Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Drsná země

78%
4 9
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Drsná země
Autor:
Originální název: That Old Ace In the Hole

Nejnovější vydání:
Vyšehrad - 2010
ISBN: 978-80-7429-027-5
Počet stránek: 384
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 8x v přečtených
v knihovně 5x v knihovně
k přečtení 4x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Vyšehrad (2010) 978-80-7429-027-5 384

Americká autorka Annie Proulx, která žije střídavě ve Wyomingu a na Newfoundlandu, je literární hlas, jejž nelze přeslechnout. Pro děj svého v pořadí čtvrtého románu Drsná země si vybrala Texas a Oklahomu, kam přijíždí z Denveru Bob Dollar, který v pětadvaceti po skončení studia nevěděl, kam se vrtnout, a přijal práci u společnosti, jež hledá v zemědělských státech místa, kde by mohla založit farmy na chov vepřů. Usazuje se v texaském městečku Woolybucket, pomalu přichází na chuť zemi, která nikomu nedává nic zadarmo, a poznává, jak staří farmáři lpí na půdě, jež uhnětla jejich životy během velkých změn, jimiž v minulém století země prošla. Román zaujme svojí originalitou a přímočarostí a především nezapomenutelnou hlavní postavou. (Založil/a: Kimon)

(více)  

Štítky

více  
Annie Proulx Annie Proulx
*22.08.1935

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Fabienne
80% 80% 80% 80% 80%
  14. 8. 2012, 16:51
Na druhý den mu bylo znatelně lépe. Zabalil si cestovní vak a požádal hostitele, jestli by mu neposkytli nějakého koně, aby na něm dojel do Woolybucketu.
"Chceš koupit nebo půjčit?"
"Jsem srozuměn s koupí jednoho z vašich ořů. Dal bych přednost takovému, jenž je poslušný a mírné povahy."
"Ten loni umřel. Ale můžeme ti prodat toho rudýho valacha za dvacet dolarů. Má dvě jména: Ty Zkurvenej spratku a Kobylka luční. Nemá rád, když se tráva ve větru hýbe, to potom začne vyskakovat. Kup si Kobylku a my ti příští týden přivezeme kufr."
Ty Zkurvenej spratku neměl rád vlnící se trávu, ptáky, jezdce v dáli, psouny, mraky, sedla, a jak Martin zjistil na okraji Woolybucketu, ani černobílé psy. Jeden z nich mu přivodil záchvat, při němž se vzpínal na zadních, dokud Martin neopustil sedlo.
*
*
Během prvních dnů ve Woolybucketu Bob zjistil, že jakkoli je tu krajina rovná a plochá, charakter lidí takový není, neboť podivínské excesy se zde cenily a lidé si je pěstovali, pokud nepřesáhly určité meze. Okoralí staří rančeři, kteří vyšívali ozdobné dečky, nebo jednovaječný párek sedmdesátiletých alkoholiček, muž, který v garáži stavěl lokomotivu ve skutečné velikosti, rančer, sestavující poloviční repliku Stonehenge, paní Splawnová, která zdědila manželův detektor kovů, a bylo možné ji vidět při okraji silnice, jak hledá mince a snubní prstýnky vyhozené zatrpklými a prchlivými texaskými dívkami, ti všichni byli nejenže tolerováni, byli dokonce obdivováni. Ale tmavá barva kůže, cizí přízvuk nebo projevy homosexuality a nestoudného liberalismu se netrpěly.
*
*
"Stáda skotu určená do Montany a Wyomingu tudy také procházela. Tohle byla původní země skotu a kovbojů a pořád je tady vůbec nejvíc krav. Takže lidi jsou tady dosti drsní. Jakmile zmizeli bizoni, stala se tahle země zemí krav. Když tady žijete, tak musíte být napůl kráva, napůl mesquite a úplný blázen."
----------------------------

Nesouhlasím s uživatelem Kimon, kniha je to skvělá. Jen člověk musí Annie Proulx přijít na chuť. Musí ji nechat vyprávět, umně prolétat historii s přítomností a dostane se mu odměny v podobě barvitého příběhu. Příběhu, ve kterém narazíte na honáka-básníka, incestního šerifa, žárlivou rančerskou manželku (která neváhá střílet), bizony a mnoho dalšího. Annie Proulx prostě umí.
teite
80% 80% 80% 80% 80%
  26. 1. 2015, 21:14
Kniha má opravdu dost pomalý rozjezd a chápu, že méně trpělivého čtenáře může odradit, potom ale vtáhne a člověk doslova vidí prérii, z níž trčí větrná čerpadla. Úžasné byly odbočky do historie, s dějem zdánlivě nesouvisející, ale paradoxně ho oživující. Určitě si od autorky ještě něco přečtu.
Kimon
  27. 12. 2010, 11:30
Po neúspěšné snaze manželky začíst se do děje knihy jsem bohužel i já nenašel trpělivost a po cca čtyřiceti stranách jsem knihu po opětovném zvažování definitivně odložil pro naprostou absenci poutavosti děje nedostatek přímé řeči. Prosté popisování, navíc fádního, nerozbíhajícího se děje mě přivádělo k šílenství. Snad to chtělo více trpělivosti, ... nevím, ale jedno vím jistě. Už to nebudu zkoušet a nabízím tedy do bazaru k prodeji.
vojtech.kucera
60% 60% 60% 60% 60%
  29. 10. 2012, 9:42
Uživatel Kimon píše něco, co částečně cítím i já. Popisování je tam opravdu hodně a děje poměrně málo. Záleží ale na tom, co chcete považovat za děj. Někdy i popis - například popis přicházející bouře, může být dějem, když má čtenáři vykreslit atmosféru lokality. Pokud je knížka o určité oblasti, tak se bez popisu neobejde a je jen na nás, jestli ji chceme číst a trávit tak čas čtením popisných pasáží, nebo jestli chceme hltat zhuštěný děj tak, jak nás učí současná doba.
HankaHo
80% 80% 80% 80% 80%
  3. 6. 2014, 21:11
Vyborne, ctive.
Moc se mi kniha libila. Začátek mi trochu trval, než jsem se začetla, ale pak se dej rozjel.