Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Má krev patří Napoleonovi

80%
4 9
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Má krev patří Napoleonovi Originální název: Má krev patří Napoleonovi

Nejnovější vydání:
Moba - 2009
ISBN: 978-80-243-3665-7
Počet stránek: 315
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 10x v přečtených
v knihovně 6x v knihovně
k přečtení 2x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Moba (2009) 978-80-243-3665-7 315

Název knihy je parafrází věty z posledního dopisu generála Lasalla, nejslavnějšího husara všech dob, a dokonale vystihuje mentalitu mnoha slavných vojáků napoleonské éry, jejichž bouřlivé osudy plné válek, bitev i lásek vydají na dobrodružný román. Takoví byli nejen Lasalle, ale i Cambronne, který vykřikl u Waterloo ono slavné "merde", Daumesnil řečený Dřevěná noha, jenž se odmítl vzdát i po poslední Napoleonově porážce, jezdečtí generálové Montbrun, d´Hautpoul, tři bratři Colbertové i husar Fournier, třebaže Napoleona nemiloval... Výjimečné osudy těchto i dalších mužů (a dokonce i jedné ženy) slavné doby ožívají v knize, kterou renomovaný autor literatury faktu napsal s použitím českému čtenáři neznámých pramenů. (Založil/a: Milena)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
60% 60% 60% 60% 60%
  5. 10. 2011, 18:09
Některá fakta jsou zajímavá, ale časté podrobné líčení průběhu bitev po jisté době znudí a unaví. Pro milovníky historie, je to ale povinná četba.
Gallienus
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 8. 2016, 10:33
Přiblížení života 11 vojáků a jedné ženy, kteří měli velmi blízko k Napoleonovi. Z vojáků se jedná především o vysoké důstojníky jezdectva, kteří se vypracovali doslova od píky. Císař pro některé z nich představoval téměř Boha a oni mu budou povětšinou oddaní až do hořkého konce či v jeho jménu padnou na poli cti. Kovařík napsal knihu jako obvykle nesmírně čtivě, proto si v budoucnu velmi rád přečtu další jeho práce, především ty zabývající se kampaní ve Španělsku, která mi přijde tak trochu stranou zájmu.