Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Milostné rošády

88%
4 165
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Milostné rošády
 Všechny obaly
Milostné rošády
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: Switch bitch

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Odeon - 2008
ISBN: 978-80-207-1257-8
Počet stránek: 158
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 34x v oblíbených
v přečtených 297x v přečtených
v knihovně 61x v knihovně
k přečtení 51x k přečtení
právě čte 2x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (2008) 978-80-207-1257-8 158
Odeon (1982)

Zatímco autorovy slavné hororové povídky (shrnuté např. ve výboru Líbej mě, líbej) charakterizuje jedovatá bizarnost, čtyři příběhy ze sbírky Milostné rošády jsou precizně komponované originální anekdoty s překvapivou, až šokující pointou - povídky o „bezbolestné bolesti", v různých hávech obměňující české přísloví „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá"...
Jsou to mistrné, dějově sevřené grotesky naplněné černým humorem, které často připomenou vycizelované arabesky Poeovy.

Povídky:
- Host do domu (The Visitor)
- Velká rošáda (The Great Switcheroo)
- Vyvrcholení (The Last Act)
- Čubka (Bitch) (Založil/a: MrVogler)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
40% 40% 40% 40% 40%
  31. 10. 2013, 9:02
Já jsem asi četl jinou knihu než ostatní hodnotící, protože pro mne byla kniha nudnou a zbytečnou. U každé povídky jsou nejzajímavější 2 až 3 poslední strany. To co tomu předchází nestojí za čtení, a to říkám přesto, že tohoto autora mám rád.
Anael
80% 80% 80% 80% 80%
  1. 9. 2012, 1:48
Čtyři povídky, které zaujmou, pobaví a zaručeně rozesmějí. To jsou Milostné rošády. Každá povídka je založená na nějakém milostném dobrodružství, ale hlavní hrdina vždycky vyjde potrestán. Závěr pokaždé stojí za to. Kniha není napsaná vulgárně a dá se velmi dobře číst.
togaf
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 6. 2011, 15:51
Úžasné povídky s dokonalou pointou. Ani u jedné ze čtyř povídek se mi nepodařilo předem odhalit závěrečný vtípek. Je těžké vybrat si tu nejoblíbenější, ale po dlouhém zkoumání vyhrála Velká rošáda.
Fabienne
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 8. 2011, 11:46
Výborná knížka - četla jsem ji po chvilkách, když jsem potřebovala "přemostění" mezi dočtenou obsáhlejší knihou a nějakou další. Povídkové knihy jsou k tomuto účelu ideální:-)
Už se těším na další knihu tohoto autora - od nynějška patří mezi mé oblíbené.
Rames
40% 40% 40% 40% 40%
  3. 1. 2014, 15:59
Hodnotím všechny povídky 40% . Nenáročná četba která nepřekvapí a končí dříve než se děj rozběhne. Pokud trváte na přečtení této knihy nemohu jinak než vám doporučit jakoukoli jinou.
Francesco
60% 60% 60% 60% 60%
  8. 1. 2016, 14:05
Předně musím konstatovat, že vtipná byla určitě povídka "čubka" možná snad ještě "velká rošáda" ale "host do domu" a hlavně "vyvrcholení" mi přišlo spíše tragické či tragikomické. Jinak musím souhlasit s tím, že v každé povídce jsou zbytečně zdlouhavé nicneříkající pasáže a zajímavých je posledních pár stránek. Kniha mne nějak zvláště nenadchla.
LadyEsik
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 4. 2011, 10:07
Tato kniha mě opravdu dostala :D Tak dobré povídky jsem dlouho nečetla. Jsou jen čtyři, přiměřěně dlouhé, ale stojí za to. Všechny obsahují něco se sexem, jak je v názvu, ale nikdy tam nic nepopisuje přímo, ani se to netýká jen toho (to se tam vyskytne tak jednou), jde spíš o originalitu celého toho děje a nevěřitelnou pointou. Tak nečekané konce jsem vážně nikde neviděla, vždycky jsem zůstala sedět a nechápat :D Většinou vím, kam děj směřuje, ale Roald Dahl mě vždy překvapil. Pro ty, co to nechtějí číst, ale zajímají je ty nečekaná rozuzlení, těm sem napíšu stručný obsah jednotlivých povídek, ti, co je to navnadilo a rádi by si přečetli, určitě to nečtěte, ať o to nepřijdete :)

Host do domu: Tato povídka je úryvek z deníku strýčka Oswalda, proutníka, který si umí užít život. Miluje ženy, ale má pravidlo - s každou jen jednou. Zrovna putuje po Sinajské poušti pryč z Afriky, ale musí natankovat na benzínce, kde zjistí, že má přetržený popruh u větráku a motor by mu brzy exnul. Autor tam popisuje silnou nechuť Oswalda při pohledu na muže u benzinky, který má všelijaké nemoci, už dřív popisoval, jak si domýšlí, co kdo má a takovým lidem se zásadně vyhýbá a štítí se jich, vodu si převařoval atd. K benzince přijede muž v luxusním autě a navrhne mu, jestli by u něj nechtěl přespat. On souhlasí, protože náhradní řemen mu dovezou až další den a být tam přes noc nechce. Ten muž má krásný luxusní dům uprostřed pouště, prý kvůli své dceři, aby ji neuháněli mládenci, protože je krásná jako princezna. A skutečně je, i jeho žena a Oswald samozřejmě ihned kuje pikle a díky svému vrozenému šarmu je svádí, nenápadně. Kvůli tomuto daru je z něj také proutník. Večer se odebere do pokoje a čeká, která z nich za ním přijde, protože je samozřejmě udolal. Už si myslí, že žádná, ale pak vrznou dveře a je tam. Provádějí tam různé artistické kousky, píše, že je to nejlepší, kterou měl, ale stále se nemohl rozhodnout, jestli je to matka, nebo dcera, ale rožnout mu ta osoba nedovolila. Kousl ji do krku, že tak to pozná, ráno. Druhý den však přišly obě se zahaleným krkem. Tady bych si řekla, že tam měl obě...ale ne :D Když ten muž vezl Oswalda zpět na benzínku, svěřil se mu, že nežije tak daleko od lidí jen kvůli své krásné dceři...ale i kvůli druhé dceři, kterou mu neukázal a která bydlí na jiném patře, protože má lepru. Nějaký hnusný druh v téměř posledním stádiu, ale že mu samořejmě nic nehrozí, že se to přenáší jen intimním stykem. Drsný :D

Velká rošáda - Tak tato povídka je zajímavá svým dějem, protože se tam dva sousedi domluví, že jednou za tři týdny v noci se vymění s manželkami v posteli. Určí si jeden den, celý měsíc předtím se pilně trénují (autor nezapomněl na nic). Zkoušeli dojít se zavázanýma očima celým domem až do jeho ložnice, vytáhnout lampičku ze zásuvky - aby se tam v noci nezabili a neprozradili. Řekli si svoje techniky (přitom hlavní hrdina říkal, proč ho ten soused poučuje, že to kurňa umí se svojí ženou. Je to jedna ze dvou věcí, které mu jdou nejlíp), hlavní hrdina kouřil doutníky, aby voněl jak ten soused. Koupili si stejné voňavky, vody po holení... Postavou a vzhledem byli podobní. Domluvili se taky, co budou dělat, kdyby se probudily děti, nebo manželky chtěly, aby jim na něco odpověděli, jinak, že budou jen Hmm hmm hmmovat. Nastane den D, oni se vymění, vše proběhne v pořádku. ten hlavní hrdina má techniku rychlou, jeho soused pomalou, takže musí taky pomalu, ale nějak se zapomene a použije techniku svojí. Sousedova manželka naštěstí nic nepozná. Vrátí se domů a ráno přijde manželka celá divná dolů a ani nemukne, dívá se do blba...tak se zděsí, co se semlelo. A ona, až pošle děti pryč, se na něj vrhne a nadšeně mu říká, že vlastně celé manželství ty společné nosi nějak snášela, vlastně je nenáviděla, ale včera KONEČNĚ přišel na to, jak na ni a že teď už bude určitě vše skvělé. Se přepočítal chlapeček :D To bylo zajímavé svým dějem :) A ta pointa spíš trošku smutná :D

Vyvrcholení - Tak tahle povídka je úplně ... drsná. Ten konec je tak zaskočující, že jsem seděla jako pecka.
Je to o ženě, která milovala jednoho kluka, kterej byl skvělej a ona věděla, že s ním bude do konce života. Byli spolu dlouho, ani spolu nespali, nic, protože on si myslel, že mají na vše dost času. Pak se ale nekontrolovatelně zamilovala do někoho jiného a s tím zůstala do konce...jeho života. Bohužel zemřel. Je tam dobře popsané, jak ji drží děti nad vodou, ale postupně i ony odejdou do nového života, ona je sama v domě, toho manžela - Eda, bezmezně milovala, byli jako malí v té lásce, stále se moc milovali. Jak je ale sama, chce si sáhnout na život, už si to plánuje a má určený den, do kterého chce vše potřebné jako závěť apod. vyřídit, ale pak do jejího domu vtrhne kamarádka a donutí ji jít s ní, že potřebuje NUTNĚ pomoc a zapřáhne ji do své adopční služby. Je pod takovým tlakem a řeší tolik cizích případů, že jí to vrátí chuť do života, začne se o sebe zase starat... Jednou musí služebně do jiné země, je sama na pokoji, cítí, že na ni jde zase stesk po Edovi a to je vždy nebezpečné (že ji to táhne ke skříňce v koupelně, kde bývají žiletky), tak rychle hledá společnost a vzpomene si, že v tom městě žije ten její první přítel s manželkou. Zavolá mu, sejdou se, rozumí si, on je pořád stejně skvělej, povídají si... On jí řekne, že se s ženou rozvedl, že vlastně ji miloval a myslel, že mají na vše celý život a ona ho najednou opustila, že mu zničila život... Ona to tak nějak vysvětluje apod., pak se dostanou na pokoj a chcou se milovat. Ta žena s nikým jiným než s tím svým Edem nespala a tak je z toho vyjukaná a taky rychle vzrušená, protože od té smrti už uběhlo několik let. Když už dojde na věc, on si začne stěžovat, že tam něco má, že se tam nemůže dostat, že kruci si má správně zavádět pesar (to je takovej druh antikoncepce), že takový ženský nesnáší...Pak cosi, že je senilní, tak možná v tom je vada (když řekla, že pesar nemá), ji to bolelo, tak ho prosila, ať jde dolů...prostě takto.
Teď přepíšu těch pár řádků doslovně, protože je to povídka, jejíž konec mi fakt vyrazil dech:
Vyhrabala se pomalu nohy, a jak vrávorala do koupelny, přerývavě štkala: ,,Ede!... Ede!... Ede!..." podivným prosebným hlasem. Dveře se zavřely.
Conrad zůstal nehybně ležet a naslouchal vukům, jež k němu doléhaly zpoza dveří. Nejprve bylo slyčet jen ženský vzlykot, ale po několika vteřinách přehlušilo vzlyky ostré kovové klapnutí dvířek toaletní skříňky. Okamžitě se posadil, vyskočil z postele (tak, teď bych čekala, že pro ni poběží) a začal se chvatně oblékat. ... prostě se oblékl, učesal, zkontroloval, jestli po sobě nic nenechal a odešel.

Čubka: Tahle povídka mě zaujala ze všech čtyř nejmíň, ale co se týče vědeckého obsahu, tak je moc zajímavá :) Popisuje se tam o receptoru muže, který se naučili nepoužívat, kdy určitý pach v něm vyvolá přímo zvířecí touhu po ženě. V tom momentě neví, kde a kdo je a nejde zastavit. Trvá to tak šest minut. To zjistí profesor, a opět strýček Oswald, který mu projekt platí, při jednom pokusu. Muž a žena, kteří za to dostali zaplaceno jim to ověřili, ten muž - boxer - se na ni vrhl a potom ani nevěděl, co se dělo. Takže muži by z toho neměli nic a ženy by byly znásilňovány (kdyby to použili na někoho nechtěně)...ale chtěli tím jako ovládnout svět. Té ženě, byla to doktorova asistentka, se to ale tak líbilo, že na sebe vylila zbytek té voňavky a došla k doktorovi, ten bohužel nemohl nic dělat a umřel u toho, protože měl slabé srdce. Takže zanikl návoc na jeho přípravu a že by na to někdo přišel je mizivá šance, protože on měl vytříbený čich a vše... Ale přece jen se zachovala trošička, kterou si vzal strýček Oswald, protože chtěl svrhnout prezidenta tím, že v přímém přenosu vlastně znásilní jednu ženu, čímž se zmenožní a budou ho muset sesadit. Bylo to v rozhovoru s jednou strašně tlustou a škaredou ženskou, autor ji dost věruhodně popsal. Strýček Oswald za ní zašel a chtěl jí dát orchideje, že si je má připíchhnout na oblek, že jsou od prezidenta. Ona ale špendlíkem omylem propíchla kapsli s tou voňavkou a místo prezidenta se na ni vrhl Oswald.

Určitě doporučuju si přečíst :)
drussila
80% 80% 80% 80% 80%
  17. 5. 2016, 12:21
Pitoreskní s půvabně zlomyslnými pointami, Host do domu neuvěřitelně "britský", chechtám se u každé stránky. Četla jsem vydání z počátku 80. let, které okouzluje znamenitým překladem z dob, kdy ještě knihy byly překládány mistry a ne přežvýkávány přežvýkavci... Večerní počteníčko na jeden zátah. Kuriózní je, že bych přísahala, že Hosta do domu a Velkou rošádu jsem snad kdysi slyšela jako rozhlasové čtení, ale to by muselo být za hlubokého socialismu, což vzhledem k jiskrnosti obsahu i jazyka poměrně vylučuji.
Mea culpa!!!! Při čtení Devětadvaceti políbení Roalda Dahla mi to došlo, několik povídek se stalo východiskem pro televizní cyklus Zadáno pro Alfreda Hitchcocka, resp. i jeho dalších tří pokračování. Zejména vynikající povídka Muž z jihu... tedy odtud je znám - znáte. Dahl se jako scénárista na cyklech podílel.
El Curo
80% 80% 80% 80% 80%
  14. 9. 2016, 19:43
Dahl nám to zase nandahl a to bych tomu dahl, kdybych tomu nedahl hned pět hvězd. A dívím se, že mnohý dahl i méně hvězd... Vždyť Dahl do toho dahl úplně vše. Dahl tam humor a skvělé pointy, že se tlemil určitě i Zdeněk Mahdahl. Brouzdahl jsem cbdb a nerad bych se na komentář vymrdahl, toho jsem vskutku dahlek a tak to myslím zcela vážně a seriozně.