Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Lovci Duny

69%
3 38
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Lovci Duny Originální název: Hunters of Dune

Nejnovější vydání:
Baronet - 2007
ISBN: 978-80-7384-000-6
Počet stránek: 542
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 8x v oblíbených
v přečtených 63x v přečtených
v knihovně 27x v knihovně
k přečtení 20x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 1x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Baronet (2007) 978-80-7384-000-6 542

Sedmá kniha z cyklu kronik o planetě Duna, fenomenálního díla světové sci-fi. Navazuje na knihu Kapitola: Duna.

Sedmý díl kultovní ságy - Lovci Duny - spolu s plánovaným závěrečným dílem řady, nazvaným Píseční červi Duny, splétá dohromady velké dějové linie a oblíbené postavy klasického vesmíru Duny Franka Herberta. Tyto dva díly, vycházející přímo z Herbertovy osnovy, která se deset let skrývala v bezpečnostní schránce, konečně přinesou odpovědi na naléhavé otázky, jimiž se fanoušci Duny zabývají už dvacet let.
Na konci románu Kapitula: Duna - poslední knihy ságy z pera Franka Herberta - unikla do nezmapovaného vesmíru loď, nesoucí směsici uprchlíků. Dala se na útěk před násilnickými Ctěnými matre, temnými protějšky benegesseritského Sesterstva. Téměř neporazitelné Ctěné matre se o překot vracejí do Starého impéria, hnány hrůzným a tajemným Nepřítelem.
Lovci Duny popisují dramatické události exotického putování uprchlíků, nucených vyhýbat se ďábelským léčkám, které jim klade neznámý nelítostný Nepřítel. Osazenstvo lodi se rozhodlo podpořit své síly pomocí starých genetických technologií a oživilo několik klíčových postav z minulosti Duny, včetně Paula Muad'Diba, lady Jessiky, Stilgara, Thufira Hawata a dokonce i doktora Weillingtona Yueha. Každá z těchto postav využije své speciální schopnosti v blížící se náročné zkoušce. Neúspěch nepřichází v úvahu - v sázce je nejen přežití uprchlíků, ale i osud celé lidské rasy.
Nový román velké epické Herbertovy ságy v sobě skrývá tolik překvapení, postav a dějových zvratů, že jistě potěší i toho nejnáročnějšího čtenáře. (Založil/a: icekafe)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

HPL
80% 80% 80% 80% 80%
  4. 3. 2015, 15:07
Joo, styl psaní je zkrátka poznat. Nejen, že větná skladba působí primitivněji, bohužel ale i postavy (!) se chovají jako malé děti, přinejmenším jim chybí dřívější integrita. Dále je i celkově text neskutečně nevhodně poskládán, postrádající jakoukoli gradaci - je zkrátka vidět, že oba pánové mají k velkým spisovatelům velmi, ale opravdu velmi daleko. Jenže převzít nastavenou laťku po Frankovi? Nedokážu si představit, kdo by si na to troufl, natož to dokázal... Napadá mě snad jedině GRRM. I samotný název mi přijde nepovedený (co takhle Ztracená Duna - Dune lost? Nebo Dune exiles - Vyhnanci Duny?) Myšlenka kdo je skutečně onen starý manželský pár z konce Kapituli mi zde dále rozpracována ňák v návaznosti nesedí (přestože je zde hlubší kontext). Přinejmenším si prostě nedokážu představit ani uvěřit, že to takhle Frank zamýšlel (všechny ty řeči o uložené schránce...). A kam a jak se to ta Ithaka omg dostala?! Zkrátka minimálně to všechno ňák béčkovatí! Lacinost, ke které by Frank nikdy neklesl! Nebo by ji přinejmenším více rozvedl. A přestože do sebe začně děj postupně přecejenom zapadat, všechny výtky platí dál. Návrat starých postav je poněkud nelogický a samoúčelný. Přiznám se ale, že absurdní myšlenka znovuoživení gholů hlavních postav z 1. dílu se mi postupně i celkem zalíbila. Bylo docela zábavné pozorovat tyto "malé děti". Hodně mě bavila linie s Uxtalem (vpodstatě jediná nová, akorát neopakující odkazy z min. dilů). Jako překvapení (kladné) se nakonec ukázalo i odhalení vzniku Ctěných matre.
V závěru je to nakonec tak, jak jsem čekal: zas taková totální tragédie to (naštěstí) není, a přestože spousta věcí zamrzí, ruku na srdce - vrátit se zpátky za to stojí. Postupně sice převažuje radost z příběhu, ale zůstava zde onen promarněný potenciál. Za mě rozhodně lepší než nic, ale po 6ti Frankových knihach tomu 5* dát nemůžu, stejně jako nemůžu dát 3 (které si to zaslouží!!!!!), protože ten svět a postavy mám až moc rád. Čistě objektivně je ovšem největším prohřeškem absence čehokoli nového - jsou zde pouze (dosti neuspokojivě) rozvíjeny myšlenky z Kapituly. Tolik opakování, recyklace a vaření z vody se jen tak nevidí! Už to zkrátka není Duna, ale jen ghola Duny! Navíc jsem 2krát narazil i na nesrovnalosti, kdy jsou čtenáři při neustálém opakování tvrzeny události jinak, než to sám Frank napsal - taková drzost.
Sedmá Duna mohla být velký skvost. Ale i přes do jisté míry zmršené zpracování v ní oddaný fanoušek najde to své. Frank měl vymyšlenou pěknou kostru. Škoda, že neměl více času :(. Tomu tvrzení o Frankově schránce jsem během četby nakonec uvěřil. V pár chvílích jsem tam v pozadí Franka fakt cítil. Bohužel rozhodně ne tak často, jak bych si přál. Některé scény působí jako vata (to mě u Franka - ať si říká kdo co chce - nikdy nepřišlo). Jakákoli filosofická rovina je pryč - o to se (možná naštěstí) autoři ani nepokoušejí.
Takže nakonec jde o úhel pohledu, nakolik jste na světě Duny závislí a kolik toho jste schopni autorům odpustit.

PS: Pár poznámek k formě nakonec:
- několikrát je v knize Watt místo Waff
- knížku jsem měl z knihovny a vypadala nověji, než kdejaká novinka - o čem to svědčí? :D
- omg co ten obal? Vypadá to jak kresba z mateřské školky. Škaredá (přestože pochopitelná) by byla v době vydání první Duny, ale ona je z roku 2007!!!! Wtf? Ještě smutnější je, že obal angl. originálu je naprosto nádherný. Sice by člověk neměl soudit knihu podle obalu, ale tohle už je vážně moc!

PPS: 8. díl si samozřejmě přečtu, ale už teď mám tušení, že u něj budu nádavat ještě víc.

nečik
80% 80% 80% 80% 80%
  18. 10. 2011, 5:43
Mě osobně se styl pana Andersona zase naopak líbí víc než Herberta (možná je to rouhání, ale je to fakt). Poslední dva díly, co Herbert napsal, jsem musel číst se sebezapřením, abych je vůbec dočetl.
Zhabza
20% 20% 20% 20% 20%
  11. 8. 2011, 21:12
Dávám jednu hvězdičku za svět Duny. Literární styl pana Andersona naprosto zlikvidoval nakonec celkem zajímavou příběhovou kostru. Podle předmluvy je dílo vytvořeno z originálních poznámek Franka Herberta, což jsem ještě ochoten uvěřit, ale zpracování alá tuna zbytečné vaty, zabité pointy a jiné nešvary toto dílo sráží na úplné dno. Opravdu bolelo, když po několika desítkách zbytečných stránek přišlo něco konečně důležitého (takové vypínání příběhu na původní kostru), a autor (autoři) to odbyli jednou holou větou. Mít je při čtení někde poblíž, asi bych jim musel ublížit.
Všem fanouškům Duny vřele doporučuji toto dílo vynechat. Pokud Vás přeci zajímá, najděte si někde stručný výtah, nebo mi klidně napište a pošlu Vám jej. Nedělejte ale tu chybu jako já, že ji přečtete celou.
teddy
60% 60% 60% 60% 60%
  29. 11. 2013, 10:17
Styl psaní je to jiný, to ano. Už je to spíše akce, než politika a filozofování o koncepci vesmíru. Uznávám, že autoři měli nejednoduchý úkol. Co jim ale neodpustím je jak se s otevřeným koncem Kapituly vypořádali. Jednodušeji už to asi nešlo a díky tomu v podstatě dali čtenáři jasně najevo, co se dočtou v pokračování. Druhou hvězdu ubírám za neopodstatněné oživení všech postav z Duny bez přidání jakékoliv nové postavy.