby o tom člověk vykládal jak chtěl, slovně to stejně nikomu nevysvětlí. Ta pravá odpověď stojí docela mimo slova." "Přesně tak," souhlasí Sada. "Přesně tak to je. A co se slovama nevysvětlí, je nejlíp nevysvětlovat vůbec."
Tak by bylo možné charakterizovat i mé pocity bezprostředně po dočtení románu, chvílemi šlo o takřka mystický zážitek. Toulání se na pomezí snu a bdění, na hranici mezi zázrakem a každodenností, na hranici mezi životem a smrtí, mezi dobrem a zlem... Lahůdka, která mě zavedla do zcela nových - nejen literárních - světů.
DOPORUČUJI.

úryvek:
"Jean Jacques Rousseau klade vznik civilizace do okamžiku, kdy člověk vymyslel plot. Tomu říkám umění dívat se. Přesně tak, veškerá civilizace a kultura je produkt nesvobody, rozparcelované do ohrad."
woolf
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 3. 2016, 21:13
Dočteno. Murakamiho styl se nezapře. Čtivost jeho knih je super. Mnoho otázek se závěrem podáným pouze vámi tedy samotným čtenářem. Tohle je on. Jinak v porovnání s 1Q84 pro mne byla tato kniha trošičku slabší. Ale zase určitě to bylo moc fajn počtení.
Plue
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 2. 2016, 0:12
Už od prvních stránek jsem byla vtažena do děje, bavilo mě to číst. Vůbec jsem totiž netušila, kam příběh spěje, co se bude dít. Hlavní hrdinové byli opředeni záhadami a děly se jim samé podivnosti. Zvlášť mě zamrazilo při čtení kapitoly, kde se objevil Johnnie Walker a kočičky...
Kniha se perfektně rozjela, ale s jejím pokračováním to bylo horší. Docela mě zklamalo, jak se příběh vyvinul. Navíc mi nesedělo neustálé filozofování a nepřišlo mi přirozené, jakým stylem se některé postavy vyjadřovaly nebo chovaly. Z románu mám smíšené pocity.
Ann-K.
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 1. 2016, 17:43
Další skvělá kniha od pana Murakamiho. Kniha má přesně to, co by správná kniha měla mít. Příběh je napěchován tajemnem, nezodpovězenými otázkami a velmi zvláštními a zajímavými postavami. Kafka, nejdrsnější 15ti letý kluk na světě, chlapo-ženská pan Óšima (moje neoblíbenější postava), řidič kamionu Hošino, staroušek Nakata (který mluví s kočkami)... utvářejí velmi napínavý a mystický příběh. Dlouhé popisy mě nikdy nepřestali bavit, nekonečné filosofování a výklady literárních děl dotvářejí celek tohoto díla. Víc takových knížek :)
Jandovka
40% 40% 40% 40% 40%
  13. 11. 2013, 16:23
Kafka na pobřeží mě velice zklamal. Kniha je sice napsána velmi čtivě, na druhou stranu je celý příběh postavený na hlavu. Jednak všechny postavy v knize působí jako velcí filozofové (autor se snaží čtenáři předat poselství prostřednictvím jednotlivých postav (což třeba u 15letého protagonisty působí opravdu směšně) a všichni jsou takovými malými Platóny s komplikovanými filozofickými dedukcemi, což působí dosti uměle a strojeně jako Coelho a jeho Alchymista. Ten také trpí stejnou potřebou sdělovat životní moudra, ať to má efekt na knihu jakýkoliv.
A není to jen hloubavost, která v knize působí vykonstruovaně a nemístně. Fakt, že se sejdou tak divné bytosti (ostatně jako v Norském dřevu) je dosti zarážející. Pan Óšima se svým mužo-ženským tělo-duchem je ještě na hranici normálnosti, ale pasáž s řezáním kočičích hlaviček a tak podobně, celé cestování do divné vesničky a flétny .... nic z toho není vysvětleno, nedává to hlavu a patu a zkrátka se mi to nelíbí. Působí to jak hodně zpatlaná Vesmírná Odyssea z japonských ostrovů.

Mizérie, dvě hvězdičky za čtivost, nic víc.
Gigant
0%
  8. 6. 2013, 22:08
Tato kniha dokázala něco, co se předtím žádné jiné knize nepovedlo. Přečetl jsem ji skoro celou (nutno dodat, že jsem se do čtení nijak nehrnul a četl ji po malých dávkách), přestal číst cca 25 stránek před koncem...a ani trochu nemám chuť ve čtení pokračovat! Prostě nesmyslnost děje a totální nepřítomnost "tahu na branku" pro mě udělala z této knihy nevšedně bídný zážitek. Murakamiho dalším knihám se zaručeně obloukem vyhnu. Možná (ba přímo pravděpodobně) jsem knihu nebo její koncept/myšlenku/poselství/nazvěte-to-jak-je-vám-libo ani trochu nepochopil. Ale to se stává.

Z výše uvedeného plyne zdrcující verdikt: 0* - 10/100
prostejenja
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 4. 2013, 10:26
Prvni knizka od Murakamiho, kterou jsem cetla. Poradne jsem nevedela, co od ni cekat. O Murakamim jsem se nahodou dozvedla poslouchanim cizich rozhovoru ve fronte na studijni oddeleni. :P No a tak jsem se do ni pustila, dostala me, posadila me na prdel a jen jsem cetla a cetla. Uzasna, zajimava, ctiva, pusobiva, ma hloubku, zvlastni pribeh, ... ma tak nejak vsechno, co od kvalitni knihy ocekavam.
Kiv Čitrem
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 7. 2014, 19:20
V komentářích už bylo řečeno téměř vše. Zajímavý je komentář čtenáře nevermore. Myslím, že by se dalo debatovat o významu odkazů západní kultury v Murakamiho dílech obecně - myslím, že je v tom trošku ironie, jsou to "značky" - stejně jako Nike, Gucci... Murakami to rád zdůrazňuje. Mnohdy jde prostě jen o tu značku. Nicméně hudební odkazy dle mého sedí - pusťte si Coltranea a putujte pralesem svého podvědomí :)
Martinita
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 10. 2010, 10:25
Jedna z knih, kterou určitě budu číst opakovaně, protože vím, že se mi neomrzí. Málokdy se mi stává, že mě něco strhne natolik, že čtu v každé volné chvilce na jakémkoliv místě. Je to neuvěřitelně čtivé a přitom ne povrchní, líbí se mi, jak umí zakomponovat náměty k přemýšlení do poutavých příběhů. Pro čtenáře, který nepotřebuje mít ve všem jasno, doporučuju moc.
Morgan81
60% 60% 60% 60% 60%
  24. 6. 2014, 12:22
S pozitivním hodnocením se můžu ztotožnit tak do půlky. Byla jsem nadšená, nemohla jsem se od Kafky odtrhnout. Ovšem od půlky, kdy člověk pochopí, že rozřešení těch záhad, na které se tak těšil, se uskuteční pomocí fantazy přenosů, jsem byla zklamaná a doufala, že alespoň nějakého kloudného závěru se dočkám. Boj s bílou příšerou, která vyleze mrtvému s těla, to byla pro mě tečka. Jsem ráda, že jsem to dočetla, a váhám, jestli se pustit do něčeho dalšího od Murakamiho...
eoj
60% 60% 60% 60% 60%
  2. 2. 2014, 8:44
Rozhodně kniha zajímavá, s blížícím se koncem, jsem se ale ke čtení vracel spíše s pocitem "už abych to měl za sebou", než "nemůžu se dočkat, až budu zase mít chvíli na čtení". Na můj vkus přece jen příliš mysteriózní a metaforické.
Anu.a
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 8. 2010, 12:27
Murakamiho mám ráda ze všech autorů moderních novel snad nejvíce a Kafka na pobřeží patří k mým nejoblíbenějším knihám vůbec. Kniha, po jejímž přečtení vám v hlavě zůstane spousta otazníku a právě to dělá příběh tolik monumentálním.
rightname
60% 60% 60% 60% 60%
  21. 7. 2016, 19:13
Pan Nakata byl zajímavá postava, ale jinak to na mě bylo přece jen příliš surrealistické... Takže Afterdark a Na jih od hranic u mě zatím stále vedou....
Yarrod
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 4. 2011, 0:33
Hned po Dance, dance, dance druhý nejsilnější zážitek z Murakamiho tvorby. Jak jsem začal číst, tak jsem i skončil. Dočíst knížku, která má víc jak 500 stránek, za jeden den, je docela síla. To samo asi stačí k tomu, abyste si udělali obrázek o tom, jaká kniha je.

---------------------

Byl jsem požádán o podrobnější komentář, takže zde je -

Kafka na pobřeží má velmi blízko k jeho další (i když méně známé) knize Dance, dance, dance (A snad i Afterdark). A to v tom aspektu, že nedrží čtenáře za ruku. Neříká mu, co si má myslet a co je správné. Všechno je relativní a kdokoliv si udělá obraz, který bude jen jeho vlastní. Čtenář je subjektem a kniha pro něj objektem. Zatímco kniha je pro sebe subjektem a čtenář objektem, který musí ovlivnit. (Jak jsme se dozvěděli od krásné studentky filozofie) V této knize není pouze možnost vlastního výkladu. Zde není nic jiného prakticky možné.

Samy postavy jsou silně ambivalentní. Některé nevědí skoro nic - tedy kromě toho, co mají udělat. Jiné naopak toho vědí víc, než by měly, ale přesto slepě tápou. Opět se zde setkáváme se ztrátou, která stále sžírá hlavní hrdiny(všechny). Vzhledem k tomu, že to je poslední Murakamiho kniha vydaná česky, ke které se dostávám, přišlo mi, že jeho styl vygradoval. Ne tím, že by se dostal literárně jinam. Vše bylo více syrové jakoby blíže čtenářovi. Nespisovná mluva, sexuální sny,zaplňování prázdných míst v duši... Možné ne všem čtenářům, ale mně rozhodně.
krispa
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 11. 2013, 20:00
Úžasná kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem. Je to má první přečtená kniha od Murakamiho a moc se těším na další. Nechápu, proč jsem s ním tak dlouho otálela. Možná proto, že mě Japonsko a celkově Východ příliš neoslovuje, avšak Murakami píše velmi čtivě a pokud by nepoužíval japonská jména a občas se v knize nevyskytovaly názvy měst, řekla bych, že knihu psal spisovatel odněkud z Evropy. Výborná a krásná kniha, doporučuji:)
DriftBooks
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 11. 2013, 11:32
Knihu Kafka na pobřeží jsem shodou okolností četl na pobřeží... a to ne zrovna v nejlepším rozpoložení. Manželku jsem během pobytu v Kalábrii odvezl do nemocnice, kde bohužel ošklivým způsobem potratila a musela být cca 10 dní hospitalizována. Děti se v rámci situace snažili užít si písku a moře - a já - mezi návštěvami a smutkem četl Murakamiho, který mi pomáhal odpoutat se od reality. Bylo to mé první setkání s tímto autorem a nic lepšího jsem od něj zatím nečetl (snad jen Norské dřevo se tomu malinko blížilo).

Spolu s Kafkou Tamurou jsem se nořil do zvláštních světů a příběhů. Ta kniha mi pomohla a proto k ní mám sentimentální vztah - přesto - nebo právě proto - ji doporučuji. A doporučuji ji jako vstupní bránu do Murakamiho světa. Pokud jste od něj ještě nic nečetli - začněte právě Kafkou...

Myslím, že nemá cenu popisovat co vás čeká a ovlivňovat tak váš zážitek. Nemá cenu ani popisovat vnitřní pocity a vyvolané emoce, protože tato kniha nabízí zážitek značně individuální...

Prostě to zkuste a uvidíte... třeba se někde na pobřeží potkáme :-)
modroocko30
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 10. 2013, 9:18
Jsem nadšená a unešená. Pan Murakami má obrovskou fantazii, to co v knize vytvořil, ve vás prostě zůstane.
Dupla
80% 80% 80% 80% 80%
  6. 8. 2013, 20:38
Moje první kniha od Murakamiho. Musím říct, že se mi dost líbila. Zvláštní a zároveň zajímavá kniha.
Prankster
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 4. 2013, 20:06
Obsahuje spoiler spoiler Četla jsem snad pokaždé, kdy se jen dalo, jedním dechem. Příběh Kafky Tamury a Nakata se sebou zdánlivě nesouvisejí, ale přesto tam něco je. Když pan Nakata zemřel, tak jsem se natvrdo rozbrečela.
Ani mi nepřišlo, že má kniha přes 500 stran, ono je to úplně jedno, když je příběh natolik silný, že vás to zkrátka vtáhne, a když se jen na moment vzdálíte, tak to po vás volá "Chňapni po mě a čti!"
korkorejšn
100% 100% 100% 100% 100%
  22. 9. 2012, 11:39
Narozdíl od Hard-Boiled Wonderlandu mě tato kniha bavila hned od začátku. A také mě zaujaly oba dva příběhy, které se v knize prolínaly a nakonec se i jaksi propojily. Nejvíce mě ale bavil starý pan Nakata, který mě svou roztomilostí nutil i ke smíchu. Proto, když umřel, byla to velká rána..
Knihu hodnotím velmi kladně díky síle celého příběhu, ve kterém si každý najde to svoje a možná ji i pochopí jinak než druhý.
MajkyMan
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 7. 2012, 14:01
LaFrida, mas pravdu,jeho knihy maju vela spolocnych motivov.Od Dostojevskeho som zatial precital len to najznamejsie a vo vseobecnosti najkladnejsie hodnotene a mam pocit , ze by sa jeho tvorba(alebo zatial pre mna len cast z nej) dala hodnotit rovnakym komentom ako si urobila o prispevok nizsie. Murakami aj Dostojevskij su urcite dvaja odlisni spisovatelia ,ale ich najsilnejsi motiv je podla mna samotna doba v ktorej ziju a tazko hodnotit , ci je doba vzdy taka aby autor cerpajuc z nej neupadol do urciteho stereotypu..Musim s tebou suhlasit , lenze to , coho sa tyka tvoj koment je myslim udel u vacsiny dobrych spisovatelov s vlastnym stylom , takze urcita fadnost k nim patri a podciarkuje ich velkost.Ńazdavam sa , ze ani samotna doba nieje tak farebna aby autor s cistym svedomim preskakoval od temy k teme a pritom nestratil svoju tvar.
LaFrida
60% 60% 60% 60% 60%
  9. 6. 2012, 22:27
V jednu chvíli mě kniha tak chytla, že jsem ji nemohla pustit z ruky. V hlavě se mi tvořily různé hypotézy, které se mohou dál odehrávat, ale naneštěstí byly možná moc divoké a knížka se mi potom zdála trochu nudná. Po přečtení tří Murakamiho děl jsem dospěla k tomu, že mě nebaví číst o tom samém, vždy jen v trochu jiném podání.
Heavyporn
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 4. 2012, 22:36
Kafka je zřejmě vcholem Murakamiho psaní, ještě mi však několik jeho knih k přečtení zbývá. Budu tedy jen rád, pokud se pletu. ))
elis.p
100% 100% 100% 100% 100%
  14. 4. 2012, 21:45
Přestože nevyhledávám knihy s fantasy prvky, tahle mě dostala - asi právě pro jakousi přirozenost všeho co se v ní odehrává. Všechno je srozumitelné a přesto zvláštní. Donutí vás o příběhu přemýšlet i po dočtení. Jednoznačně doporučuji!
3wMaia
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 7. 2011, 18:19
Ze začátku jsem měla trochu problém u knížky vydržet, ale protože znám Murakamiho styl, tak se mi to povedlo. Mám strašně ráda schéma jeho knížek, kdy se tak do 3/4 příběhu "nic moc neděje" a pak se všechno začně vzájemně proplétat a ovlivňovat. Asi to není knížka úplně pro každého, ale kdo se dokáže do příběhu položit, nebude litovat.
Phoebe_Esteban
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 7. 2011, 8:53
Jedna z mých nejoblíbenějších Murakamiho děl. Dvě linie, které stále udržují čtenářovu pozornost, mix žánrů a popis postav, to dělá z této knihy něco nezapomenutelného.
Morphine_queen
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 9. 2010, 21:28
V mém osobním žebříčku tato kniha nemá konkurenci. Zamilovala jsem se do ní už po několika stranách a jen nerada jsem jí opouštěla. Má něco nepopsatelného, kouzelného co vás nutí nad ní neustále přemýšlet a číst ji pořád dokola.
Ref
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 8. 2010, 17:00
Neuchopitelné, jedinečné... Přesto mám po přečtení dojem, že mi v příběhu spousta věcí unikala a myslím, že tohle neni ta kniha na \"jedno přečtení\"..


1 2