Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Mít, nebo být?

87%
4 52
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Mít, nebo být?
 Všechny obaly
Mít, nebo být?
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: To Have or to Be?

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Aurora - 2014
ISBN: 978-80-7299-106-8
Počet stránek: 244
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 19x v oblíbených
v přečtených 103x v přečtených
v knihovně 24x v knihovně
k přečtení 88x k přečtení
právě čte 2x právě čte
si přeje 5x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Aurora (2014) 978-80-7299-106-8 244
Naše vojsko (1994) 80-7299-036-5 242
Naše vojsko (1992)

V této knize autor předkládá analýzu naší orientace na vlastnění majetku - ono „mít“, na touhu po moci, kdy nás druhý člověk zajímá jen potud, pokud od něho můžeme získat jmění, slávu nebo rozkoš. Za tuto lačnost však draze platíme - úzkostí a stresy, morální a psychickou degradací, citovou deprivací, beznadějí. O Erichu Frommovi se psalo, že je apoštolem lidskosti a soucitu, a autor nás o tom přesvědčí v této své nejslavnější knize, která srozumitelně osvětlí mnohé problémy lidské psychiky. (Založil/a: Matylda)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
80% 80% 80% 80% 80%
  13. 10. 2011, 17:25
Fromm je jeden z pokrokových psychologů, který hledá cestu, jak zlepšit naše sociální vztahy mezi sebou i k sobě samému. Tato kniha je plná jeho rad a postřehů.
Jan.S.Harold
60% 60% 60% 60% 60%
  2. 6. 2014, 2:37
Skoro slovo od slova opsanej Karl Marx, ale ten to napsal čtivějc. :) Ale jinak je to celkem přehledný.
Myrddin33
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 3. 2013, 15:27
Myslím, že ta myšlenka je velmi důležitá a mnoho lidí ani nepřemýšlí nad tím rozdílem, zda mít, nebo být. Jak Fromm napsal, "současný styl mluvy ukazuje, že začíná dominovat vysoký stupeň odcizení". Při důkladném zamyšlení člověk zjistí, kolik lidí kolem má vlastnický charakter a uvědomí si, jak se k i on sám k některým věcem staví vlastnickým a egoistickým způsobem. I ona třetí část knihy se zamyšlením nad novou společností je velmi inspirující. Knihu hodnotím samozřejmě plným počtem a vřele ji doporučuji.
Hledající
60% 60% 60% 60% 60%
  31. 7. 2016, 23:03
S hodnocením této knihy mám trochu potíž. Na jednu stranu se dobře čte, je srozumitelná a většinou i dobře pochopitelná. Což je určitě v pořádku, protože každý spisovatel si jistě přeje, aby jeho dílo došlo co největšího rozšíření a ocenění u spousty čtenářů. A navíc s jeho názory se dá více méně souhlasit. Přesto jsem nepociťoval to hluboké srozumění s myšlenkovým světem autora a ani se nedostavilo „vytržení z reality“, které mám při četní jiných podobně zaměřených knih. Možná jednak proto, že probíraná tematika „mít či být“ pro mě není zcela nová (seznámil jsem se s ní aspoň částečně už jinde), takže efekt „první noci“ či „prvního políbení“ se nedostavil, ale možná i proto, že místy jsem měl silný pocit, že autor dost paušalizuje a vyhrocuje hranici mezi „jsem“ a „mám“, čímž danou problematiku místy dost zjednodušuje ke škodě výsledné věci (ano, dá se říci "jsem nemocný" spíše než "mám nemoc", ale řekněte třeba jinak "mám neštovice" - "jsem neštovičnatý?" Myslím si, že čeština neumožňuje zcela splnit požadavky autora) . Ale možná jsem jen nedocenil či přesně nepochopil autorův záměr či jemné nuance v jeho textu. Jako příklad uvedu koupi automobilu. Když si vybírám dražší vůz, znamená to, že jsem automaticky hamižný? Nebo prostě chci jen vůz, který je kvalitní, vydrží dlouho, je třeba i více bezpečnější i na sedadlech pro děti nebo šetrnější k životnímu prostředí? Kdyby každý kupoval jen „průměrné věci“, jaký by pak mělo smysl vytvářet nové technologie a postupy? To bychom pak pořád mohli jezdit v kočárech či se plavit na lodích s plachtami. Zcela chápu, že rodina s nižšími příjmy si koupí auto na základě svých možností a jsou spokojeni, protože nemuseli finančně „vykrvácet“ jeho pořízením, tak jako jiný si koupí dražší a je také spokojený. S autorem se dá jasně souhlasit, že problém by vznikl v tom případě, pokud koupí dražšího auta začnu „ohrnovat nos“ nad těmi, kteří takovou možnost nemají, a tudíž sebe i je hodnotím na základě vlastnění určitého majetku (autorovo kritizované hodnocení na základě „mám“). S čím ale s autorem nesouhlasím, je, že koupí dražšího auta se automaticky dostávám do „vlastnického“ modu, kdy plánuji, že brzo si zas pořídím další (zase lepší a novější), že moje ego tím roste jak houby po dešti. Ne. Mám dražší auto, ale je to jen auto, nic víc, nejsem v extázi, sotva kolem něj projdu (doufám, že radost, že jsem si na něj poctivě vydělal, není takto brána). Chci jezdit s rodinou na výlety a díky tomu s nimi zažívat společné krásné chvíle na cestách za dobrodružstvím, nebo v případě nutnosti zajet rychle k lékaři či do nemocnice atd. A využívat ho tak dlouho, dokud se „nerozpadne“. Nejsem politicky zaměřený (natož abych byl angažovaný), ale zdá se mi, že zde z autora cítím „levicovou“ orientaci, která má tendenci trochu věci „hrotit“. Chybí mi tu „zlatá střední cesta“, protože kritizovaná část populace není vzorkem většiny, ale spíše „horních desíti tisíc“. Neznám ve svém okolí někoho, kdo by výrazněji lpěl na svém majetku a upřednostňoval hodnocení sebe sama majetkem než prožíváním vlastní existence (v modu „bytí“). Cítím z nich snahu o pokorný přístup k sobě a svému okolí, vnímání světa jako takového (uvědomování si jeho „bolestí“ a řešit je třeba finanční či osobní pomocí) či láskou k přírodě (a to nejen slovy). Ale možná mám jen štěstí nebo jsem dost naivní. Nevím. Těch příkladů by se dalo uvést více, ale o to tady nejde. Naopak možná sklon k určitému „lpění na něčem“ by mohl být v mém případě brán můj silný vztah k mnou vytvořeným fotografiím a „nahromaděným“ knihám, ale to pouze na základě mého silného osobního trvajícího prožitku s nimi. Rozhodné plus knihy bych viděl, že mě přinutila myslet, přehodnocovat a uvědomovat si své postoje a názory, zdravě polemizovat, nebo zjišťovat, kde bych mohl více „jednat“ než „mluvit“ (tady mi kniha pomohla si opět uvědomit mnou už nějakou dobu pociťovanou nespokojenost s mým životem stran dalšího směřování a s nutností udělat ten rozhodný krok, který je nejtěžší). Kniha bude stát za opětovné přečtení, některé citované pasáže (viz Mistr Eckhart) jsem pochopil jen díky převyprávění autorem, rád bych je pochopil přímo od „zdroje“, ale to bude těžší. Takže celkové hodnocení bych viděl tak na 3 a ½ hvězdičky.
BadWolf
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 4. 2013, 14:57
Jedna z nejlepších knih, která je v mé knihovně. Ne ani tak pro to jak je napsaná, ale myšlenky jsou skvělé. Doporučuji všem.