Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Jiné hlasy, jiné pokoje

89%
4 32
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Jiné hlasy, jiné pokoje
Autor:
Originální název: Other Voices, Other Rooms

Nejnovější vydání:
Odeon - 1988
ISBN: 80-207-1085-X
Počet stránek: 247
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 8x v oblíbených
v přečtených 48x v přečtených
v knihovně 18x v knihovně
k přečtení 26x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (1988) 80-207-1085-X 247

V autorské předmluvě k vydání z r. 1968 Capote o svém příběhu napsal, že má v sobě "jistou mučivou a úpěnlivou naléhavost, jakou má poselství ztroskotaného námořníka vložené do láhve a hozené do moře". Cesta třináctiletého Joela Knoxe za tatínkem, která se mění v cestu do hlubin jeho tápajícího srdce, je lyrickým příběhem o lidské osamělosti a hledání lásky. V pohádkově viděném světě amerického Jihu, zaplněném přízračnými vidinami a fantastickými sny, žijí osobité postavy, které mají jedno společné: potíže s nalezením životního přítele. (Založil/a: MrVogler)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Anael
60% 60% 60% 60% 60%
  31. 8. 2012, 16:10
Zvláštní kniha, která mě nutila číst dál, i když mě zároveň unavovala. Po přečtení jsem na ni dlouho myslela, ale dnes už v mé paměti moc nezůstala.
domingo
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 3. 2010, 15:26
Nejméně nápadná, ale přitom nejlepší Capoteho próza - stojí na otřepaném hybridu road movie a příběhu o hrdinovi, který se oprošťuje od minulosti, ale do tohoto schématu přináší nezvykle barvitou škálu charakterů; v tom je její největší síla. Capoteho postavy, a to i ty nejbezvýznamnější, jsou natolik plastické, uvěřitelné a reálné, že to z jeho oficiální prvotiny (ještě starší Letní plavba vyšla až posmrtně) dělá jakýsi kaleidoskop charakterů, mezi nimiž ani trochu slabší narativní linie nepůsobí jako rušivý element. A symbolický závěr, jako vystřižený z povídek E.A.Poe, je jedním z nejoriginálnějších a nejlepších zakončení, jaké jsem u takhle mladého autora kdy četl. (4,5/5, z úcty k autorovi zaokrouhleno nahoru)
Palahniuk
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 4. 2015, 11:01
Truman umí navodit atmosféru jako nikdo. Hlavně teda tu jižanskou. Patří do stejné skupiny borců jako Harper Lee nebo W. Faulkner, kteří dokáží každou jižanskou dušičku přenést na papír a vykreslit ji naprosto výborným způsobem. Jiné hlasy, jiné pokoje jsou magické. Capote někde řekl, že když si to pak s odstupem četl, žasnul kolik je tam symbolismu. Kniha se táhne, je to náladovka, ale úžasná!
Esky Mo
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 6. 2016, 15:13
Truman je bizardní postavička, ale psalo mu to parádně. Při četbě jeho mistrovských děl povlává v mysli záclona v otevřeném kuchyňském okně za letního dopoledne:)