Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Siddhártha

91%
5 200
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Siddhártha
 Všechny obaly
Siddhártha
 Všechny obaly
Siddhártha
 Všechny obaly
Siddhártha
 Všechny obaly

Podtitul: Indická báseň


Autor:
Originální název: Siddhartha

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Argo - 2003
ISBN: 80-7203-531-2
Počet stránek: 137
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 91x v oblíbených
v přečtených 350x v přečtených
v knihovně 73x v knihovně
k přečtení 106x k přečtení
právě čte 2x právě čte
si přeje 4x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Argo (2003) 80-7203-531-2 137
Vyšehrad (1995)

Povídka Siddhárta napsaná v letech 1919 až 1922 nese podtitul "indická báseň". Vskutku básnickým jazykem se v ní vypráví příběh bráhmanského syna Siddhárthy, který hledá pravdu a smysl života. Hermann Hesse (1877-1962) si při hledání cesty z myšlenkových a společenských krizí své doby i z krizí vlastních bere na pomoc myšlení Východu. Vedle čínské moudrosti jsou to především prvky hinduismu a zejména buddhismu, k němuž autor dlouhá léta inklinoval. Buddhismus však naprosto nebyl nějakým jeho "vyznáním" a povídka Siddhártha je dle Hesseho vyjádření výrazem osvobození od svázanosti indickým myšlením. V podstatě zde jde o velmi německé hledání svébytné osobní existence, vlastního já. Nikoli skrze nějakou nauku, ale osobním úsilím. Lidské moudrosti se nelze naučit pomocí doktriny, je nutno k ní dospět vlastním životem. (Založil/a: Liška)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 9. 2014, 19:53
Až do poslední kapitoly jsem chtěl dát knize jen 4 hvězdičky, protože pořád něco scházelo do dokonalosti sdělení. V poslední kapitole to přišlo! Jedna z nejlepších posledních knižních kapitol, kterou jsem přečetl.
Introvert
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 3. 2015, 13:27
,,...Slova nedělají dobře skrytému smyslu, všechno je pokaždé trochu jiné, když se to vysloví, trochu zfalšované, trochu bláznivé - a to je také dobré a velmi se mi to líbí, a jsem srozuměn i s tím, že to, co je pro jednoho člověka pokladem a moudrostí, zní druhému jako bláznovství."

Nechala jsem tuto knihu, aby se citátem ze závěrečné kapitoly okomentovala sama. Nebudu dodávat vůbec nic, neboť pokud bych to udělala, přesně to by se stalo.
Ariko
60% 60% 60% 60% 60%
  16. 11. 2014, 18:48
Kniha není jen filosofickým vhledem do buddhismu, ale také popisem kusu života jejího zakladatele. Kniha se mi líbila tím, jak oboje dokázala skloubit ve čtivý celek
Hledající
80% 80% 80% 80% 80%
  3. 11. 2016, 14:03
„V podstatě jde o .... hledání svébytné osobní existence, vlastního já. Nikoli skrze nějakou nauku, ale osobním úsilím. Lidské moudrosti se nelze naučit pomocí doktríny, je nutné k ní dospět vlastním životem“. Myslím, že k tomuto shrnutí na zadní straně obálky již není moc co dodat. Člověk prostě musí mít srovnání z více stran, aby věděl, proč jde právě touto cestou a proč je pro něj právě ta nejlepší. Nenaslouchat jen všemu okolo, ale hledat odpověď především ve svém nitru. Přestože jsem „odkojen“ západní filozofií a židokřesťanskou naukou, právě tento „východní“ básnický příběh poukazuje na to, že pokud jste na cestě hledání, tak všechny nauky, náboženství či filozofické směry a vůbec jakékoliv „škatulky“ jdou stranou a je tu jen jedna cesta - být upřímný a opravdový sám k sobě, zastavit se, naslouchat a mít odvahu něco udělat (a nést následky). Myšlenka knihy je nádherná, jen jsem si nemohl moc zvyknout na tu pohádkově-hippiesáckou formu zpracování (něžná oslovení mezi muži, vše moc barevně a citově podmalované, líbivé atd.), ta je ale asi typická pro východní styl (což nemyslím pejorativně, jen nevím, jak bych to jinak nazval). „ Když někdo hledá“, řekl Siddhártha, „snadno se stane, že jeho zraky vidí jen tu věc, kterou hledá, že nedokáže nic najít, nic do sebe vpustit, protože stále myslí jen na to hledané, protože má jeden cíl, protože je tímto cílem posedlý. Hledat znamená mít cíl. Nalézt ale znamená: být svobodný, být otevřený, nemít žádný cíl ..“.
miiichalka
80% 80% 80% 80% 80%
  10. 4. 2016, 17:55
Knížka je zvláštní.... asi jsem od ní čekala víc, ale pravdou je, že jsem ji četla jedním dechem a své kouzlo má. Nechala jsem se ráda unést nádechem východní filosofie a silným příběhem a rozhodně doporučím. Jen se prosím vyvarujte očekávání a jen čtěte!
Sacrifice
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 10. 2014, 22:21
Chovám sympatie k útlým knihám ještě více než k útlým ženám. A potkat útlou ženu, která by člověka naplňovala klidem tak, jako tato kniha, tak jste potkali bohyni :)
dollyk
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 9. 2016, 20:40
Tomuhle se říká literární orgasmus, ale (jak píše Hesse v jiné své knize Stepní vlk) jen pro pomatené. Díky komukoli, kdo na tom nese podíl viny, že mezi takové pomatence patřím. Jen málo knih, které jsem kdy četl dosahovalo takové dokonalosti.
pauline.pokorna
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 10. 2016, 21:26
Hvězdy voní nad jabloní, stále jako tehdy vloni.
Aneb po (kolikátém už?!) přečtení zastávám myšlenku, že některé tituly lze louskat pořád dokola, aniž byste k životu potřebovali jiné knihy. Nechci ani uvažovat nad tím, kolik je v Siddhárthě ještě ukrytých myšlenek, které se mnou hrají schovávanou mezi řádky, nebo těch, co přišly v nepříhodný moment, a proto pro mě nenabyly svého (vele-)významu.

Siddhártha: "Nalezl jsi vykoupení ze smrti, došel jsi k němu vlastním hledáním, vlastní cestou, myšlenkami, meditací, poznáním, osvícením. Nedošel jsi k němu skrze NAUKU."
Buddha: "Myslíš si, že by pro všechny vyznavače mé nauky bylo lépe opustit ji a vrátit se do života a jeho rozkoší?"
Zdekal
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 5. 2016, 22:29
Nadherna kniha. Mam z ni radost a obdivuju, ze ji autor takhle mistrně napsal. Kdo ji četl, tak vi. Kdo ne, ale chystá se, užijte si ji! A kdo si ji přečíst nechcete, tak si dělejte, co chcete.
Arakkis
80% 80% 80% 80% 80%
  28. 12. 2012, 13:09
Krásně napsaný příběh o hledání smyslu života, štěstí, rovnováhy. Siddhartha během svého putování za Pravdou zkusí všechny možné životní role od žebrajícího askety až po bohatého a váženého obchodníka, aby nakonec odpověď našel uvnitř sebe. Přestože se jedná o krátkou povídku, dá čtenáří spoustu námětů k přemýšlení. Pozitivum knihy je určitě to, že o životních otázkách jen polemizuje, ale nedává nějakou jednoduchou ultimátní formuli k tomu, "jak být šťastný". Koneckonců takový recept by odmítl i sám Sddhartha.
jjitka
60% 60% 60% 60% 60%
  13. 10. 2013, 11:50
Neholduji filozofickým textům a filozofickým úvahám, v tom se odrazilo nejspíš i mé čtení. Avšak když Siddhhartha potkává krásnou Kamalu, přece jen se autorovi podařilo oslovit i mě. I tak ale hodnotím třemi hvězdičkami, přece jen to můj šálek kávy není.
Daniel Polášek
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 5. 2016, 16:45
Obsahuje spoiler spoiler Hermann Hesse v této knize vytahuje prvky východní filosofie, zasazuje je do krásného příběhu plného zajímavých postav a na závěr to celé podtrhuje v úžasné kapitole, kde Siddhártha rozmlouvá se svým přítelem Góvindou a snaží se mu vykreslit, že moudrost a štestí není vždy záležitost vědění a nauky a že to, co říkáme, často není úplně to co si myslíme a že to co si myslíme, není úplně to, kým doopravdy jsme. A kdo jsme? To můžeme nalézt pouze my sami skrze náš životní příběh a zkušenosti. Z knihy si člověk pravděpodobně vezme pouze to, co už v sobě jednou nalezl a procítil. Hodně moudrosti na málo stránkách.
Sniperjozef
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 2. 2016, 22:12
Naprosto souhlasím s vladislaus. Celá kniha je úžasná, čtivá, místy vtipná, místy smutná...pokaždé tam něco chybělo. Poslední kapitola ovšem byla... jak to říct? Pro mě snad skoro až tabu života odkrývající. Úžasný stav jsem po poslední kapitole zažil. Ke knížce se velmi rád v blízké době vrátím