Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Konec světa & Hard-boiled Wonderland

90%
5 353
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Konec světa & Hard-boiled Wonderland Originální název: Sekai no owari to hadoboirudo wandarando
Poprvé vydáno celosvětově: 1985

Nejnovější vydání:
Odeon - 2008
ISBN: 978-80-207-1287-5
Počet stránek: 510
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 137x v oblíbených
v přečtených 566x v přečtených
v knihovně 190x v knihovně
k přečtení 155x k přečtení
právě čte 8x právě čte
si přeje 9x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (2008) 978-80-207-1287-5 510

Tanizakiho cenou oceněný román Haruki Murakamiho Konec světa & Hard-boiled Wonderland se odehrává v neurčité budoucnosti v mraveništi současného Tokia. Hlavní hrdina, držitel licence na speciální kódovaní počítačových dat, nechce zdánlivě nijak moc: jen dělat v poklidu svou neobvyklou práci, vydělávat peníze, popíjet whisky, číst Turgeněva, dívat se na staré filmy s Lauren Bacallovou a občas se vyspat s nějakou holkou. Přijme na první pohled normální zakázku, a vzápětí se stane klíčovým prvkem ve hře, v niž spolu svádí boj Systém a Továrna. Netuší, že se už dávno ocitl na okraji propasti a že tak propast je mnohem hlubší, než by čekal. Nejen proto, žije ve světě ovládaném soukolím nemilosrdného byznysu, připomínajícího v lecčems spíše organizovaný zločin, ale především proto, že byl za život v klidu ochoten platit příliš - implantací čipu do hlavy ve světě reálném, ztrátou stínu a duše ve světě vlastní mysli. Mrazivé podobenství o cestě do temnot, skrývajících se za nablýskanou reklamní realitou našeho světa. Cenou za touhu po nebezpečí se stává uvěznění v sobě samém. A do konce světa přitom zbývá tak málo času. (Založil/a: MrVogler)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Pett
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 8. 2014, 22:59
Mám tak ráda atmosféru Murakamiho knih...neustále máte pocit, že vám něco uniká... zda tomuhle či tamtomu nebyl propůjčen hlubší podtext či jsou to jen volně plynoucí myšlenky... a vy čtete, přemýšlíte a necháváte se pohltit... mnohdy absurdnem, které vám v jeho podání přijde tak samozřejmé a někdy až téměř geniální...
Qéčko(1Q84)s Kafkou se mi líbily o píď víc, ale ani Konec světa nezklamal..."dokonalý svět" v mysli Tanizakiho mi myšlenkou maloučko připomněl Dárce...úžasná myšlenka!
Pend
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 1. 2015, 9:01
Pro mě zatím nejlepší kniha od Murakamiho. Chvíli mi trvalo, než jsem si vyjasnil ty dvě dějové linie, které jsou sami o sobě velice zajímavé. V průběhu příběhu se vztah mezi nimi pochopitelně objasní no a v samotném závěru...
Jinak vynikající atmosféra, popis situací, mnohy absurdní detaily či uvažování hlavních hrdinů.
Jasanek
60% 60% 60% 60% 60%
  27. 10. 2012, 14:12
V pořadí druhá kniha, kterou jsem od Murakamiho četl. Líbila se mi méně jak Norské dřevo. Konečně jsem ale přišel na to, co mi autorově stylu vadí, nebo spíše není příjemné. Murakami využívá k popisu situace velmi často nějaké konkrétní písničky/filmy/knihy a pokud danou věc neznám, což se mi stalo ve více jak 98%, nedokážu si to správně vykreslit a přicházím tak o ten požitek.

Linie ve fiktivním světě mě ale dost nudila, vždy jsem se těšil, až se zase vrátí zpět hlavní hrdina.

Nicméně musím uznat, že je to skutečně velmi kvalitní literatura, je to napsané dobře a kdybych byl znalejší čtenář požitek bude daleko větší.
Gallienus
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 3. 2016, 19:04
Konec světa & Hard-boiled Wonderland hodnotím asi nejvýše z toho co jsem od autora četl, Murakami má dar bezmezné fantazie a dokáže zaujmout. Je fakt, že mě vždycky při čtení nutí se docela soustředit, aby mi něco náhodou neuteklo a není to zrovna oddechové čtení, ale s tím jsem se už smířil. Navíc kladem je, že mě mnohdy i rozesměje a to v příměrech na situace z běžného života, které bez jeho podání zas tak vtipné nejsou. Na příběhu mě překvapilo, že jsem se nedozvěděl jméno jediné hlavní postavy, vše tak bylo neurčité a mlhavé, přesto mi to nějak zvlášť nevadilo, ale je to nejspíš první kniha, kde nevím, jak se hlavní hrdina jmenuje...
Ti co mají rádi Murakamiho fantazie budou s knihou spokojení.
thefreakinside
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 3. 2014, 12:15
Murakami jako obvykle rozjíždí svou fantazii na plné obrátky, dva světy, dvě dějové roviny, které spolu na první pohled nemají nic společného se s každou otočenou stránkou přibližují až se téměř protnou. Oproti Kafkovi zanechává mnohem méně otázek a s cynickou odevzdaností směřuje k již v názvu uvedenému Konci světa. Tato kniha potřebuje více než jedno přečtení, protože je těžké pohlídat si všechny jednorožce, aniž by nějaký umrzl s důležitým poselstvím v jeho lebce. Každý žijeme ve svém světě. Ten můj není totožný s tím vaším a ten váš nikdy nebude mým, ale tak je to zřejmě lepší, protože díky tomu jsme unikátní, díky tomu je každý z nás jednorožcem.
Olivka
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 6. 2011, 14:08
Ze začátku jsem nevěděla, co si mám myslet, ale pak mě příběh pohltil. Jak už tu bylo napsáno, prolínání paralelních příběhů a odkrývání souvislostí Murakamimu fakt jde. Konec světa napsal dříve než Kafku, ale já četla nejdříve Kafku a v Konci světa se vlastně objevují prvky, které potom dále vyvedl v Kafkovi. Totální nářez. Další kniha, kterou si musím pořídit do osobního vlastnictví.
G8
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 2. 2014, 9:59
Mnohem uchopitelnější než Kafka, i když se bez mučení přiznám, že jsem ne všechny Murakamiho metafory pochopil. Není moc co dodávat, tohle si člověk zkrátka musí přečíst. Snad jen to, že neustále víc a víc žasnu nad Murakamiho kulturním rozhledem.
ribička
80% 80% 80% 80% 80%
  14. 11. 2011, 16:56
Co se týče téhle knihy, dlouho jsem čekala s hodnocením.
Knížka se mi moc líbila. Byla opravdu napínavá, strašně rychle jsem ji četla a snad mě fanoušci sci-fi nestřískají, ale myslím, že i do tohodle žánru by se dala tak trošku napasovat.
A proč jsem tak dlouho čekala? No protože to je úplně něco jinýho od Murakamiho, co jsem doposud četla.
Hledající
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 8. 2011, 20:49
Famozní fantastický příběh, do kterého jsem zapadl už na začátku "až po uši", a hltal ho až do konce..propracovanost postav (způsob uvažování a jednání), paralelnost jednotlivých příběhů, skvělý závěr.. bylo to mé první setkání s Murakamim před 3 lety a nezklamal, prostě "láska na první pohled", doufám, že "vztah" vydrží i nadále..
wendieta
100% 100% 100% 100% 100%
  14. 1. 2014, 0:08
Murakami je mistr svého umění. Další výborná kniha. Co dokáže tenhle člověk vymyslet, nad tím mi zůstává rozum stát. Každopádně jsem zase a znova nadšená. Prolínání příběhů, vykreslování postav a mistrně předané poselství o svobodě duše.
jamalka
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 2. 2010, 23:46
Rozhodně se nejedná o snadné čtení, ale rozhodně stojí za to. Pro mě pochopitelnější a promyšlenější než Kafka na pobřeží. Velmi zajímavé a těžko k něčemu přirovnatelné čtení.
Michelle S
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 4. 2014, 16:43
K téhle knize jsem hledala dlouho cestu - třikrát jsem ji rozečetla, ale přes první kapitolu se nedostala... Až teď a musím říct, že od konce té zakleté první kapitoly mě to neskutečně chytlo:-) Haruki mě opět okouzlil, opravdu je jediný svého druhu - nikdo nedokáže tak dokonale provázat literaturu s hudbou a vytvořit tak příjemně melancholickou atmosféru:-) Ač mám ráda happyendy, tak mě konec nijak nezklamal a velmi se mi líbil - myslím, že vše o konci vystihl dokonale překladatel na konci knihy.
A překladatel je další věc, co bych chtěla vypíchnout... Pan Jurkovič odvádí s překladem Murakamiho vždy perfektní práci, z knih jde přímo cítit, jak má rád Murakamiho a literaturu celkově.
Jestli Murakami jednoho dne tu Nobelovku nedostane, tak to bude obrovská chyba...
Topka
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 3. 2016, 17:32
Musím říct, že jsem byla opravdu velmi příjemně překvapena. Děj byl skvělý, čitelný, čtivý a určený přesně pro mě. Jeho styl psaní knih mi zkrátka hodně sedí. Bála jsem se, že druhý a nereálný svět bude nadsazený a přehnaný, naštěstí tomu tak nebylo. Oba příběhy byly popsány tak, že jsem si je dokázala představit a doslova jsem jimi žila. Murakami má opravdu neuvěřitelnou moc donutit mě zamyslet se, i když se mi chce relaxovat (aniž by mi narušil mé plány!). Velmi příjemné, nevtíravé.
Ann-K.
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 12. 2015, 15:52
V pořadí má třetí kniha od Murakamiho a první, která má více jak 200 stránek :D Dílo je napěchováno užasnými popisy osob, detailů a skvělými metafory. Ikdyž jsem knihu nečetla rychlostí blesku, jak je mým častým zvykem, vyprávění mě pomalu ale jistě pohltilo. No a když se souvislosti začaly víc a víc dávat dohromady, sotva jsem lapala po dechu :) No a vlastně až do konce knihy jsem neměla tušení, jak příběh skončí. Dávám 100% a kdybych mohla dát víc, dám víc.
prostejenja
80% 80% 80% 80% 80%
  26. 4. 2013, 19:11
Jednou za rok se mi stane, že nemám čtecí období. Zpravidla je to na jaře a letos mě to postihlo právě u Konce světa, bohužel. Ne a ne to dočíst. Ale to asi nikoho nezajímá, já jen že mé hodnocení bude možná malinko zkreslené. Když jsem začla číst, říkala jsem si WTF?, ale pak mě to bavilo, dokonce hodně bavilo, a proto mě děsně prudilo, že mi nejde číst. Nicméně klasický Murakami, jak ho všichni známe se vším všudy. Do sebe postupně zapadající dvě linie poutavých příběhů s obrovským spádem, nechybí napětí a akce a po přečtení a vlastně i během samotného čtení, je o čem přemýšlet. A to já ráda :-)
Martinita
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 7. 2011, 23:48
Konec světa má velmi blízko ke Kafkovi na pobřeží, jen se mi zdá takový klidnější a srozumitelnější, asi smutnější. Obě knihy v sobě mají něco, co neumím jako čtenář pojmenovat a pro co je Murakamiho tvorba zřejmě tak oblíbená. Po dočtení je mi vždy jasné, že se ke knížce v budoucnu vrátím.
johnnie
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 2. 2014, 14:17
Konec světa se mi ze všech Murakamiho knih líbí nejvíc. Dva paralelní děje jsem zpočátku nechápal, ale o to víc se mi líbilo, když se pak spojily a mně konečně svitlo. Je to také jedna z jeho knih, která má jakžtakž konec... i když definitivní :-)
Floween
60% 60% 60% 60% 60%
  2. 9. 2014, 0:28
Nějak jsem se k autorovi dostala.. ani už nevím přes koho, nejspíš někoho z této stránky - a v Kindle se mi tento titul objevil ve chvíli "nevím-co-mám-číst". Ze začátku jsem si říkala, jestli si ze mě někdo dělá srandu. My dítka zvyklá na naservírovaný děj, postavy a předvídatelný závěr nezvládáme tyto skryté pointy.
Takže když jsem dočetla oněch 500 (ne zas tak dlouhých) stran, chvíli jsem na ten přístroj blbě koukala a přemítala, co že se to tady právě stalo.
Čtu půl tisíce stránek a mám z toho vůbec něco?
Nicméně - třeba si zvyknu na kreativní střeva né-tolik populárních autorů a jejich tichá poselství umně skrytá mezi každý pátý řádek - bylo to celkem dobré. Vím jen to, že mi z toho na konci bylo podivně prázdno a smutno. Asi jako ve Městě.
Tomas Himbeere
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 9. 2012, 13:08
Asi nejsilnější poselství, jaké jsem v Murakamiho knihách našel. Zároveň také nejsmutnější. Příběh o člověku, který bojuje o svobodu své vlastní duše, padá až na samé dno a nakonec.... Není útěk z reality tohoto světa do klidné a pohodlné nesvobody vlastně pro člověka podvědomě přirozený? Mistrovské dílo.
Kamelka
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 4. 2012, 17:23
"Chtělo se mi dát nahlas do pláče, ale to jsem nemohl. Na to jsem byl už trochu moc starý, na to jsem toho v životě viděl už trochu moc. Některé smutky jsou totiž takového druhu, že se nad nimi brečet nedá. Takového druhu, že je v životě nikomu nevysvětlíte, takového že je nikdo nepochopí. Jsou smutky, které se nedají převést na nic jiného a tiše se hromadí lidem v duši jako sníh za bezvětrné noci. Když jsem býval mladší, pokoušel jsem se občas takový smutek projevit a převést na slova. Ať jsem je však hledal sebevíc, stejně se mi můj smutek nepodařilo nikomu sdělit, dokonce ani sobě samému ne, a když jsem si to uvědomil, nadobro jsem těch pokusů nechal. Uzavřel jsem svoje slova, uzamkl jsem svoji duši. Ty opravdu nejhlubší smutky jsou totiž takové, že je nejde změnit ani na slzy."
hladovec
100% 100% 100% 100% 100%
  31. 8. 2016, 20:36
Podle mého nejlepší kniha Murakamiho...Tohle už asi nepřekoná! Často se mi otevírá v hlavě, je skvělá!
Arutha
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 9. 2014, 10:06
Ač mě příběh vtáhnul méně než u 1Q84, nezbývá než docenit sílu knihy. Málokdy se autorovi podaří psát dvě roviny příběhu tak odlišným stylem. Hektický a syrový příběh jedné roviny kontrastuje se snovostí a klidem druhé roviny. A přitom jsou obě roviny součástí jednoho vědomí. Působivé, provokující k zamyšlení.
modroocko30
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 10. 2013, 10:08
Už první stránky naznačovaly, že mě příběh pohltí. A tak se taky stalo. Od začátku do konce- fantastické, famozní, důkladně dokonalé, skvělý nápad tento jedinečný a pro mě nepřekonatelný příběh. Pan Murakami má obrovskou fantazii a nebo ví o tomto světě něco víc něž my.
Phoebe_Esteban
60% 60% 60% 60% 60%
  17. 7. 2011, 17:19
Náročná a dlouhá kniha, ale klidně připouštím, že si jí za pár let možná přečtu znova. Na začátku jsem sice tápala ve dvou dějových liniích, pořádně jsem nechápala, co spolu mají společného a kdy se která odehrává, ale Murakami je dokázal s lehkostí a logikou "spojit v jednu".
Konec ve mně zanechal tak trochu hořký pocit. Trochu jsem čekala, že se tím koncem opravdu obě linie spojí, takže mě rozuzlení překvapilo. Rozhodně ale musím pochválit čtivost, která je společným pojítkem snad všech Murakamiho knih.
dishoa
80% 80% 80% 80% 80%
  2. 3. 2011, 0:25
Moc pěkný a originální příběh, který v "reálném" světě sráží častá nelogičnost chování hlavních postav. Možná je to pouze jinou mentalitou východu, přesto mi chování hrdinů přišlo někdy přitažené za vlasy a kvůli tomu jsem se nemohl s žádnou dokonale sžít.
radovanec
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 1. 2011, 13:19
Pro mě jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četl. Nadchlo mě postupné prolínání paralelních příběhů a odkrývání souvislostí. A poslední čtvrtina příběhu mi ještě dlouho ležela v paměti...
Sfinkter
100% 100% 100% 100% 100%
  22. 2. 2010, 14:47
Na začátku malinko trápení, ale s postupujícím časem naprostý nařez. Murakami opět nezklamal.