Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Paměti a úvahy

47%
2 3
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Paměti a úvahy Originální název: Paměti a úvahy
Poprvé vydáno celosvětově: 2009

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Pražská vydavatelská společnost - 2009
ISBN: 978-80-7425-026-2
Počet stránek: 363
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 5x v přečtených
v knihovně 1x v knihovně
k přečtení 0x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Pražská vydavatelská společnost (2009) 978-80-7425-026-2 363
Epocha (2009)

Vzpomínky a úvahy dlouholetého vysokého funkcionáře Komunistické strany Československa a předsedy československé vlády přinášejí osobní svědectví, jakých není v naší současné politické literatuře mnoho. Historik si nad tímto textem opraví či potvrdí svá zkoumání, pamětník připomene vlastní život s jeho světlými i temnými stránkami, mladý zájemce o historii objeví pohled přímého účastníka událostí, které pomalu přikrývá čas. Jedno je však nejdůležitější autor se rozhodl veřejně popsat svůj dlouhý politický život, své postoje a stanoviska ve složitých poměrech poválečného Československa a neskrývat se při tom za anonymní stranické a státní dokumenty, za kolektivní hlas doby. Tím se také veřejně hlásí ke své odpovědnosti za vlastní kroky a rozhodnutí. Paměti politiků nejsou zpravidla vědeckými dokumenty. Osobní sympatie a antipatie, hořkost i hrdost, touha po uznání i obava ze zlomyslných dezinterpretací vždy provázejí podobné knihy. Text Lubomíra Štrougala má však v našich podmínkách ještě jednu zvláštnost zčásti nahrazuje nepochopitelně chybějící vědecky zpracované monografie předních představitelů Československa po r. 1948. Autor však podobnou ambici neměl. Chtěl, jak z textu vyplývá, přispět k diskuzi o moderních dějinách této země a jejich souvislostech. Přitom se mu podařilo zaujmout i čtenáře neodborníka, protože nabízí přímý pohled na život a události doby, kterou si miliony lidí ještě velmi dobře pamatují. Kniha vychází v koedici s Pražskou vydavatelskou společností. (Založil/a: skjaninka)

(více)  

Štítky

více  
Lubomír Štrougal Lubomír Štrougal
*19.10.1924

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
40% 40% 40% 40% 40%
  8. 4. 2014, 15:06
Jak Štrougal budoval socialismus. Nejzajímavější jsou pasáže, kde popisuje politiku po roce 1968. Husák ani nikdo jiný nemohl odolat tlaku SSSR, který si gubernátorsky diktoval vše.
Každopádně se Štrougal chlubí obrovskými úspěchy socialismu, ale nedochází mu, že tržní ekonomika by vyrobila od roku 1945 více bohatství. Porovnal si např. rozvoj Rakouska a náš od 1945 do 1989? Asi ne. Blouzní o sociálně spravedlivé společnosti, kterou toužil budovat, ale zajímalo jej jen to hmotné, samozřejmě jako většinu lidí. Že člověk není jenom tělo, o tom nic netuší. Že se člověk musí rozvíjet i duchovně ve svobodném prostředí, to mu taky nedochází. Právě duchovní a morální marasmus socialismu je největší tragédií působení komunistů.
Gallienus
20% 20% 20% 20% 20%
  21. 9. 2015, 20:42
K této knize jsem přistupoval vcelku s nadhledem, nic moc jsem od ní nečekal ale přiznám se, byl jsem na ni trochu zvědavý... Bohužel, byl to děs, jestli jsem od autora čekal nějakou pokoru, pokání (myslel jsem, že by nějaké mohlo přijít) či snad pravdu (až tak jsem byl naivní) nedočkal jsem se toho... Mě nevadí jeho víra v socialismus jako nejlepší politické zřízení, prosím, když tomu autor věří, je to jeho vůle. Vadí mi však popíraní zločinů, či jejich bagatelizace, ale to co mi vadilo nejvíc, bylo to lhaní. Četl jsem obě knihy a tak mi trochu splývají, přesto ta jakákoliv absence zodpovědnosti je až zarážející, ten člověk byl ministrem vnitra (jistě, nebyl jím dlouho, ale byl jím) a měl zodpovědnost za ostrahu hranic, tam umírali lidé. On to prostě přejde, můžeme říct, ti co tam umřeli si za to mohou sami, neměli utíkat..., nebo vina je na těch co mačkali spoušť, ne vina byla u něj! Z jeho strany žádná lítost, prostě nic a pak se jednoduše schovat za vůli SSSR - jak prosté. Nejvíc mě však rozčílil, když tvrdil, že SSSR neměl na našem území žádné jaderné zbraně, to se doslova zapřísahal..., nechápu proč v tom stále lže, když se ví, že tu ty nosiče prostě rozmístěné byly a z naší země se tak stal zcela regulérní cíl (tím jsme sice byli tak jako tak, a právě proto nechápu ty jeho lži).