Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Vyznání

88%
4 13
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Vyznání
 Všechny obaly
Vyznání
 Všechny obaly
Vyznání
 Všechny obaly
Originální název: Confessiones

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Karmelitánské nakladatelství - 2015
ISBN: 978-80-7195-189-6
Počet stránek: 439
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 5x v oblíbených
v přečtených 24x v přečtených
v knihovně 13x v knihovně
k přečtení 23x k přečtení
právě čte 2x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Karmelitánské nakladatelství (2015) 978-80-7195-189-6 439
Karmelitánské nakladatelství (2015) 978-80-7195-789-6 444
Kalich (2006) 80-7017-027-1 565
Kalich (1999) 80-7017-301-7 565
Kalich (1997) 80-7017-037-9 558
Kalich (1992) 80-7017-480-3 562
Kalich (1990) 80-7017-144-8 562

Největší teologická a filosofická autorita raného křesťanství vypisuje v této slavné knize svůj pohnutý život, ideály a pády, duchovní zrání a znovuzrození. (Založil/a: rennie)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Hledající
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 1. 2016, 19:55
Vnímat obsah knihy ( která má mimochodem skvělý úvod od Davida Vopřada, na základě kterého jsem - mimo jiného - již na začátku poznal, že mám s Augustinem aspoň jednu společnou životní zkušenost, a to, že jsem taky v dětství kradl hrušky, ale v odstupu času jsem z toho tak nepříjemný pocit neměl) lze ze dvou pohledů – v prvním Augustin opěvuje Boha, chválí ho a velebí (dnes bychom řekli, že mu dělá reklamu v tom nejlepším slova smyslu), tedy celým svým postojem nám dává nahlédnout a pochopit jaký Bůh je, jak se objevuje a co mění v životě člověka, jak je k člověku ve svém jednání moudrý, přesto mnohdy nepochopený, tedy je to pohled ve smyslu nasměrování veškerého konání od člověka k Bohu, který je zde alfou a omegou.. tento pohled, si myslím, je vlastní hlavně věřícím lidem. Augustin zde jen opakuje cestu, kterou před ním již „prošli“ všichni starozákonní proroci či apoštolové - jen ukazovali cestu k Bohu a sami sebe umenšovali. Nebo je možné se vydat opačnou cestou (možná trochu složitější) – přes vnímání Boha buď jako ideu, kterou stvořil člověk při hledání sebe sama při snaze orientovat se v proměnlivém a mnohdy nepochopitelném světe, nebo jako skutečnou entitu, prostě ptát se prostřednictvím Boha na člověka, „rozpitvat“ Augustina. Jaký tedy byl Augustin ? O čem přemýšlel ? Co ho formovalo a utvářelo v jeho názorech a postojích ? Co prožíval ? Proč se obrátil k Bohu, ke katolické víře a jak „uzrával“ na své cestě? Pochopením života Augustina se vlastně snažíme pochopit sami sebe (taky se pořád ptáme, hledáme, chceme mít jasno, něčemu rozumět), a v tom je tento příběh vysoce moderní, aktuální a pro mě osobně velmi přitažlivý. Tento pohled na člověka a jeho životní zápas nás vedou k formulování vlastních názorů, postojů a „víře“ buď v Boha (který vše řídí a je na počátku i konci všeho dění) či v lidstvo jako takové, které se samo přes mnohé trable dokáže formovat a zdokonalovat, „uzrávat“. V odstupu let osobně více těžím z druhého pohledu. Jako člověk spíše „racionální“ si myslím, že Augustin prožívá některé životní „skutečnosti“ až příliš emotivně, zbytečně se trápí a vyčítá si „neovlivnitelné“. Proč má mít psychické trauma z toho, že se zajímá o jiné filozofie, divadlo nebo básně atd.? Proč se trápit některými výstřelky, které prostě k mládí patří ? Proč neustále zdůrazňovat svou závislost na Bohu a tím potlačovat sebe sama, svou osobnost - musí být člověk " nevěřící " či „jdoucí svou cestou“ a priori jen špatný, a tudíž veškeré jeho samostatné uvažování či jednání je jen projev "pýchy" ? Nebo naopak člověk silně věřící se nemůže zajímat o „vnější svět“, protože musí automaticky selhat díky „vábení“ toho „zlého“ ve světě ? Kdyby si tím vším Augustin neprošel, nemohl by na konci své cesty stát jako vítěz (pochybuji o těch či závidím těm, kdo hned od začátku vědí „co a jak“, a nebo jim i nevěřím, protože ke „zralosti“ se musí člověk propracovat). Ať se na to díváte z jakékoliv strany anebo se vůbec vykašlete na výše uvedené moje „plky“, tak ta kniha je prostě fantastická. Přestože se plně neztotožňuji s životním nasměrováním autora, oceňuji jeho poctivost a opravdovost při hledání pro něj té jediné správné cesty, jeho touhu a vytrvalost na sobě pracovat, nadšení z kontaktu s Bohem, ale i přiznání svých pochybení a selhání. Augustin je pro mě „frajer“ par excellence.
Luremaster
  19. 9. 2015, 9:03
dlouho jsem to odkládal, obávaje se, že to bude zhruba takový, jak píše cheyene.. ale je to krásná kniha a četla se mi velmi dobře, a to nejsem "katolická sviňa" at all
cheyene
60% 60% 60% 60% 60%
  25. 11. 2013, 21:47
Je tu řada zajímavých myšlenek, z nichž řada je stále aktuální, ovšem většina je již ohlodaná zubem času a smysl dají snad jen silně věřícím jedincům.