Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Rozhoupaný dech

81%
4 23
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Rozhoupaný dech
Autor:
Originální název: Atemschaukel
Poprvé vydáno celosvětově: 2009

Nejnovější vydání:
Mladá fronta - 2010
ISBN: 978-80-204-2193-7
Počet stránek: 293
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 2x v oblíbených
v přečtených 35x v přečtených
v knihovně 14x v knihovně
k přečtení 30x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 1x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Mladá fronta (2010) 978-80-204-2193-7 293

Sedmnáctiletý Leo Auberg touží po úniku z každodenní nudy, chce zažít něco nového a vzrušujícího. Ale především si přeje zmizet z provinčního městečka, kde musí skrývat své pravé já. Z jeho přání se zanedlouho stane noční můra. „Byly tři hodiny v noci 15. ledna 1945, když mě hlídka odváděla. Přituhovalo, bylo -15 °C.“ Tak začíná mladý muž svůj příběh o deportaci do ruského pracovního lágru a pětiletém odloučení od rodiny, o životě v nelidských podmínkách, o všudypřítomné smrti, mučivém hladu a mrazu. V románu Rozhoupaný dech, za který získala v roce 2009 Nobelovu cenu za literaturu, Müllerová líčí osud německého obyvatelstva v rumunském Sedmihradsku, které bylo na Stalinův rozkaz odsunuto v dobytčích vagonech do ukrajinských pracovních lágrů, aby otrockou prací splatilo válečný dluh. (Založil/a: djula)

(více)  

Štítky

více  
Herta Müller Herta Müller
*17.08.1953

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

s-reader
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 10. 2011, 11:30
Další kniha na velmi kontroverzní téma – osudy Němců po druhé světové válce. Ožehavost tématu vychází z toho, že je velmi těžké porovnávat odsuny a odvlékání Němců po válce s hromadnou likvidací lidí v koncentračních táborech. Herta Mülerová to nedělá a nezpochybňuje hrůzy, které se za války děly. Soustřeďuje se pouze na jednotlivce, kteří byli odvlečeni do Sovětského Svazu, aby vykonávali otrockou práci. V knize nepolemizuje o spravedlnosti nebo nespravedlnosti, je to prosté vyprávění člověka, na kterém nechal hlad, zima, bití a dřina nesmazatelnou stopu.
Stavbou a celkovým vyzněním připomíná knihu Imre Kertésze Člověk bez osudu, která byla poctěna Nobelovou cenou o sedm let dříve. Děj je nejprve monotónní, místy až nudný. Monotónnost vyprávění je podobná jednotvárnému plynutí dní v koncentračním nebo pracovním táboře. Teprve poté, co se hrdinové románů vrátí domů, začne být děj nesmírně emotivní a čtenář pochopí celou tíhu osudu, který na postavy dolehl a jako prokletí na nich bude ležet po celý zbytek života.
antoniana
60% 60% 60% 60% 60%
  2. 9. 2016, 16:53
Kniha přináší zajímavé, neokoukané téma - odsun rumunských Němců do Sovětského svazu - a vesměs líčí hlavně: hlad, hlad, hlad, práci a do toho nějaké ty mezilidské vztahy. Věc, která mi nejvíce vadila byl jazyk, což je paradox, protože si myslím, že právě kvůli němu autorka dostala nobelovku. Na mě byl zkrátka moc poetický, plný krásných metafor, neologismů... Já ale na poezii moc nejsem, takže tohle vůbec nedokážu ocenit, spíš právě naopak. Právě díky poetičnosti jazyka jsem měla dojem jakéhosi odosobnění hlavního hrdiny od veškerých útrap, jakoby to vše prožíval, ale ve skutečnosti to necítil, byl absolutně netečný. Žádný hněv, žádná bolest, žádná frustrace. Tohle se trochu změní na konci, když Leo z tábora odejde, ale přesto mi to přišlo slabé.
mosem
60% 60% 60% 60% 60%
  23. 10. 2014, 0:07
recenze mne naladily k velkému očekávání. To se nenaplnilo - ale to nemusí být problém díla nebo autora, ale můj. Nebo možná problém toho, co očekávám od nositelů Nobelovy ceny...a zhusta bývám zklamaný. Zajímavé obraty, ale nic, co by bylo zvlášť překvapivé.
daisy miller
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 10. 2011, 22:57
V množství vzpomínkových knih na druhou světovou válku, koncentrační tábory, atd. vyniká právě kniha Herty Müllerové, která nepojednává překvapivě o německé surovosti, ale o ruském pracovním táboře, kam se dostane hlavní hrdina. Autorka popisuje nelehkou realitu velice vytříbeným stylem. Nutno říci, že si Nobelovu cenu opravdu zasloužila...
YanSboryl
60% 60% 60% 60% 60%
  14. 11. 2011, 18:52
Asi jsem od knihy čekal moc. Zvláštní lyričnost knihy mi nesedla a chvílemi jsem se nudil a musel se nutit do dalšího čtení. Vím, že to byl částečně záměr, ale vadilo mi stereotypní vyprávění a nezajímavost některých kapitol. Autorka se snažila vylíčit pocity, zoufalost a rozpolcenost hlavního hrdiny, ale dokázal bych si představit dvoustránkovou bravurně napsanou báseň se stejnými účinky. Hvězdu navíc za bílého zajíce, anděla hladu a skvělé haiku!