Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Obrana Vídně při obléhání Turky 1683

40%
2 1
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Obrana Vídně při obléhání Turky 1683 Originální název: Die Verteidigung Wiens im Jahre 1683

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Nezjištěno / Jiné - 2016
ISBN: 978-80-906030-6-6
Počet stránek: 88
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 2x v přečtených
v knihovně 0x v knihovně
k přečtení 2x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Nezjištěno / Jiné (2016) 978-80-906030-6-6 88 Vydal Lhoťan Lukáš

Po staletí jsme byli součástí Habsburské monarchie a bitva u Vídně patří k naší historii. Po vzniku Československé republiky se u nás však bohužel vytvořil jistý odpor vůči habsburskému období naší historie a tato doba byla záměrně přehlížena. Přitom se tehdy odehrála spousta událostí, ve kterých hráli Češi, Moravané a Slezané pozitivní a mnohdy i hlavní roli. Nejinak tomu bylo i v bitvě u Vídně, kde jak mezi obránci, tak mezi příchozími osvoboditeli bojovaly tisíce našich pradědů. Pravděpodobně nejznámějším představitelem této protiturecké aliance, která měla požehnání od samotného papeže Inocence XI., je polský král Jan III. Sobieski. Mezi hlavními vojevůdci protiturecké aliance byli však i velitelé našeho národa. Pevně věříme, že toto dílo pana profesora Imendörffera napomůže mnohým z vás poznat zapomenutá zákoutí naší minulosti a zároveň se více dozvědět o hrdinství našich předků, tak protikladnému ke zbabělosti mnohých dnešních Evropanů. (Založil/a: Domovoj)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Zany
40% 40% 40% 40% 40%
  11. 12. 2016, 1:21
Čekal jsem víc než jen nesourodou směsku dobových kronikářských záznamů, dopisů a hlášení sesbíraných a seřazených bez nějakého logického systému. Navíc jsem měl pocit silně subjektivního výběru vyzdvihujícího hraběte Starhemberga, naopak o významném podílu hraběte Kaplíře ze Sulevic nepadlo ani slovo.
Ani redakční zpracování za moc nestálo, v dílku je spousta překlepů a tiskových chyb.