Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Běguni

67%
3 24
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Běguni Originální název: Bieguni
Poprvé vydáno celosvětově: 2007

Nejnovější vydání:
Host - 2008
ISBN: 978-80-7294-285-5
Počet stránek: 315
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Host (2008) 978-80-7294-285-5 315

V Polsku je vydání poslední knihy Olgy Tokarczukové považováno za literární událost roku 2007, a podle mnohých je to opravdu nejlepší kniha známé autorky. Dlouho očekávaný román, kterému zasvětila tři roky práce, je odvážným dílem, v němž vypovídá hodně o sobě a svém vidění světa. Běguni (Poutníci) byli příslušníci ruské pravoslavné sekty z osmnáctého století. Věřili, že svět je dílem ďábla a ten má největší moc nad lidmi, kteří stojí na místě. Tokarczuková píše, že se setkala s dnešními běguny, kteří neustále jezdí moskevským metrem. Děj není založen na osudech postav ani na příběhu, je postaven na kulturním fenoménu: cestování. Proč lidé cestují, proč nezůstávají na místě? Odkud se bere lidský nepokoj, potřeba přemísťovat se? Jsme všichni nomády, pro které je překonávání prostoru smyslem života? Autorka popisuje svět dnešních poutníků, kteří s sebou vozí svou cestovatelskou výbavu (miniaturní šampony, skládací zubní kartáčky, pantofle), své nemoci z časových posunů a vlastní jazyk. Návštěva tohoto světa je díky autorčinu vypravěčskému mistrovství velkým zážitkem. (Založil/a: Liška)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

s-reader
80% 80% 80% 80% 80%
  21. 4. 2011, 11:19
Kniha Olgy Tokarczukové Běguni je čistou koláží. Několik delších příběhů je pospojováno pojivem, drtí drobných útržků, krátkých záblesků, chaotických vzpomínek. Chvíli se vezeme hladkým, uceleným dějem , chvíli se kodrcáme po kamíncích nerovné cesty kdesi v území nikoho.
Olga Tokarczuková má bezesporu dar – dar vyprávět s takovým zaujetím, že čtenáře svým nadšením strhne, čtenář jí podlehne. Přesto v její knize přijdou chvíle, kdy se ve zmíněných krátkých mezipříbězích beznadějně topíme, kdy kouzlo autorčina vyprávění slábne a nechá nás na holičkách. Přiznám se, že v jedné takové chvíli jsem měl chuť její knihu prohlásit za nepodařenou a musel jsem se nutit k tomu, abych pokračoval v četbě dále. V zápětí ale přišlo další fascinující vyprávění a bylo fascinující, přestože bylo o obyčejných věcech. Nebo snad právě proto?
Nelze napsat o čem vlastně Běguni jsou, lze jen říct, že jejím tématem je cestování, psaní cestovního deníku a anatomická muzea. Při pohledu na konzervovaná těla se autorce vybavuje konzervování slov a zážitků do deníku, který si na cestách píše a tím spojuje tyto motivy. A ještě myšlenka, která tvoří závěr knihy:

V jejich úsměvu, tak se nám to alespoň zdá, se ukrývá jakýsi příslib, že se možná znovu narodíme a že to tentokrát bude ve správnou dobu a na správném místě.
nef7
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 6. 2011, 12:38
Mně se kniha velice líbila. Číší z ní tak silná atmosféra, že i ty pouhé fragmenty příběhů ve mně zanechaly velice silné pocity. Možná je to dáno i tím, že jsem knihu četla kousek před velkou cestou, která mě teď čeká, ale i teď, když se v duchu vracím k některým pasážím, pouhá myšlenka na ně mě naplňuje neskutečným štěstím. Tokarczuková umí zachytit nádherným způsobem maličkosti, kterých by si obyčejný člověk ani nevšiml. Řekla bych, že má dar vnímat téměř nevnímatelné. Dokonce jsem se ke konci knihy přistihla, že ze všeho nejvíc se mi líbí právě její krátké úvahové pasáže o obyčejných věcech a dějích, které jsou vložené mezi jednotlivé příběhy.
lusk_lusk
60% 60% 60% 60% 60%
  5. 11. 2013, 20:40
Tato mozajka střípku a mikropříběhů při čtení působí dokonale. Je napsána krásným jazykem sa obrovským citem pro vyprávění a především pro všemožné detaily, které obdivujeme na největších moderních literárních dílech. Všechno to má ale jednu velikou chybu. Přes vznešenost jednotlivých textů a jejich intelektuální nádech je celek mdlý a ikdyž jsou jeho fragmenty poměrně poutavé, s největším napětím jsem převracela stránky v očekávání dalších reprodukcí různých historických map.
jamalka
60% 60% 60% 60% 60%
  1. 2. 2010, 22:14
Musím se přiznat, že v tomto případě jsem byla z tohoto díla poněkuď rozpačitá. Rozhodně se nedá srovnat s Kerouackovou Cestou, pro mě poněkuď nudné a chvílemi se až moc snažící zaujmout filozofickým rozjímáním.
Liška
80% 80% 80% 80% 80%
  9. 12. 2009, 23:26
citát z knihy: "..Noční mozek je Penelopou, která po nocích páře ve dne pečlivě utkaný koberec smyslů... svět je ve skutečnosti temný, bezmála černý, nehybný a chladný..."
pavleek
80% 80% 80% 80% 80%
  21. 5. 2012, 11:14
Po přečtení různých recenzí a doporučení jsem si myslel, že by to mohla být kniha přesně dle mého gusta. Nakonec ji ale beru "jen" jako další dobrou knihu. Krátké pasáže jsou skvělé.