Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Nevolnost

85%
4 106
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Nevolnost
 Všechny obaly
Nevolnost
 Všechny obaly
Nevolnost
 Všechny obaly
Originální název: La Nausée

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Odeon - 1993
ISBN: 80-207-0387-X
Počet stránek: 187
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 31x v oblíbených
v přečtených 215x v přečtených
v knihovně 42x v knihovně
k přečtení 76x k přečtení
právě čte 3x právě čte
si přeje 1x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (1993) 80-207-0387-X 187
Československý spisovatel (1967)

Nevolnost (v češtině vyšlo též pod názvem Hnus) (1938). Jedná se o syntézu eseje a románu s filosofickým zaměřením. Kniha je psána jako fiktivní deník historika Antoina Roquentina, třicátníka. Ten se po četných cestách do po světě načas usadí v provinčním přímořském městě Bouville, aby zde dopsal monografii o markýzi de Rollebon (18. století). Postava Roquentina je osamělá, představuje sartrovskou variaci na prototyp „zbytečného člověka“, frekventovaný v ruských klasických románech. Roquentin, finančně zajištěný, ale dobrovolně izolovaný intelektuál, lhostejný k historickým a společenským souvislostem, se po krizovém prožitku „Nevolnosti“ oddává sebepozorování, analýze i záznamům každodenních prožitků. Ironicky komentuje v deníkových zápiscích život v Bouville, který je plný omezenosti, přetvářky a stereotypu. Jako podstatu Nevolnosti postupně objevuje „přemíru bytí bez důvodu“, absurditu a nahodilost existence sebe i všeho ostatního. „Každý existující se rodí bez důvodu, přežívá ze slabosti a umírá na setkání. Zvrátil jsem hlavu dozadu a zavřel oči. Ale náhle probuzené obrazy vstaly a zaplnily mi oči existencemi: Existence je plnost, kterou nelze opustit. (...) Věděl jsem, že je to Svět, který se náhle ukázal a dusil jsem se zlostí na tu velikánskou, absurdní bytost.“ (Přel. D. Steinová) Roquentin je nesmyslností bytí zhnusen a uzavírá se do sebe, nakonec však zahlédá jakési východisko v požitku z jazzové hudby a možnosti napsat vlastní knihu. Tento román byl jakýmsi předznamenáním existencialismu.

Zdroj: wikipedia.org (Založil/a: Liška)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

jehlaspichlas
80% 80% 80% 80% 80%
  27. 6. 2016, 15:59
Četlo se to rychle. Místy to bylo zbytečně filozoficky zdlouhavé, někde deprimující, prostě smutné. Ale takoví introverti opravdu existují v mnoha podobách.
venpazz
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 8. 2012, 16:10
"Bylo to nemyslitelné: aby si člověk mohl představit nicotu, musí být tu, uprostřed světa s široce otevřenýma očima a živý: nicota je jen představa v mé hlavě, existující představa, jež se vznáší v té obrovitosti: ta nicota nepřišla před existencí, byla to existence jako každá jiná a objevila se až po mnoha jiných."

Pecka. Nebylo to snadné čtení, ale stálo za to. Nevolnost na mě nepůsobila nějak depresivně; spíš realisticky. Sartre popsal spoustu věcí, které se mi občas honí hlavou.
cmuchal
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 4. 2015, 12:46
Jak napsala venpazz:„Kniha Nevolnost na mě nepůsobila depresivně, ale spíše realisticky.“ Antoina bych proplesknul za to, že se nezastal gaye Autodidakta v knihovně lépe a nedal Korsičanovi pořádnou nakládačku!! Autodidakt mě zklamal svými sympatiemi k socialismu a humanismu a na samotném závěru knihy útěkem a naprostým nevděkem k Antoinemu. Anny mi byla částečné sympatická nevšedním temperamentem a chováním, ale letitou ignorancí, nezájmem o Antoina a setkání s ním jednou za pár let, tím u mě poklesla razantně!

Nemohu na Nevolnost zmínit žádnou kritiku, četla se mi skvěle a určitě si v budoucnu od Jeane Paula Sartra hodlám přečíst další kousky!

„Předměty by se neměly dotýkat. vždyť přece nežijí. Lidé jich používají, kladou je na místo, žijí uprostřed nich: jsou užitečné, nic víc. Ale mne se dotýkají a to je nesnesitelné. Mám strach s nimi přijít do styku, docela jako by to byla živá zvířata.“

„Dobrodružství jsou v knihách. A samozřejmě všechno, co se vypráví v knihách, se může doopravdy stát, jenomže trochu jinak. Mně právě záleželo na tom, jak se to může stát.“

„Aby se z nejobyčejnější události stalo dobrodružství, musí ji člověk vyprávět.“

„Vědomí existuje jako strom, jako stéblo trávy. Dříme, nudí se. Drobné, prchavé existence je zalidňují jako ptáci ve větvích.“
Evina Kalousová
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 5. 2016, 13:31
Nebylo to lehké čtení. Potřebovala jsem na to plné soustředění, ticho a klid. Ale knížka stála za to. Osobně neznám člověka, který by to dočetl a o to víc jsem hrdá sama na sebe, že jsem to zvládla. Chvilkami mě to hodně bavilo, jindy méně, ale to je tak u každé knihy. Pro většinu čtenářů je to vyšší stupeň depresivního čtiva, pro mě to bylo tak akorát. Doporučuju.
bubous
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 2. 2012, 18:59
...svého času,mě velmi potěšilo,že je svět pro někoho jiného také takový jako pro mě...našla jsem si tam spoustu pojmenování...dnes by to bylo pro mě asi příliš depresivní.Přesto ji mám ráda,i když spíše z nostalgie a hlavně pro to co mi kdysi dala