Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Květná neděle - Autobiografická koláž

70%
4 4
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Květná neděle - Autobiografická koláž
Autor:
Originální název: Palm Sunday - An Autobiographical Collage
Poprvé vydáno celosvětově: 1981

Nejnovější vydání:
Argo - 2004
ISBN: 80-7203-582-7
Počet stránek: 264
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 9x v přečtených
v knihovně 1x v knihovně
k přečtení 4x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Argo (2004) 80-7203-582-7 264

Americký prozaik Kurt Vonnegut, jr. je u nás znám především díky svým románů Mechanické piano, Sirény z Titanu, Kolíbka, Jatka č. 5 či Snídaně šampionů, které mistrně balancují na pokraji sci-fi, vážné literatury a satiry a zabývají se osudem jednotlivce ve světě, kterému tak úplně nerozumí ani sám spisovatel.
V "autobiografické koláži" Květná neděle nás Vonnegut seznamuje se svými skutečnými i literárními předky, zábavnou formou nám dává nahlédnout do své spisovatelské kuchyně a s notnou dávkou nadhledu odhaluje autorské postupy, které propůjčují jeho knihám tolik obdivovanou svižnost, přesvědčivost a upřímnost.
Autoportrét, v němž se Vonnegut ohlíží za třiceti lety své spisovatelské kariéry, za svými kolegy z literární branže, za žijícími i zesnulými přáteli, v sobě mimo jiné důmyslně spojuje na tři desítky úvah, předmluv, dopisů a veřejných proslovů. To vše Vonnegut koření svým typicky černým humorem, jenž mu umožňuje psát jedním dechem o náboženství, sexuální revoluci i vzpomínkách na válku, aniž by pobuřoval více, než je bezprostředně nutné.
Květná neděle je tak vlastně jakýmsi kaleidoskopem plným barevných střípků, které zůstaly po Vonnegutově literární procházce dvacátým stoletím. Zároveň je však i kukátkem do duše spisovatele, který umí poučit a varovat, aniž by musel moralizovat, pohledem do duše tázající se po skutečném mravnosti a smyslu lidského života.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

antoniana
60% 60% 60% 60% 60%
  15. 1. 2015, 8:40
Od této knihy jsem čekala, že se dozvím víc o jednotlivých Vonnegutových knihách, kde vzal inspiraci, jak ho některé věci napadly ... Bohužel moje očekávání byla zklamána. Nejvíce se zmiňuje o Jatkách, pak trošku o Grotesce a Snídaní šampionů. Takže co jsem našla v květné neděli? Na začátku je několik kapitol o autorových předcích od těch dob co přišli v roce 1848 do Ameriky až k Vonnegutovým rodičům. Mimochodem věděli jste, že původní rodinné příjmení bylo Funnegut? Tahle rodinná část byla zajímavá. Velmi záhy pak ale přišla velká a dost nezajímavá čast a to Vonnegutovy projevy, proslovy, přednášky. V tuto chvíli se mé čtení zpomalilo téměř na nulu. Ke konci zas nastal obrat a kniha mě dost bavila - povídka Velká vesmírná šoustačka nebo aktualizovaná verze doktora Jekylla a pana Hyde byly skvělé. Dokonce je na straně 251 zmínka o tom, co mu jednou řekl Miloš Forman. Takže pro mě měla kniha kolísavý průběh, bohužel větší část zabíraly ty nudné přednášky a proslovy.